ČSSD už chystá ústavní stížnost. Podle Bohuslava Sobotky není možné, aby stát nutil k veřejné službě krátkodobě nezaměstnané, jinak je vyřadí z evidence úřadu práce.

ČSSD už chystá ústavní stížnost. Podle Bohuslava Sobotky není možné, aby stát nutil k veřejné službě krátkodobě nezaměstnané, jinak je vyřadí z evidence úřadu práce. | foto: ČTK

ČSSD dá ústavní stížnost. Vláda trestá krátkodobě nezaměstnané, tvrdí

  • 1269
Nutit krátkodobě nezaměstnané, aby přijali veřejnou službu pro obec a šli třeba zametat nebo pomáhat v nemocnici, je podle ČSSD protiústavní. Strana proto podá ústavní stížnost na tuto část sociální reformy, kterou ve Sněmovně prosadila vládní koalice. Kdo do veřejné služby nepůjde, má být vyřazen z evidence úřadu práce a přijít o dávky.

"ČSSD zásadně protestuje proti snaze vlády Petra Nečase zcela nepřijatelným a téměř likvidačním způsobem omezit práva a důstojné postavení na trhu práce těm, kteří se ocitnou krátkodobě bez práce a hledají pomoc na úřadech práce," uvedl k chystané ústavní stížnosti předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

Změna, kterou prosadily strany vládní koalice, povede podle něj k jediné věci. "Bude motivovat nezaměstnané přijmout první práci, která se naskytne, z obavy, že jinak budou muset jít zametat ulice. Vláda tak trestá občany, kteří v minulosti pracovali a v důsledku ztráty pracovního místa jim vznikl zákonný nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanosti," míní Sobotka.

Opatření, které vláda prosadila, by podle ČSSD bylo adekvátní jedině v případě, že by se týkalo lidí, kteří jsou nezaměstnaní delší dobu - například více než pět měsíců. To také strana ve Sněmovně neúspěšně prosazovala jako kompromis. I když teď sociální reforma míří do Senátu, kde mají oranžoví převahu, už teď je zřejmé, že i když vládní návrh odmítnou, koalice je ve Sněmovně přehlasuje.

Zákon, tak jak ho vláda prosadila, je podle ČSSD protiústavní, protože naráží na zákaz nucené práce podle článku 9 Listiny základních práv a svobod. Strana hodlá u Ústavního soudu argumentovat, že není možné, aby zákon stanovil automatickou povinnost vykonávat veřejnou službu po dvou měsících nezaměstnanosti - bez ohledu na to, zda je člověk nezaměstnaný poprvé, zda celý život pracoval, nebo zda naopak žije na dávkách.

Premiér Petr Nečas informuje o jednání vlády, z něhož odešli ministři za TOP 09 kvůli sporným výrokům personálního šéfa ministerstva školství Ladislava Bátory (17. srpna 2011)

Vláda je naproti tomu přesvědčena, že není možné, aby lidé déle pobírali dávky, aniž by pracovali pro obec.

"Lidé musí pochopit, že mezi sociální dávkou a prací pro společnost, například v podobě veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby, je jasná vazba. Bez práce, bez činnosti, nebudou ani peníze na ty sociální dávky," vysvětloval v televizní diskusi premiér Petr Nečas, jak by tato změna mohla pomoci k uklidnění situace na Šluknovsku, kde se bouří část občanů proti Romům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video