Marie Benešová se dostala do vedení ČSSD.

Marie Benešová se dostala do vedení ČSSD. | foto: ČTK

ČSSD si zvolila do vedení Dienstbiera a Benešovou, vypadl Onderka

  • 312
Nové vedení ČSSD je kompletní. Páteční volbu předsedy a statutárního místopředsedy doplnilo v sobotu pět jmen místopředsedů. Delegáti brněnského sjezdu strany poslali do vedení po delší době i ženu - Marii Benešovou. Novými tvářemi jsou také Jiří Dienstbier a Martin Starec.

Novými místopředsedy ČSSD zvolil brněnský sjezd Marii Benešovou, Jiřího Dienstbiera a Lubomíra Zaorálka. Všichni tři vzešli z druhého kola volby. Po několika dalších kolech trojici jmen doplnili také Martin Starec a Zdeněk Škromach.

Ve volbě neuspěl například brněnský primátor Roman Onderka. Kandidatury se v průběhu voleb vzdal Milan Urban, který byl stejně jako Onderka dosud v úzkém vedení strany.

ČSSD bude mít mezi místopředsedy také jednu ženu. Konečně tak dostála svým stanovám, které ji to výslovně přikazují. Jedinou delegáty zvolenou je bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Dostala 376 hlasů od 571 delegátů.

"Síla toho mandátu je to trošku překvapivá. Ženský element tu chyběl, konečně jsme naplnili povinnou kvótu, ale u toho by nemělo zůstat, žen by mělo být v politice více," reagovala na volbu Benešová.

Benešová při volbě předsedy podporovala Michala Haška, ten se ale nakonec stal "jen" statutárním místopředsedou. "Vyjít s panem Sobotkou nebude problém. S panem Zaorálkem rovněž tak, protože jsem s ním spolupracovala na právních tématech. Na pana Dienstbiera se těším, je to nová krev," dodala Benešová.

Novou tváří mezi místopředsedy bude Martin Starec. Do křesla ho vyneslo 319 hlasů od 579 delegátů. Starec zatím vykonával funkci předsedy kontrolní komise ČSSD. Při volbě předsedy stál po boku Bohuslava Sobotky, který v něm viděl nového ústředního tajemníka strany.

O pět hlasů méně než Starec dostal od delegátů politický matador Zdeněk Škromach. Spolu se Zaorálkem funkce obhájili. Škromach už v pátek v noci kandidoval na funkci statutárního místopředsedy. Z volby ale nakonec odstoupil ve prospěch Michala Haška. A ten skutečně později získal důvěru kandidátů a stal se druhým mužem strany.

Celkem 306 hlasů získal Jiří Dienstbier, který v těchto dnech kandiduje v doplňovacích senátních volbách na Kladensku a na sjezdu podpořil Bohuslava Sobotku. Dienstbier je zástupcem pražské ČSSD. S ní je ale po komunálních volbách na štíru. Jeho spolustraníci ho totiž vyloučili z vyjednávacího týmu, který jednal o koalici na magistrátu. Tu nakonec ČSSD utvořila s ODS.

K podporovatelům Sobotky patří také místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Tomu dali delegáti sjezdu 291 hlasů.

Urban položil kandidaturu ve prospěch Škromacha

O funkce místopředsedů se na počátku volby ucházelo celkem 17 lidí, z toho sedm žen. Mezi kandidáty byli například David Rath, Jaroslav Foldyna nebo Milan Urban. Urban později oznámil, že z volby odstupuje ve prospěch Škromacha.

Už v pátek zvolili delegáti předsedou ČSSD Bohuslava Sobotku, statutárním místopředsedou pak jeho poraženého soupeře Michala Haška. Také předsedu určilo až druhé kolo volby.

Klaus poslal zdravici prostřednictvím kancléře

Prostřednictvím kancléře Jiřího Weigla poslal delegátům vzkaz také prezident Václav Klaus. Poblahopřál novému předsedovi k vítězství a vyslovil přání, aby delegáti dali novému vedení ČSSD silný mandát. Bude prý potřeba k řešení aktuálních témat.

Klaus připomněl, že ČSSD má nejpočetnější kluby v Poslanecké sněmovně i Senátu, všechny hejtmany a podílí se na správě Prahy. Nese tak odpovědnost za politická rozhodnutí.

"Je to problém a i když to víme dost dlouho, nenacházíme politickou rozhodnost, odvahu ani sílu k potřebným změnám," tlumočil Weigl Klausova slova. Zdůraznil přitom, že na zásadních reformách přesahujících dobu jednoho či dvou volebních období se musí shodnout koalice s opozicí.

Delegáti odmítli reformu penzí i změny stanov

Sjezd ČSSD v Brně také přijal rezoluce, v nichž odmítl vládní důchodovou reformu, sjednocenou sazbu DPH a naopak podpořil rozvoj sociálního státu.
Delegáti se zabývali i změnami stranických stanov. Neschválili prodloužení funkčního období předsedy, místopředsedů a dalších funkcionářů ze dvou na tři roky.

Odmítli také kvóty pro kandidaturu žen i změny stanov, které by omezily vliv takzvaných velrybářů a účelové hromadné nábory. Naopak prošla změna, která zamezí kumulování stranických funkcí. Jeden straník tak bude být moci zvolen do nejvýš tří výkonných a kontrolních funkcí v ČSSD.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video