"Nic to nemění na to, že jsme proti placení školného na veřejných vysokých školách. Tohle je něco jiného. My jsme nikdy nebyli proti placení na soukromých školách," řekl iDNES.cz Sobotka.
Vůbec se to podle něj nedá srovnávat s plánem vládní koalice, která chce do konce volebního období na veřejných vysokých školách zavést poplatky, které by nepřesáhly 10 tisíc korun za semestr.
Sobotka nechtěl odhadovat, kolik by studenta stála soukromá škola v režii ČSSD. "Příprava toho projektu je běh na dlouhou trať, to nikdo neodhadne, kolik by se tam platilo školné třeba za pět let," odvětil trochu vyhýbavě lídr sociální demokracie.
Na akademii CEVRO se platí 5 tisíc korun
Přiznal, že ČSSD chce dohnat určitou ztrátu, kterou má v této věci vůči ODS. Už nyní funguje liberálně-konzervativní akademie CEVRO, kde je v čele správní rady bývalý místopředseda občanských demokratů Ivan Langer, který se letos nedostal do Sněmovny. Podle internetových stránek CEVRO se za roční vzdělávací kurz v akademii platí 5 tisíc korun.
"Pokud si chce ČSSD založit něco podobného, jako funguje v CEVRO už dvanáct let, tak si myslím, že mají nejvyšší čas. Na jejich lidech je vidět, že něco takového potřebují," míní Langer. Ale takováto vzdělávací akademie je něco odlišného než soukromá vysoká škola, kterou by v žádném případě neměla politická strana zakládat, zdůraznil.
Sobotku rozesmála otázka, jestli by na "škole ČSSD" přednášel třeba on nebo bývalý šéf strany Jiří Paroubek, který v rozhovoru pro iDNES.cz mluvil o tom, že by vedle práce poslance rád učil na vysoké škole a přednášel například politologii či ekonomii. "Než se podaří ten projekt rozjet, vedení strany se ještě určitě promění," vtipkoval Sobotka.
Myšlenka vytvořit vlastní vysokou školu souvisí s tím, že ČSSD chce výrazně posílit své intelektuální zázemí, jak je to běžné u jiných velkých stran ve světě. Ročně by školou podle Sobotky zpočátku prošly spíše desítky než stovky studentů.
Pokud by se ČSSD podařilo školu spustit, měla by vícezdrojové financování. Vedle placení školného by k jejímu rozjezdu mohly přispět spřátelené nadace ze zahraničí, jako třeba Friedrich Ebert Stiftung.
