Ilustrační snímek | foto: Koláž - iDNES.cz

Dvacet let od tunelu CS Fondů: hlavní viníci unikli, škodu platí stát

  • 216
Před dvaceti lety zmizelo 1,23 miliardy korun z takzvaných CS Fondů na konta v zahraničí. Architekty jednoho ze symbolů tunelování v porevolučním Česku se však nikdy nepodařilo najít a usvědčit. Ani po dvou desetiletích nejsou uzavřeny spory o náhradu škody. Hrozí, že za tunel nejvíc zaplatí stát. Rozhodující bude až další soud.

Investiční společnost CS Fondy, která v 90. letech spravovala tři podílové fondy, ovládala skupina známá jako Motoinvest, jejímž spoluzakladatelem byl například Pavel Tykač či Jan Dienstl. Finančníci z Motoinvestu se poté, co stát v roce 1996 uvalil nucenou správu na Agrobanku, v jejímž čele stáli, rozhodli CS Fondů stejně jako jiných aktiv v České republice zbavit.

V únoru 1997 Motoinvest prodal CS Fondy jedné kyperské společnosti. Po několika dalších změnách vlastníků skončily fondy i s hotovostí 1,23 miliardy korun v rukou ruské společnosti Kos-Mos. Její zástupci dosadili do čela CS Fondů takzvaného bílého koně Václava Franta, dvacetiletého nezaměstnaného mladíka se základním vzděláním.

Franta okamžitě převedl 1,23 miliardy z účtů CS Fondů na konto makléřské společnosti Umana v Plzeňské bance. Odtud putovaly peníze se zastávkou u firmy Swirglen na účty v zahraničí. Uvádí se, že k 12. březnu zmizely z republiky všechny prostředky. Jako protihodnotu se CS Fondy staly majitelem téměř bezcenných akcií podniku Drůbež Příšovice.

Připomeňte si kauzu CS Fondů v reportáži iDNES.cz z roku 2008:

12. března 2017

Transakci tehdy mohl ještě zastavit Finančně analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí. Úřad skutečně přesun peněz pozastavil, následně jej ale odblokoval. Jeho ředitel Jiří Kudlík za to později čelil stíhání, obžaloby byl nakonec zproštěn a odškodněn. Dosazenému nucenému správci CS Fondů se poté podařilo alespoň část prostředků v cizině zablokovat.

Deník MF DNES v roce 2001 odhalil, že stát i správce fondů zanedlouho zjistili, kam peníze odtekly (článek najdete zde). Se zástupci firmy Swirglen, na jejíž účtech se podařilo zmrazit v zahraničí 200 milionů korun, vyjednal správce vrácení alespoň této částky výměnou za stáhnutí dalších žalob. Server Česká pozice napsal, že za „tuneláře“ v jednání figuroval podnikatel František Chobot spojený se společností Iceberg a zástupce Swirglenu Klaus Peter Schimmelpfennig.

Podílníkům CS Fondů se poté skutečně vrátilo zmíněných 200 milionů, zbytek peněz však nenávratně zmizel. Dohodu, která v podstatě znamenala uznání krádeže, tehdy překvapivě posvětil i státní zástupce.

Potrestaní pěšáci, tuneláři se přihlásili po promlčení

V kauze CS Fondů se trestním orgánům nikdy nepodařilo vypátrat architekty tunelu. Potrestáni vězením byli pouze lidé podílející se na prvním převodu hotovosti z CS Fondů na účet Umany. Jednatele společnosti Umana Josefa Matoulka a Vladislava Nadě poslal Vrchní soud v únoru 2007 do vězení na osm a pět let. Týž soud potrestal i makléře Umany Tomáše Roitha a nastrčenou figurku Václava Frantu, kterým vyměřil shodně čtyři roky vězení.

V letech 2006 až 2008 čelila obvinění z vytunelování CS Fondů tvář Motoinvestu Pavel Tykač. Jeho stíhání však žalobci zastavili. Kauza CS Fondů se před Tykačem vynořila znovu v roce 2012, když soudy řešily vinu bývalého ředitele Finančně analytického útvaru ministerstva financí (FAÚ) Jana Kudlíka a jednatele firmy Crassus Petra Müllera. Oba soud očistil. Soudce tehdy naznačil, že za tunelem stojí jiní „hráči“ a zastavení jejich stíhání bylo podle něj zastaveno „záhadným způsobem“ (více čtěte zde).

Během tohoto procesu František Bušek (dříve Chobot) a německý obchodník Klaus Peter Schimmelpfennig, kteří vypovídali jako svědci, se u soudu přiznali, že CS Fondy vytunelovali spolu s Tykačem (více zde). Oba to uvedli s vědomím, že jejich čin byl v té době promlčený, což však nebyl případ Tykače, u něhož bylo dříve stíhání zastaveno.

Miliardář nařčení odmítl s tím, že ho předtím lidé od Buška vydírali. Vyšetřování Tykače bylo na základě nových svědků obnoveno a v dubnu 2015 policie navrhla jeho obžalobu (více zde). Na sklonku roku však státní zastupitelství trestní stíhání zastavilo pro nedostatek důkazů. Ukázalo se, že noví svědci, kteří se k tunelování přiznali, jsou nevěrohodní, změnili své výpovědi, nebo odmítli vypovídat.

Za vykradení fondů platí stát

Dobrý konec může mít kauza CS Fondů paradoxně na jejich podílníky. Správu CS Fondů převzala investiční společnost Akro, která nejprve uspěla se žalobou na Plzeňskou banku, z níž peníze fondů odešly. Banku sice rozhodnutí soudu zaplatit škodu plus úroky následující den položilo, ale Akro svoji pohledávku prodalo za 650 milionů. Náhradu škody Akro vymáhá také od státu za pochybení ministerstva financí.

Soud dal v listopadu 2013 Akru zapravdu a rozhodl, že stát musí podílníky odškodnit celkem více než dvěma miliardami korun. Ministerstvo financí částku zaplatilo, současně však podalo dovolání k Nejvyššímu soudu. S dovoláním uspělo a předchozí rozsudek byl zrušen.

Akro vyplacené peníze státu vrátit odmítlo. Ministerstvo proto společnost zažalovalo z bezdůvodného obohacení. „Tento právní názor protistrana nesdílí a nárok ministerstva na vydání bezdůvodného obohacení zcela neuznává. Z tohoto důvodu není mimosoudní smír možný,“ napsal iDNES.cz mluvčí resortu Filip Běhal s tím, že soudní jednání ještě není nařízené.

„Ohledně možného kompromisu s ministerstvem financí jsme jednali i předložili kompromisní nabídku, ale ministerstvo naši nabídku nepřijalo,“ uvedl generální ředitel Akro Jiří Trávníček. „Naše společnost předpokládá, že budoucí rozhodnutí soudů potvrdí oprávněnost nároku podílníků na náhradu škody. Ale jak sám vidíte, dvacet let uplynulo a soudním řízením není stále ještě konec,“ dodal Trávníček.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue