Jistě, Michael Jackson byl jenom jeden, stejně jako Elvis Presley, Frank Sinatra. Žádný významnější nástupce se zatím na obzoru neukazuje.
Ale v tuto chvíli je čas na truchlení i truchlohru, jež se okázale spářila se showbyznysem. Další paradox: největší show Michaela Jacksona byl jeho pohřeb.
Není to divné? Ale možná lidé cítí úzkost a prázdno, když zemře zbožňovaná hvězda, třeba spolu s Jacksonem zmizel kus Ameriky, takové, jakou jsme ještě znali.
Navíc muzika Michaela Jacksona udělala milionům lidí obrovskou radost, na kterou nelze zapomenout. Emocí, jež kolem sebe zpěvák rozhazoval jako hlubinné nálože, bylo asi víc, než si mnozí mysleli.
Přitom ještě před několika lety stál Michael Jackson před soudem, cítil se jistě štvancem a hrozil mu žalář za údajnou pedofilii. Nyní jako by smrt přepnula vypínačem, odepisované jméno je opět pozlaceno. Začíná jeho druhý, posmrtný život, startuje nová kariéra, možná ještě výnosnější, než byla ta pozemská pouť.
Je to podivné. Ovšem i takový byl kult, který kolem sebe vytvořil Michael Jackson, fenomenální
zpěvák.
