Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ČSSD chce spolupracovat s ODS na rozpočtu. Je to krok k velké koalici?

  5:04aktualizováno  5:04
Stačila katastrofická prognóza ministra financí Eduarda Janoty, že by rozpočet státu příští rok mohl skončit až 230 miliard korun v minusu, a stala se poměrně nečekaná věc. Sociální demokraté nabídli uprostřed nenávistné kampaně dohodu ODS a ostatním stranám ohledně daní.

Jiří Paroubek (ČSSD) a Mirek Topolánek (ODS) | foto:  Jan Zátorský, MAFRA

"Přejeme si, aby nejpozději do konce listopadu existovala širší dohoda o sazbách daní i rozpočtových výdajích, aby byl v každém případě rozpočet přijat," řekl rozpočtový expert ČSSD Jiří Havel.

Socialisté, kteří doposud ve volební kampani mluvili hlavně o tom, komu a jak moc přidají, také přišli s tím, že ve státních výdajích bude nutné i škrtat. "Na jednotlivých ministerstvech se dá ušetřit až dvacet miliard," uvedl šéf strany Jiří Paroubek. Úspory se podle socialistů dají najít v provozních výdajích ministerstev.

Sociální demokracie dala jasně najevo, že státní rozpočet, aby ho mohla podpořit, by neměl příští rok skončit ve větším propadu než 170 až 180 miliard korun.

Další prostor k úsporám vidí Paroubkova strana v omezení zneužívání sociálních dávek. "ČSSD jasně říká, že nebude škrtat důchody ani dávky. Jinou otázkou je důslednější boj se zneužíváním sociálních dávek. Tedy nikoli plošné škrty," prohlásil Paroubek.

I když jde zatím o poměrně obecná prohlášení, ochota škrtat v rozpočtu, aby neskončil ve větším propadu, je vedle možné domluvy na úpravách daní dalším vstřícným gestem socialistů k ODS, která si také přeje úspornější rozpočet.

ODS: Škrtat se může i víc

Ochotu sociální demokracie bavit se o úsporách na ministerstvech ocenil ekonomický expert ODS Michal Doktor. "To je velmi zajímavé. Pokud říkají, že se dá škrtnout dvacet miliard, tak je to dobrý předpoklad k jednání o tom, že by ten škrt mohl být ještě větší," řekl Doktor.

Ministr financí Eduard Janota MF DNES řekl, že by bylo bohulibé, kdyby se podařilo úspory na ministerstvech prosadit. Sám počítá s tím, že se dvacet miliard korun ušetří. Janota ovšem před pár dny přišel s návrhy dalších úsporných opatření. Avšak u stran za ně žádné ovace nesklidil.

Pohořel hlavně s nápadem, že by mohly růst různé daně, například by se změnila snížená sazba daně z přidané hodnoty z devíti na jedenáct procent, což by zdražilo například potraviny. Základní sazba DPH by pak vzrostla z 19 na 20 procent.

Co znamená "širší dohoda"?

Pozoruhodná na včerejším vystoupení Paroubka a rozpočtových expertů ČSSD Jiřího Havla a Jana Mládka byla nejen ochota hledat úspory, ale především výzva k "širší dohodě" o rozpočtu.

I když to Paroubek nechtěl připustit, za výzvou socialistů lze spatřovat obrys možné budoucí dohody o spolupráci dvou největších stran. Ta ostatně funguje už nyní, protože vládu Jana Fischera fakticky sestavily společně ČSSD a ODS (s asistencí zelených).

Jenže pro strany není v kampani před blížícími se volbami výhodné mluvit o jakékoli variantě velké koalice. "Velká koalice je málo pravděpodobná, protože volby už podruhé neskončí remízou. Naše výzva k dohodě o rozpočtu je míněna tak, že se mohou společně domluvit vláda a opozice," řekl včera MF DNES Paroubek.

Překlad jeho slov by mohl znít i takto: zatímco jedna velká strana by vládla, druhá by ji tolerovala a společně by prosadily rozpočet. "O tom, že by měla na rozpočtu existovat širší shoda, ne aby ho prosadila jen nějaká těsná většina, jsem mluvil už před pár dny. Jsem rád, že teď o tom mluví i ČSSD," řekl expert ODS Michal Doktor.

"Když se podaří sestavit rozpočet, který bude dávat smysl, tak si tomu pak klidně říkejte velká koalice," dodal poslanec.

Politolog Jan Kubáček míní, že situace v Česku ještě nikdy tak nenahrávala dohodě největších stran o nějaké formě velké koalice. "Nahrává tomu ekonomická krize. Jen čekám, kdy strany začnou hovořit o německém modelu vlády, kde velká koalice vznikla," řekl Kubáček.

Kde najdou peníze?

ČSSD přišla včera s tím, že se v rozpočtech ministerstev dá seškrtat až 20 miliard korun. ODS s tím souhlasí, podle ní může být tato částka ještě vyšší.

Ministr financí Eduard Janota navrhuje upravit DPH, zvýšit sazby z 9 na 11 procent a z 19 na 20 procent. ODS by podle poslance Michala Doktora podpořila sblížení obou sazeb, ČSSD je zatím proti zvýšení základní sazby daně, protože by podražily potraviny.

Janota mluví o úsporách v dávkách, ČSSD včera obecně deklarovala, že odmítá plošné škrty, ale je pro "důslednější boj se zneužíváním sociálních dávek". ČSSD navrhuje, aby stát rozpočtu pomohl dividendou z ČEZ, poslanec Doktor z ODS řekl, že by jeho strana podpořila jen to, kdyby tyto peníze šly na investice do infrastruktury.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hygienici: Školní obědy nutričně nevyhovují, je třeba změnit zákon

Hygienici ze Státního zdravotního ústavu si vzali na paškál školní stravování, aby zjistili, jak se jídelnám daří naplňovat výživová doporučení. Výsledek?...  celý článek

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha. Za války spolupracoval s odbojem a...
Zemřel válečný veterán a účastník Pražského povstání Antonín Štícha

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se...  celý článek

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.