O dvě procenta pak klesly preference lidovců, z lednových deseti na osm.
Třetí koaliční stranu, Unii svobody, by stejně jako minulý měsíc volilo jedno procento lidí, do sněmovny by se tedy nedostala.
"Vlastně se vůbec nedá mluvit o posunu preferencí, v rámci statistické chyby nějakého půl procenta nehraje roli. Stranické preference jsou už dlouho stabilní," soudí politolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění.
"Zajímavé je, že voliči, kteří ubyli jednotlivým stranám, se nepřesunuli k jiným partajím, ale do skupiny nerozhodnutých. Tedy těch, kteří nevědí, koho by volili, případně by k volbám vůbec nešli," vysvětluje Kunštát.
Šetření CVVM probíhalo ve třetím únorovém týdnu, kdy už byla kauza Grossova bytu v plném proudu a vládní krize na spadnutí. Předseda lidovců Kalousek vyzval 15. února koaliční strany ke společnému jednání o premiérově bytě. - více zde
Že se otřesy na politické scéně v preferencích neodrazily, však Kunštáta nepřekvapuje. "Preference ČSSD už jsou v tuhle chvíli tak nízko, že se další pokles nedá předpokládat," říká.
"Sociální demokracie má stejně jako ostatní velké strany jisté stabilní jádro voličů, které se podle mého názoru pohybuje právě kolem patnácti procent. A těchto patnáct procent bude sociální demokraty volit bez ohledu na podobné otřesy a skandály."
Pokud bude mít Grossova aféra do budoucna vůbec nějaký vliv, projeví se spíš v obecné deziluzi z politiky a volební neúčasti.