ČSSD chce změnit alimenty, bohatí by platili až 13 200 měsíčně

Sociální demokraté zřejmě poodkryli další část programu, s nímž chtějí vyhrát podzimní předčasné volby. I ten nejchudší rodič dítěte mladšího šesti let by neměl po rozvodu platit méně než 1 400 korun měsíčně. Pokud je dítě starší, platil by nejméně 1 680 Kč. Nejbohatší rodič by posílal až 13 200.

Proti zavedení tabulek na alimenty, které mají platit rozvedení rodiče, je i nová ministryně spravedlnosti. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Návrh, který přesně určuje nejnižší alimenty podle platu, předložila před několika dny do parlamentu poslankyně ČSSD Anna Čurdová.

Tabulka končí u příjmu nad sto tisíc čistého. S tím by rozvedený rodič desetiletého dítěte musel platit nejméně právě oněch 13 200 Kč.

Dnes žádné podobné tabulky alimentů neexistují. Jejich výši určují soudci a ti v některých případech uloží výživné v hodnotě pár set korun. A někdy ani to ne, když zjistí, že je rodič nemá z čeho platit.

Soudci: Ve vězení skončí víc lidí

Právě to, že lidé platí jen několik set korun výživného nebo dokonce nic, chce Čurdová změnit.

"Ochrana dětí je zásadní. Ti lidé mají dítě a musí se o ně starat. Pokud dokážou platit třeba nájem, tak musí vědět, že musí najít i peníze na svého potomka," řekla.

Někteří soudci s ní nesouhlasí. Podle nich by změna měla jiný efekt. Za mřížemi by kvůli neplacení výživného skončilo víc lidí. Hrozí za to až rok vězení.

"Někdy skutečně zjistíte, že dotyčný není schopen alimenty platit. Ukládali bychom jim něco, o čem je jasné, že to nemohou splnit," míní soudce a šéf Soudcovské unie Tomáš Lichovník.

Alimenty podle ČSSD (minimální platba)

Čistá mzda        Na dítě do 6 let         Na dítě nad 6 let

do 10 000                  1 400                          1 680
10 000–20 000          2 000                          3 000
20 000–30 000          3 000                          3 600
30 000–40 000          4 000                          4 800
40 000–50 000          5 000                          6 000
50 000–60 000          6 000                          7 200
60 000–70 000          7 000                          8 400
70 000–80 000          8 000                          9 600
80 000–90 000          9 000                        10 800
90 000–100 000      10 000                        12 000
nad 100 000            11 000                        13 200

Zavedení tabulek, které navrhuje ČSSD, odmítá i nová ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová: "Byl by to nebezpečný zásah do nezávislosti soudů."

"Vypadá to líbivě, ale je to klasický předvolební tah," dodala k návrhu.

Poslankyně Čurdová to odmítá. Tvrdí, že na návrhu pracuje společně s odborníky už dlouho.

Čurdová chce diskusi

Navíc Čurdová tvrdí, že chce návrhem především vyvolat diskusi. Podle ní je hranice 1 400 korun jen návrhem. "Minimální výši výživného by každý rok stanovovala vláda. A ta by tuto částku mohla i snížit."

Spodní hranici u alimentů stanovuje podle Čurdové zákon třeba v Německu nebo v Rakousku.

Staronový nápad

I v Česku však určitá dohoda na stanovování alimentů je, byť nepsaná. MF DNES to potvrdili nedávno někteří právníci, podle nichž je téměř pravidlem, že výživné u předškoláka se pohybuje kolem 14,5 procenta z čistého příjmu rodiče. Návrh nyní musí posoudit vláda.

Určení výše alimentů chrání děti, myslí si blogerka

Teprve poté se k němu dostanou poslanci. Čurdová počítá, že by změna mohla začít platit od ledna příštího roku. Do podzimních parlamentních voleb však nemusí poslanci zákon stihnout projednat. Navíc není jasné, jestli by plán vůbec parlamentem prošel.

"Musím se s tím nejprve detailně seznámit. Obecně ale nemyslím, že by stanovení nějaké minimální částky potíže s neplacením alimentů vyřešilo," řekla poslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

"Spíš bych byla pro přitvrzení proti těm, kteří výživné neplatí," dodala.

ČSSD chce znovu vyplácení alimentů státem

Návrh poslankyně Čurdové počítá ještě s jednou věcí. A ta může u poslanců narazit víc než zavedení minimálního limitu u alimentů. Už v roce 2006 se ČSSD snažila prosadit, aby dlužné výživné platil dítěti stát. Až ten by je pak vymáhal od dlužníků.

Zákon tehdy sice parlamentem prošel, vetoval ho však prezident Václav Klaus. O rok později se pokusila ČSSD spolu s komunisty změnu protlačit znovu. Návrh tehdy Sněmovnou neprošel.

"Konzultovali jsme to s řadou odborníků a shodli jsme se, že by to nic nevyřešilo," řekl v neděli mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský, který dělal mluvčího i bývalému ministrovi Petru Nečasovi z ODS z padlé vlády Mirka Topolánka.