O zřízení komise by měli poslanci rozhodovat 3. listopadu. Už ve čtvrtek dopoledne si ale od vlády vyslechnou, jak pokračuje dosavadní vyšetřování situace na plzeňských právech.
Komisi na dnešní schůzi navrhl poslanec za ČSSD Ivan Ohlídal. Komise by měla zkoumat nejen údajně neoprávněné udělování titulů, ale i roli akreditační komise a ministerstva, řekl novinářům Bohuslav Sobotka.
Kindl zase volá po ustavení komise proto, že nové vedení fakulty v čele s exministrem spravedlnosti a absolventem školy Jiřím Pospíšilem (ODS) prý zachází s diplomovými a rigorózními pracemi bez kontroly. ČSSD tvrdí, že její návrh nesouvisí s požadavkem Kindla.
Kvůli případu plzeňské právnické fakulty zřídí vyšetřovací komisi také Akademie věd, komise by se měla zabývat činností Ústavu státu a práva.
Kindlova hodinová obhajoba:Jsme čistí, ať to prošetří sněmovní komise |
Oslovení politici přijímají nápad zřízení komise spíše s rozpaky. Některým by nevadila, další ji považují za zbytečnou.
"Pokud bude ustavena, pak v tom nevidím problém. Každý orgán, který se tím bude zabývat, je jen ku prospěchu věci," řekl ještě před schůzí Sněmovny iDNES.cz poslanec ODS Jiří Pospíšil, jmenovaný dočasně prozatímním děkanem.
Ondřej Liška, bývalý ministr školství, vidí věc jinak. "Návrh je nesmysl. Je to snaha odvést pozornost jinam. Všechny nástroje pro vyřešení této kauzy má univerzita, ministerstvo a policie. Sněmovní komise by dosáhla jediného: zametení pod koberec," řekl iDNES.cz Liška.
Komisi jako nutnou nevidí ani expert ODS přes školství, poslanec Walter Bartoš. "Myslím, že prozatím se tím zabývá školský výbor a to je dostatečné. Pokud problémy budou složitější, pak můžeme postupovat dál. Výbor je ale dostatečně kompetentní, aby mohl posoudit, zda jsou věci v pořádku," myslí si poslanec.
KomiseVyšetřovací komise jsou oblíbenou pomůckou politiků, která má voliče přesvědčit, že se zákonodárci problémem zabývají. Ve skutečnosti ale komise málokdy něco vyřeší, většinou se jejich zřízením celá záležitost nechá "vyšumět". Například vyšetřovací komise ke kauze Jana Moravy se ani jednou za dobu od svého zřízení nesešla. - více o Moravově komisi Skepsi nad činností komisí obecně vyjadřuje například poslanec Marek Benda. Podle něj žádný orgán ustanovený Sněmovnou k tomu, aby vyšetřil konkrétní kauzu, která může mít trestní vyústění, nikdy k žádnému závěru nedojde. |
Lidovci mají jisto v tom, že poslanci potřebují zprávu vlády o situaci na právnické fakultě. "KDU-ČSL je přesvědčena, že situaci na plzeňské právnické fakultě by měla řešit osoba pověřená rektorem, která není jakkoliv spojována s touto vysokou školou," tvrdí strana ve svém prohlášení.
Podle předsedy lidovců Cyrila Svobody by ale bylo lepší zřídit spíše neformální ad hoc výbor už na dnešní schůzi. "Aby se tím zabýval a podal zprávu dříve, než vyšetřovací komise, protože komise spolkne spoustu času už jen svým vznikem," dodal Svoboda. Zřízení komise je totiž podle Svobody zdlouhavé a zbytečně se může protáhnout.
Zřízení komise může navrhnout i jednotlivý poslanec
Návrh na zřízení komise může podat kterýkoli z poslanců. "Někdo musí zřízení vyšetřovací komise navrhnout, Sněmovna pak návrh přijme nebo odmítne," vysvětlil iDNES.cz předseda Sněmovny Miroslav Vlček. Až v druhé fázi se hlasuje o tom, jaké bude složení komise, kolik bude mít členů či jaké zadání.
Zřízení speciální vyšetřovací komise, která by se zabývala jeho případem, se dnes dožadoval i poslanec Petr Wolf. Ten je podezřelý ze zneužití dotace a Sněmovna má jednat o jeho vydání policii. Wolf se hájí, že jeho případ je politický a proto by vydán být neměl. Místo toho by Sněmovna měla zřídit komisi, která by jeho kauzu prošetřila, myslí si. - čtěte více o Wolfově obhajobě