U většiny z nich má autoritu, prý hlavně proto, že je sám Rom. Své očividně dělá i jeho vysoká, rozložitá postava. "Jak to, že nejsi ve škole?" pokračuje muž v peskování. "Já jdu zejtra," odsekne mladík a raději zmizí dovnitř.
Stojíme na trávě před oprýskaným domem v Dukelské ulici v Chomutově, jednom ze tří míst ve městě, kam radnice postupně soustředila zdejší Romy.
Copak mám svrab?
Ještě před rokem a půl obývali Romové i vedlejší budovu. Dnes z ní zbývají jen pobořené obvodové zdi. Když tam na jaře 2005 vypukl poslední z mnoha požárů, muselo se odtamtud vystěhovat sedm rodin.
TADY BYDLÍME. Obyvatelé si stěžují na zimu a krysy. Ve stavební buňce se tísní až sedm lidí.
Některé odešly jinam, další bydlí ve čtyřech stavebních buňkách, které město nechalo narychlo přivézt. V jedné z nich se tísní sedm lidí. Jen co s fotografem přijdeme k nim, hned se na nás sesype proud nářků obyvatel. "Podívejte, v čem musíme bydlet," hořekuje postarší muž a ukazuje na odchlíplý povrch stěny. "Přijde mráz a jsme v pr..."
Následují stížnosti na chomutovský magistrát. "Sociálka o nás říká, že máme svrab. Copak já mám svrab?" rozčiluje se asi šedesátiletá žena a na důkaz vyhrnuje nohavici od tepláků.
Muž zase tvrdí, že v buňkách se prohánějí krysy a v létě tam lezou hadi. "Tři zmije mi utekly, ale chytil jsem užovku a odnesl ji ve flašce na byťák. A ta ženská mi na to řekla, že tohle mají na chalupě taky," vypráví rozhořčeně.
Zakletý třetí vchod
V případě Dukelské určitě nelze mluvit o nějaké semknuté komunitě. I na tomto malém prostoru se vytvořily jakési "kasty". Nejvýše stojí rodiny, které obývají dvě třetiny činžáku. Platí nájem i energie a nemají vůči městu větší dluhy.
V třetím vchodu jsou naopak soustředěny "problémové" rodiny. Celkem tam bydlí 68 lidí, z toho 25 dětí. Ostatní si na ně stěžují, že dělají nepořádek, opíjejí se a pak do noci hlučí. "Loni se mi cigoši připojili na elektriku přes bojler na půdě. Nevšiml jsem si toho a pak jsem měl dvacet tisíc nedoplatek," vypráví městem jmenovaný správce lokality Jan Cirok.
Připojení načerno do sítě je tu běžnou záležitostí, lidé z elektrárenského podniku sem chodí každou chvíli odpojovat dráty natažené od rozvodných skříní nebo lamp veřejného osvětlení.
Velkým problémem jsou v "třetím vchodu" drogy. Podle Řáhy fetují dospělí i větší děti. "Příští rok rozjedeme protidrogový program," slibuje šéf sdružení. Ale vzápětí přichází s jiným řešením.
"Býval to nejčistší vchod, ale po tom požáru tam nastěhovali tyhle feťáky. V únoru se budou prodlužovat smlouvy, město by s nimi nemělo mít soucit a klidně je poslat pod stan. Když se neumějí napravit ani napotřetí, tak ať jdou."
Když přijde řeč na vsetínského starostu Jiřího Čunka a jeho vystěhování Romů z centra, pokyvuje Řáha souhlasně hlavou. "Čunek udělal dobrou věc. Umožnil lidem odejít z problémové lokality. Akorát mu zazlívám, že je zase sestěhoval dohromady. A že mluvil o vředu," dodává jedenačtyřicetiletý muž.
Vliv Řáhova sdružení na chomutovské Romy v posledních letech stoupl. Dokonce tak, že postupně téměř vytlačil ostatní neziskové organizace, které s nimi spolupracovaly. Jsou slyšet i hlasy, že jeho úmysly nejsou tak úplně nezištné, ale nikdo o tom nechce mluvit otevřeně.
SPRÁVCE. Jan Cirok správcuje lokalitě už tři roky. Na některé obyvatele má spadeno. "Ale přece je nepůjdu mlátit," říká.
S Řáhou spolupracuje i chomutovský magistrát. Loni například přispěl třiceti tisíci korunami na vyklizení skládky přímo před domem v Dukelské. Dnes je tam čistý trávník a na něm fotbalové branky. Další peníze dostalo sdružení na to, aby vybrané romské děti učilo cizí jazyky a zacházení s počítačem.
"S magistrátem se dá mluvit," pochvaluje si Řáha a pak se oboří na chlapce, který právě začal rozebírat starou zeď. "Nech tam ty cihly, něco ti spadne na hlavu a já ti rád půjdu na pohřeb," uleví si. Loučíme se a on odjíždí. Za chvíli se balíme také. Na zdi sedí chlapec a hází dolů jednu cihlu za druhou.
Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným rasistickým a vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.
