Poprvé Němec zasáhl v kauze ukradených granátů z vojenského skladu v Rožmitále pod Třemšínem, podruhé v případě obchodníků s lehkými topnými oleji z Děčína. V obou případech využil práva podat stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu.
Zdůvodnil to tím, že nebyly dostatečně posouzeny důkazy. "Trestní řád umožňuje podávat stížnosti pro porušení zákona nejen proti pravomocným rozsudkům, ale i proti jiným pravomocným opatřením v trestním řízení," vysvětlil ministr Radiožurnálu.
"Takže nevylučuji, že i v některých jiných případech budu první - a každý případ v právu je svým způsobem někdy první - a je dobré, pokud se k němu vyjádří Nejvyšší soud a zaujme stanovisko, aby bylo jasné, jak v obdobných případech postupovat napříště," dodal.
Okolnostmi jeho stížnosti v kauze ukradených granátů se začalo zabývat i Nejvyšší státní zastupitelství.
Granáty a LTO
V kauze "granátů" Němec podal v pořadí druhou stížnost pro porušení zákona, která napadala stejný rozsudek Soud ji ale označil za nepřípustnou. Už v době jejího podání bylo známo, že soud bude rozhodovat o obnově celého řízení kvůli změně výpovědi korunního svědka.
V případě obchodníků s lehkými topnými oleji z Děčína podal ministr Němec stížnost pro porušení zákona, aniž by četl spis. Radiožurnálu to potvrdila soudkyně Jana Kurešová.
"Zaráží mě ten technický postup. Že vlastně po nás urgoval spis telefonicky, což také není obvyklé. Když jsme jim sdělili, že jim ho nemůžeme půjčit, protože tam probíhá porozsudkové řízení - vlastně pak ministr podal stížnost pro porušení zákona, aniž viděl spis," uvedla Kurešová.
Odsouzení měli údajně rozhodnutí o přerušení trestu v ruce dříve, než by o tom věděla soudkyně.
Ministerstvo: Je to naše povinnost
"Ministerstvo spravedlnosti odmítá zavádějící reportáž ČRo1 o dvou stížnostech pro porušení zákona, které ministr podal k Nejvyššímu soudu ve věci kauz Dunaj - Jurčo, Černý a Madokar," sdělil iDNES Němcův tiskový mluvčí Petr Dimun.
"Ministerstvo má ze zákona povinnost podat stížnost vždy, když se dozví o porušení zákona a vždy, je-li nařízen trest odnětí svobody, rozhoduje o dočasném pozastavení výkonu trestu. Poslední slovo má vždy Nejvyšší soud a je v zájmu obecné spravedlnosti, aby k takovému kroku došlo," dodal Dimun.
