Jana Mládka vedení MDA moc nebaví. Má svůj vlastní podobný projekt.

Jana Mládka vedení MDA moc nebaví. Má svůj vlastní podobný projekt. | foto: Dan Materna, MAFRA

ČSSD chce modernizovat svůj think-tank, už bez dělníků v názvu

  • 319
Zatímco na pravici funguje hned několik think-tanků, levice svou "líheň myšlenek" stále formuje. Sociální demokraté by pro ten účel rádi přeměnili Masarykovu dělnickou akademii. U více než stoleté instituce to jde ale pomalu. Prozatím se tedy uvažuje alespoň o vyškrtnutí přežilého slova "dělnická".

Masarykova dělnická akademie (MDA) blízká sociální demokracii se může pochlubit tradicí a dlouhou historií. Ve světě současné politiky ale za představami moderního think-tanku značně pokulhává.

Na nedávném sjezdu ČSSD to přiznal i šéf strany Jiří Paroubek. "Málo se daří přeměnit tuto instituci na skutečný think-tank, zahrnující i činnost vzdělávací a badatelskou, integrovanou do širšího akademického a expertního prostředí," uvedl ve zprávě pro delegáty sjezdu.

Plány by byly, chybí sponzoři

Představitelé akademie problém přiznávají s odkazem na finance. "Nejsou peníze, to je potom těžké," řekl iDNES.cz bývalý poslanec ČSSD Jan Mládek, který instituci dočasně řediteluje. Vedení sice aktivity akademie podporuje, ale priorit je více, připouští. A sponzoři chybí.

"Fungujeme, ale aby to byl luxus, jaký má například ODS, že tam má několik zaměstnanců, tak to zatím nevidím," řekl v narážce na think-tank CEVRO spojený s ODS.

Zatímco v akademii pracují dva lidé a třetí na poloviční úvazek, CEVRO má šest zaměstnanců a podařilo se mu vybudovat i vysokou školu (CEVRO institut), která zaměstnává řadu dalších lidí.

"V budoucnu bychom výhledově, v horizontu let, rádi získali i nějakou podobnou akreditaci, jakou získal v minulých letech třeba CEVRO institut," řekl iDNES.cz politolog Lukáš Jelínek, který se v MDA angažuje.

I on přiznává, že jde modernizace pomalu. "Pravda je, že se o ní mluví přinejmenším od brněnského sjezdu před dvěma lety," řekl.

Pryč s archaickým názvem, radí Paroubek

Zatím se proto socialisté pokusí změnit alespoň název. Ten je už podle průzkumů, které si nechali udělat, přežitý. Změnu ostatně doporučil sám stranický šéf. "MDA by měla také konečně rozhodnout o změně svého poněkud archaického názvu navozujícímu asociace, které neodpovídají dnešní době a představám moderního politického think-tanku," napsal.

Akademie a TGM

Občanské sdružení, založené v roce 1896 za účasti tehdejšího vůdce sociální demokracie Josefa Steinera a profesora Tomáše Garrigua Masaryka. První československý prezident byl autorem prvního programu akademie, přednášel pro ni a jako prezident věnoval na její činnost 500 tisíc korun. Jen v letech 1926-1937 uspořádala Dělnická akademie 45 194 kurzů, přednášek, uměleckých a dalších akcí, kterých se zúčastnilo 4 894 713 lidí. Slavnou stránkou činnosti Dělnické akademie je její boj na obranu republiky proti fašismu. Její vedoucí funkcionáři založili Petiční výbor Věrni zůstaneme, který se za války stal nejvýznamnější nekomunistickou odbojovou organizací. Rozsáhlou práci vykonala Dělnická akademie také v letech 1945-1948. Ve znamení těchto tradic byla akademie v roce 1991 obnovena.

Jelínek i Mládek mu dávají za pravdu. "Na spoustu lidí slovo dělnická působí odpudivě, ono to získává i nové konotace, když slyšíte o Dělnické straně, dělnické mládeži," vypočítává Jelínek.

Aby se nemusela měnit zažitá zkratka, uvažuje se o přejmenování akademie na "demokratickou".

Prosadit změnu ale nebude bez problémů. Ne všem se totiž inovace zamlouvá a o chystaném přejmenování se vede široká debata. Starší členové cítí k původnímu názvu nostalgii.

Rozhodnout by tak měla tuto neděli valná hromada, vrcholný orgán akademie, čítající šestadvacet členů. "To je jediný orgán, který to může udělat. Z těch debat vyplývá, že by k té změně mohlo dojít," tvrdí Mládek. Že mladí přehlasují staré, věří i Jelínek.

Hledá se ředitel. Zn.: Spěchá

Trable s vedením organizace zřejmě odradily současného ředitele Mládka. Na webových stránkách akademie, které samy ostatně modernizaci potřebují jako sůl, visí inzerát na výběrové řízení. Mládek totiž nastoupil před několika měsíci bez řádného konkurzu a akademii vede jen dočasně.

"Předpokládám, že se tam znovu pan Mládek přihlásí, jde o to zbavit se provizoria a vybrat ředitele řádnou cestou," doufá Jelínek, podle kterého bude Mládek ve své práci pokračovat. Podle něj se osvědčil, má coby bývalý poslanec kontakty ve straně a uvažuje manažersky.

Mládek sám má ale jinou představu. Na ředitele už kandidovat nehodlá. "Nastoupil jsem s tím, že to budu dělat dočasně a jsem tam déle, než jsem původně chtěl," postěžoval si. Rád by místo přenechal někomu jinému, zatím se ale nikdo nepřihlásil.

Na Jelínkovo doufání reaguje podrážděně. "Z několika měsíců jsem tam skoro rok, je to taková hra na přesvědčování, ale já to tak nevidím. A že to neberou vážně, to je trochu jejich problém," varuje Mládek, že jeho odchod je už hotovou věcí. "Smlouvu mám do konce července a skutečně bych rád skončil," dodal.

Sám se totiž věnuje podobné činnosti, je předsedou družstva Fontes rerum, které má podobné vzdělávací poslání. "Tam je to jednodušší, má šest členů, tady nás je asi pět set," řekl.

Co je MDA?

Masarykova dělnická akademie (MDA) pořádá cykly přednášek, debat a seminářů, vydává brožury a sborníky a spolupracuje na vytváření koncepcí a strategií v různých oblastech života společnosti. Vzdělávací servis chce poskytovat především pro sociální demokraty či jejich kandidáty.

"Podařilo se nám zdvojnásobit počet akcí, zvýšit počet členů, zakládat pobočky po republice, což je naše výhoda oproti think-tankům orientovaným na pravicové strany," tvrdí Lukáš Jelínek.

Kromě nedostatku peněz si ale stěžuje i na nemožnost uplatnění výstupů. V sociální demokracii prý není o materiály vzniklé v MDA zájem.

Přednášky akademie ale vyhledávají i lidé v regionech. Kromě místních politiků jde ale především o starší ročníky. "Já jim říkám levicoví veteráni. Věková struktura sympatizantů je totiž často nad 60 let. Jsou to lidé, kteří na to mají čas, nebo byli v politice - ať už po Listopadu, nebo v osmašedesátém," vysvětlil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video