ČSSD je ve vážné krizi

  • 220
Nejsilnější vládní strana se ocitla v největší krizi za poslední léta. Přes dvacet poslanců v klubu ČSSD napsalo dopis, v němž žádá mimořádné zasedání poslanců se špičkami strany. „Jde o samotnou existenci ČSSD ,“ píší v dopise, který získala redakce MF DNES.

Nejnovější dění může otřást stabilitou vlády, která má jen křehkou většinu, a vážně ohrozit připravované vládní reformy.

Počet nespokojených poslanců v ČSSD dosahuje téměř třetiny klubu a vládu nutí k podstatně mírnější reformě.

Po středečních jednáních je jasné, že některé daňové úpravy jsou zcela neprůchodné a ministr financí Bohuslav Sobotka ustoupil. Voda ani vstupenky na kulturní pořady se podle něj zdražovat nebudou.

„Musíme udělat směrem k lidem gesto, že na jejich problémy myslíte,“ podotkl poslanec Miroslav Svoboda. Kvůli dražším vstupenkám dokonce včera na jednání poslaneckého klubu ministr kultury Pavel Dostál hrozil demisí. Mezi signatáře dopisu však nepatří.

Samotný dopis, o němž včera jako první informoval deník Právo,  vznikl narychlo v úterý. Podle informací MF DNES s ním ve stejný den na jednání poslaneckého klubu vystoupil šéf klubu Petr Ibl.

„Následně si vzala slovo Petra Buzková, která byla rozčilená a žádala, aby se přihlásili ti, kteří dopis podepsali,“ uvedl důvěryhodný zdroj z ČSSD. Zvedlo se patnáct či šestnáct rukou.

Do středečního večera přibyly další podpisy, je jich už kolem pětadvaceti. Z obsahu dopisu vyplývá, že jeho signatáři míří hned na několik cílů. Kritizují neschopnost vedení strany s nimi konzultovat připravované kroky, poukazují však i na celkové směřování strany.

Podle nich je nutné začít opět dělat politiku, která bude především ve prospěch chudších občanů. „Nikdo, komu jde o ČSSD, nemůže být se současnou situací strany a ve straně spokojen,“ začíná dopis.

Premiér Vladimír Špidla se snažil alespoň navenek působit klidně a atmosféru mírnit - dopis nazval zcela normální žádostí o jednání klubu. Byť mimořádné jednání. „Je jasné, že je to přirozený průběh vyjednávání,“ řekl Špidla.

Boj o moc v ČSSD nabírá obrátky
Zatímco ještě před týdnem to byla jen nepříliš významná skupinka věčně nespokojených rebelů, jediný dopis z nich udělal důležité levicové křídlo v ČSSD, s nímž je nutné vážně počítat.

Zatím třiadvaceti nespokojeným poslancům - třetině poslaneckého klubu - sociální demokracie kolem Vladimíra Laštůvky, Jana Kavana a Josefa Hojdara nejde jen o zlepšení poměrů ve straně, jak píší v dopise.

Takzvané levicové křídlo v ČSSD se důrazně připomnělo, aby při volbě předsedy strany příští rok v březnu na sjezdu nezůstalo odstaveno na vedlejší koleji.

Odpovídá tomu i načasování dopisu. Nespokojení poslanci s ním přišli pouhé tři dny poté, co místopředseda ČSSD Stanislav Gross řekl, že půjde proti Vladimíru Špidlovi a bude kandidovat na post šéfa strany.

Levicová část ČSSD (převážně příznivci bývalého expředsedy Miloše Zemana) se ihned zalekla, že zůstane mimo hru. Bojí se, že boj o předsednické křeslo se zúží jen na dvojici Špidla - Gross. „Oba jsou již okoukané tváře,“ říká poslanec Karel Šplíchal, který dopis také podepsal.

„Vždyť už dnes jsou oba v čele strany, jsou tak spojeni pupeční šňůrou,“ zpochybňuje poslanec Miroslav Svoboda plán, že nahrazení Špidly Grossem opravdu zvedne preference strany.

Nespokojenci za předsedu ČSSD nechtějí Špidlu ani Grosse - a navrhují vlastní kandidáty: nejvíce se mluví o místopředsedkyni sněmovny Jitce Kupčové. „Je to čestná žena, určitě by to bylo řešení,“ říká o ní poslanec Robert Kopecký.

V této souvislosti padlo i jméno poslance Radka Martínka. Premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla reagoval na dopis opatrně: „Je to přirozená politika vyjednávání.“
Stanislav Gross jako by smysl dopisu pochopil, když iniciativu vnitrostranické opozice označil za „ne příliš šťastnou“.

Záměr dopisu důrazně na sebe upozornit skutečně ihned zafungoval: jeho signatáři byli včera v parlamentu středem pozornosti. „Nechceme být stavěni před hotové věci, ale chceme se na jejich vytváření tvrdě podílet,“ řekl Vladimír Laštůvka.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video