V projevu jsem shrnul výsledky sociálnědemokratického vládnutí ve dvou funkčních obdobích (ve druhém období se však jedná o vládu koaliční).
Zdůraznil jsem setrvalý hospodářský růst v posledních šesti letech. Růst HDP byl provázen rychlou restrukturalizací ekonomiky, a to především v důsledku velkých zahraničních investic. Roste reálná průměrná mzda, v letech 1999–2004 dosáhla vzestupu o 31 procent (když v letech 1992–1998 vzrostla jen o něco málo více než 4 procenta). Podařilo se stabilizovat veřejné finance. Zvolna klesá nezaměstnanost, roste konkurenceschopnost českého zboží, což se zejména v loňském roce projevilo dynamickým nárůstem exportu.
Velkou pozornost jsem věnoval budoucímu vývoji české ekonomiky.
Pokud jde o dynamiku vývoje HDP, vycházel jsem z již dokončené Strategie hospodářského růstu, kterou zpracoval tým soustředěný kolem místopředsedy vlády Jahna. Ještě teď mám v uších chválu prvního konceptu Strategie ze strany "analytiků" i větší části médií. Mluvil jsem ve svém projevu – v duchu Strategie – o hospodářském růstu země v letech 2007 až 2013 v každoročním průměru o 7,8 procenta. V roce 2013 by se tak Česká republika dostala v ukazateli HDP na 1 obyvatele na úroveň průměru evropské pětadvacítky.
Ke splnění tohoto cíle je nutný právě každoroční růst 7,8 procenta. Asi z třetiny by tento růst byl kryt zhodnocením české měny a zlepšováním směnných relací (terms of trade). Na hospodářský růst republiky budou působit nové investice, které do země přijdou v rámci úspěšné a pokračující politiky investičních pobídek. Ke stamiliardovým zahraničním investicím ve Strategii již uvažovaným, po svých jednáních v Japonsku i Číně vidím další možnosti. Velmi intenzivně bude na hospodářský růst země působit finanční pomoc EU v dalších sedmi letech evropské finanční perspektivy 2007–2013. Je reálné získat z evropských fondů stamiliardy korun.
Seriózní propočty
Svou roli k podnícení spotřeby obyvatel v oblasti investic budou hrát dva zákony podporující rozvoj bytové výstavby pro střední vrstvy, pro tu jejich část, která nemůže k zajištění svého bydlení použít hypotečního financování. Velkou roli v podpoře hospodářského růstu může sehrát nově zkoncipovaný zákon o veřejně soukromém partnerství. Tento zákon je instrumentem umožňujícím "napumpovat" v následujících letech do projektů veřejných korporací (státu, regionů a měst) až desítky miliard korun. Tyto peníze mohou jít do projektů v oblasti dopravy, zdravotnictví, školství či do oblasti sociální.
Významný přitom bude nový rozmach ústředního komplexu: školství, věda, výzkum a inovační služby.
Jen přiblížení našich služeb (53 procent na celkové zaměstnanosti) k západoevropským (65–70 procentům) znamená půl milionu nových pracovních míst. Podobně, pokud jde o spotřebu domácností – dnešní jejich podíl na našem HDP je 49,7 procenta, v průměru evropské pětadvacítky je to 58 procent. Tedy těch 7,8 procenta je opřeno o velmi seriózní propočty.
Je zábavné sledovat, kterak výši nárůstu, o němž jsem na Žofíně hovořil, opřen o Strategii hospodářského růstu, napadají titíž, kterým osmiprocentní nárůst nevadí např. u Modré šance. Jsou to titíž "analytici", kteří jednostranně připouštějí teoretikům ODS argumentaci, že "za nich" by hospodářský růst byl s jistotou rychlejší nežli v roce 2004 dosažená 4 procenta růstu HDP.
Je potřeba si naopak klást otázku, co mohou při řízení hospodářství státu dokázat lidé z dnešního vedení ODS, kteří nikdy nic neřídili. Ani stát, ba ani podnik. Naopak na straně ČSSD je zkušenost i kompetence.
