V devadesátých letech se americký Connecticut potýkal s vlnou ozbrojených přepadení a válek gangů. Střelné zbraně byly vidět na každém kroku a odpovídal tomu i vysoký počet vražd. Situace se zlomila při incidentu, kdy ozbrojenci z jedoucího auta postříleli kolemjdoucí včetně sedmileté holčičky. „Náš stát se stal výkladní skříní pro střílení, veřejnost si žádá řešení,“ napsal v tehdejším úvodníku místní deník Hartford Courant.
Reakce ze strany úřadů přišla v létě roku 1994. Stát Connnecticut zavedl speciální licenční systém. Bez zvláštního povolení si od té doby nikdo nemohl koupit střelnou zbraň. Nařízení se týkalo i zbraní prodávaných na inzerát a v bazarech.
Zastánci zbraní nařízení kritizovali, píše server The Washington Post. Argumentovali tím, že zasahuje do práv slušných občanů a skutečných kriminálníků se nedotkne. „Proč se raději nezaměříme na potírání zločinu místo zbraňových restrikcí?“ ptali se. I zastánci nové legislativy tvrdili, že se jedná jen o malý krok a spíše populistické gesto politiků.
Amerika a střelné zbraněAmeričané v současnosti vlastní asi 270 milionů střelných zbraní. Vlastníci střelných zbraní se podle průzkumů nejvíce vyskytují na venkově. Dlouhé zbraně (kulovnice a brokovnice) převyšují svým počtem pistole v poměru dvě ku jedné. "Většina Američanů, kteří vlastní dlouhou střelnou zbraň, ji používá pro lov a sportovní střelbu, pistole si většinou pořizují kvůli vlastní ochraně," píše Robert J. Spitzer, profesor politologie a vedoucí katedry politických věd na Newyorské státní univerzitě v Cortlandu. Ve Spojených státech zemře na následky střelných poranění asi 30 tisíc lidí ročně. Zdroj: iipdigital.usembassy.gov |
O dvacet let později se ukazuje, že tehdejší nařízení bylo více než úspěšné. Potvrdila to nejnovější studie Univerzity Johna Hopkinse a Kalifornské univerzity. Podle studie se mezi léty 1996 a 2005 ve státě Connecticut snížil počet vražd, ve kterých figurovala střelná zbraň, o 40 procent. Za deset let tak speciální licenční program zachránil život 296 lidem.
Navzdory federálním zákonům
Samozřejmě nelze přesně určit, jak moc k poklesu počtu vražd po použití střelné zbraně přispěly zákony, výzkumníci proto pro svou analýzu aplikovali celou řadu korekčních metod. Prvním problémem bylo, že nikdo nemůže vědět, jak by se statistika vyvíjela bez zbraňových restrikcí. Výzkumníci proto využili data 39 dalších amerických států, které v té době neměly žádné nařízení upravující nákup a vlastnictví zbraní.
Ze statistických údajů těchto států pak vybrali ty, které charakteristikou nejvíce odpovídaly dosavadnímu vývoji v Connecticutu. Vytvořili tak v podstatě fiktivní Connecticut, který se skládal z údajů Marylandu, Kalifornie, Nevady a New Hampshiru. „Syntetický Connecticut“, jak výzkumníci označují na základě statistik vytvořený stát, a skutečný Connecticut měly v roce 1996 téměř totožné statistické hodnoty. V průběhu let však umělý stát pokračoval v nelichotivém vývoji, zatímco skutečný Connecticut s novou zbraňovou legislativou na tom byl výrazně lépe.
Jak podle všeho úspěšný systém funguje? Jednoduše řečeno zcela jinak, než americké federální zákony. Ty sice požadují prověřování lidí, kteří zbraně kupují, ve skutečnosti však ponechávají stranou jakýkoli obchod mezi obyčejnými občany. Stačí tak jít na jeden z mnoha bazarových serverů a zbraň si může koupit v podstatě kdokoli. Bez ohledu na záznam v trestním rejstříku.
Povolení na bazarový nákup
V Connecticutu je potřeba na nákup zbraně posvěcení úřadů i při obchodování v bazarech a dalších obchodech s použitým zbožím, uvádí server The Independent. Kdokoli si chce koupit střelnou zbraň, musí mít nejen čistý rejstřík, ale musí absolvovat také kurz bezpečného zacházení se zbraní. Až poté mu úřady vydají příslušné povolení. Kdokoli by chtěl prodat zbraň zájemci bez tohoto povolení, páchá trestný čin a hrozí mu vězení.
Oranžová kulička, co nezabije. Policie v USA zkouší nástavec na zbraně |
Podle autorů studie neobstojí ani argument, že skutečné zločince podobné zákony nezajímají a nejsou pro ně překážkou ve shánění zbraní. Výzkumník Daniel Webster vysvětluje, že metoda speciálních povolení k nákupu zajišťuje, že se na černý trh dostává menší počet zbraní. S tím roste jejich cena a dostupnost. To může odradit méně nebezpečné recidivisty, těm nebezpečnějším pak alespoň shánění zbraně ztíží.
Pozitivní efekt přístupu Connecticutu dokumentuje i starší studie, která se zaměřila na počet vražd způsobených střelnou zbraní ve státě Missouri. Tam v roce 2007 od systému povolení k nákupu upustili. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Počet zbraní na místech činu se zvedl, stejně tak jako množství vražd. Za rok stoupl jejich počet po použití střelné zbraně o 23 procent.
Spojené státy tak podle všeho mají v rukou spolehlivý nástroj, jak snížit počet zločinů, ve kterých figurují střelné zbraně. Otázkou je, zda se Američané dokážou vzdát malého kousku svobody výměnou za záchranu životů. Pokud by se vydávání povolení rozšířilo na celou Ameriku, lidé už by nemohli zbraně prodávat komukoli, stejně tak by v případě koupě museli absolvovat úmorné papírování. Za ušetřené životy by to však nepochybně stálo.
