I když vláda před časem předložila zákon, podle nějž by kraje na financování zdravotnictví, středního školství či opravy silnic měly dostat o 56 miliard korun ročně navíc, nyní k tomu má ČSSD výhrady.
"Já s převodem prostředků na kraje nesouhlasím. Mohli bychom se dostat k tomu, že tu budeme mít velmi rozdílnou úroveň platů učitelů v různých krajích. Ty peníze by mohl kraj použít na cokoli jiného, třeba na opravu silnic," řekla MF DNES ministryně školství Petra Buzková.
Poslanec ČSSD Eduard Zeman uvedl, že podobný názor sdílí velká část klubu sociální demokracie, který se navíc může opřít o závazné usnesení širšího vedení strany, jež dává za pravdu Buzkové. Řada sociálních demokratů míní, že peníze na střední školství by měl krajům nadále posílat stát formou dotací.
"Neumím si představit, že poslanci, kteří to s podporou současné vlády myslí upřímně, nepodpoří původní vládní návrh, který krajům zajistí o 56 miliard korun navíc," kritizuje postoj ČSSD šéf křesťanských demokratů Miroslav Kalousek.
Hejtman: Bojí se o vliv
Nyní kraje dostávají zhruba tři procenta z celostátního výnosu daní, o nichž mohou samy rozhodovat. Pokud by parlament schválil změnu zákona, zvýšila by se tato částka asi na pětinásobek.
Lidovci mají v regionech pevnější pozici než ČSSD, a tak jim záleží na tom, aby se o penězích rozhodovalo více tam než v Praze. Ani oni však nejsou jednotní. Expertka KDU-ČSL na školství Michaela Šojdrová obdobně jako Buzková míní, že o penězích na střední školství by měl nadále rozhodovat stát, protože má odpovědnost za to, aby kvalita výuky v celé zemi byla stejná.
Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc v úterý řekl, že ho postoj vládní sociální demokracie po jejím debaklu v krajských volbách nepřekvapuje. "Pokud se ČSSD bojí, že peníze, které by nám stát předal na školství, použijeme na něco jiného, dá se přece zákonem stanovit, že to není možné. Chápu to spíš jako nechuť úředníků z centra vzdát se rozhodování," uvedl Šulc.
