Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Columbia úspěšně přistála

  10:54aktualizováno  10:54
Raketoplán Columbia se po úspěšné opravářské misi vrátil. Hlavní podvozek stroje dosedl na dráhu číslo 33 letiště v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě v 10:32 SEČ. Po přibližně jednominutovém dojezdu se raketoplán zastavil. Let trval celkem 10 dní 22 hodin a 10 minut.
Astronauti Michael Massimino (vlevo) a James Newman

Astronauti Michael Massimino (vlevo) a James Newman - Američtí astronauté Michael Massimino (vlevo) a James Newman pracovali 5. března v nákladovém prostoru raketoplánu Columbia na opravě Hubbleova vesmírného teleskopu. | foto: ČTK

Piloti Altman a Carey uskutečnili v 9:21:39 SEČ brzdicí manévr, po němž začal raketoplán sestupovat k atmosféře.  V 10:01 SEČ vstoupil rychlostí 7530 metrů za vteřinu raketoplán ve výši 120 km do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem v blízkosti Havajských ostrovů. Od cílového letiště jej dělilo ještě 4574 kilometrů.

Přípravy k přistání začaly po 4. hodině SEČ. Piloti začali zapojovat část počítačů a navigačního zařízení, která byla po dobu letu na oběžné dráze vypojena, aby se šetřily zásoby elektrické energie.

V 09:22:40 SEČ piloti spustili na dobu 4 minut a 6 vteřin dva silné raketové motory OMS na zádi raketoplánu. Jejich tah snížil rychlost raketoplánu o 126 metrů za vteřinu (tedy zhruba o 450 km/h) a ten začal sestupovat z dráhy směrem k atmosféře. Do atmosféry vstoupil nad Tichým oceánem v 10:01 SEČ a klouzavým letem v ovzduší doletí setrvačností až na Floridu.

Columbii vystřídá Atlantis
Na kosmodromu se mezitím připravuje ke vzletu další raketoplán. Bude jím Atlantis, který by měl odstartovat 4. dubna k Mezinárodní kosmické stanici. Úkolem jeho sedmičlenné osádky bude motnáž základní části příčného příhradového nosníku, který bude po dobudování přibližně 100 metrů dlouhý a který ponese panely slunečních baterií.

PONDĚLÍ 11. března
Velitel letu Scott Altman a druhý pilot Douane Carey prověřovali řídicí systémy raketoplánu, včetně zkušebního zapojení jednoho hydraulického čerpadla a zkušebních zážehů všech řídicích trysek RCS. Zjistili přitom, že jeden ze 44 motorků nepracuje správně. Protože však za poškozený motor mohou zaskočit tři jiné motorky, nepovažuje vedení letu problém za významný.

Zbytek osádky uklízel vnitřní prostory raketoplánu, aby volně uložené předměty nezpůsobily během přetížení při sestupu atmosférou žádné škody.

Neděle 10. března
Odpočinková neděle
Po šňůře pěti namáhavých montážních výstupů dvojic astronautů minulý týden a úspěšném znovuvypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu na samostatnou dráhu v sobotu 9. března, měli astronauti neděli odpočinkovou.

Zpestřením byl dvacetiminutový rozhovor osádky Columbie se svými třemi kolegy na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Spojení mezi raketoplánem a stanicí nebylo přímé; zajišťovaly je sledovací družice systému TDRSS, pohybující se na stacionární dráze, a jejich propojení zařídilo houstonské pozemní řídicí středisko. V době navázání komunikace byly kosmické objekty od sebe vzdáleny přibližně 13 tisíc kilometrů: Columbia se nacházela na Atlantikem a blížila se k západnímu pobřeží Afriky, zatímco stanice letěla nad Tichým oceánem.

Sobota 9. března
Dalekohled je znovu na oběžné dráze

Kosmonauti z amerického raketoplánu Columbia úspěšné opravili Hubbleův teleskop a v sobotu ho znovu vyslali na oběžnou dráhu ve výši 582 kilometrů nad Zemí.
Nenastanou-li žádné mimořádné události, počítá Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s tím, že příští servisní let k Hubbleovu vesmírnému dalekohledu se uskuteční buď v druhé polovině roku 2004 nebo na jaře 2005. Samotný dalekohled má pracovat ve vesmíru nejméně do roku 2010.

V 10:40 SEČ otevřeli technici dálkovým povelem poklop na konci tubusu dalekohledu. Ten uzavíral po dobu oprav vstupní otvor, aby přímé sluneční světlo nezničilo citlivé astronomické přístroje.

V 10:53 SEČ dalo řídicí středisko STOCC (Space Telescope Operations Control Center) svolení k vypuštění Hubbleova vesmírného dalekohledu a řídicí středisko v Houstonu to vyřídilo astronautům. Operace musela proběhnout v rámci devatenáctiminutového startovního okna, které začínalo v 11:04 SEČ.

Piloti vypojili stabilizační trysky raketoplánu a přesně na začátku stanoveného intervalu jeden z členů posádky uvolnil úchopový mechanismus na konci manipulátoru a opatrně patnáctimetrovou kanadskou ruku vzdálil od observatoře. Pak velitel raketoplánu za asistence druhého pilota opatrně odmanévroval Columbii do bezpečné vzdálenosti.

Bude ještě trvat několik dní, než technici předají vesmírný dalekohled k dispozici astronomům. Je třeba provést ještě řadu doplňkových zkoušek a vyladit všechny systémy tak, aby jejich funkce byla optimální.

Přistání raketoplánu Columbia je stanoveno na 12. března v 10:35 SEČ na floridském kosmodromu na Mys Canaveral.

Poslední výstup byl úspěšný
I poslední montážní výstup astronautů k Hubbleovu dalekohledu proběhl dobře. Teleskop má nainstalovaný nový chladicí systém a nový radiátor. Zasloužili se o to američtí astronauti John Grunsfeld a Rick Linnehan, kteří v 9:46 SEČ naposledy, už popáté, vystoupili z raketoplánu Columbia do vesmíru. Tím mise, která zachraňovala Hubbleovu dalekohledu život, končí.

Pátek byl poslední den věnovaný montáži v otevřeném kosmu. Ta byla naplánována v rámci projektu na údržbu Hubbleova vesmírného dalekohledu a trvala sedm hodin a 20 minut.

Celkovým trváním 35 hodin a 55 minut všech uskutečněných výstupů byl překonán dosavadní rekord dosažený v průběhu jedné expedice raketoplánu. Dosud ho držela osádka Endeavouru při prvním servisním letu STS-61 k Hubbleovu vesmírnému dalekohled v prosinci 1993. Ti byli v otevřeném kosmu celkem 35 h 25 min. Celkově již astronauti během všech čtyř letů k této observatoři strávili montážemi ve vesmíru 129 hodi 10 minut.

V sobotu mají astronauti po dálkově provedených komplexních prověrkách systémů Hubbleova vesmírného dalekohledu tento unikátní přístroj opět vypustit k samostatnému letu. Přistání raketoplánu je plánováno na 12. března.

Před posledním výstupem astronauti spali déle
Řídící středisko tentokrát nechalo spát astronauty o půl hodiny déle, aby si odpočinuli po námaze předchozích dní. Vstali těsně před 6. hodinou SEČ.

Bezprostřední přípravy k výstupu odstartovaly kolem 8. hodiny a trochu se protáhly. Kolem půl desáté začali astronauti Grunsfeld a Linnenger vypouštět z přechodové komory vzduch a o třináct minut později otevřeli výstupní poklop do nákladového prostoru. Přepojením skafandrů na vnitřní baterie pak oficiálně zahájili pátý výstup do kosmu během mise STS-109.

Grunsfeld a Linnehan se vydali ke kosmické observatoři. Linnehan uchycený na pracovní plošině připevněné na konci robotické ruky, kterou tentokrát ovládal z kabiny raketoplánu pilot Scott Altman, otevřel v 10:40 SEČ dvířka na přístrojovém modulu Hubbleova dalekohledu. Přibližně za 90 minut byla výměna chladícího zařízení hotová.

Kolem 12:40 SEČ Grunsfeld vyvezl radiátor, který bude vyzařovat teplo z chladicího systému do kosmického prostoru. První usazení radiátoru však nebylo přesné, proto jej museli odmontovat, znovu přesněji usadit a definitivně přišroubovat. Montáž skončila ve 13:24 SEČ.

Co je NICMOS?
Úkolem astronautů bylo během šestiapůlhodinového pobytu ve volném vesmíru mají nainstalovat nový chladicí systém pro přístroj NICMOS.

Přístroj NICMOS (Near Infrared Camera and Multi Object Spectrometer) byl na kosmické obervatoři HST instalován v průběhu druhého servisního letu v roce 1997. Jak jeho název naznačuje, jedná se o kombinovanou kameru a spektrometr, které pracují v oblasti blízkého infračerveného - tedy tepelného - záření.

Aby jeho detektory byly co nejcitlivější, musí být chlazeny na velmi nízkou teplotu. Proto byl vybaven zásobou dusíkového ledu, který měl po dobu několika let zajišťovat provozní teplou -213 stupňů Celsia. Konstrukční závada v tepelné izolaci však způsobila, že tuhý dusík (svým způsobem obdoba suchého ledu) se spotřeboval mnohem rychleji, než technici předpokládali. Od té doby je přístroj mimo provoz.

Konstruktéři proto navrhli nový chladicí systém, který pracuje na podobném principu jako kompresorová mraznička. Místo čpavku nebo freonu však používá neon, proháněný chladicí smyčkou miniaturní turbinou dosahující 400 tisíc otáček za minutu. Teplo má do kosmického prostoru odvádět radiátor, který astronauti rovněž budou instalovat.

Výhodou nového systému je to, že neon se při práci chladicího systému (narozdíl od pevného dusíku) nespotřebovává a chlazení proto může pracovat prakticky neomezenou dobu.

ČTVRTEK 7. BŘEZNA
Vesmírný maraton oprav finišuje
Po úspěšné a riskantní opravě elektroinstalace Hubbleova vesmírného dalekohledu astronauti na oběžné dráze finišují v maratonu oprav.

Čtvrteční výstup astronautů Newmana a Massimina skončil v 17:30 SEČ. Trval tedy přesně sedm a půl hodiny. To je o plnou hodinu déle, než předpokládal plán. Byl však plně úspěšný. Poslední montážní výstup do otevřeného kosmu podstoupí v pátek astronauté Grunsfeld a Linnehan.

Kromě výměny kamery a instalace elektronického boxu sejmuli Newman a Massiminoa z povrchu již nepotřebnou tepelnou izolaci.

Astronauti splnili ve čtvrtek dva hlavní úkoly: vyměnili na dalekohledu starou kameru pro snímání nezřetelných objektů za modernější a namonotovali elektroniku ovládající nový chladící systém.

Původní kamera pro snímkování nezřetelných objektů (FOC - Faint Object Camera) patří k originálním přístrojům, s nimiž Hubbleův vesmírný dalekohled v roce 1990 startoval do kosmu, a je už zastaralá.

Nové zařízení vážící téměř 400 kilogramů se jmenuje ACS (Advanced Camera for Surveys), čili Moderní kamera pro přehledové snímkování. Je pětkrát citlivější a má dvakrát větší zorné pole při dvojnásobném rozlišení. Obraz je snímán vysoce citlivým polovodičovám detektorem CCD, který snímek rozloží do 16 milionů bodů.

Druhým úkolem pro Newmana a Massimina byla instalace pomocného elektronického vybavení, které bude ovládat nový chladicí systém pro další z vědeckých přístrojů: kameru pro snímkování v blízké infračervené oblasti spektra, nazývaný NICMOS. Připojit samotné chlazení bude náplní posledního z plánovaných výstupů tento pátek.

DÁLE ČTĚTE

Jak astronauti vzkřísili Hubbleův dalekohled

Montáž klapla
Ve 12:24 SEČ Newman stojící na plošince na konci robotické ruky RSC vyzdvihl novou kameru ve velikosti menší telefonní budky a astronautka Currieová ho i s jeho drahocenným nákladem v hodnotě 75 milionů dolarů začala pomalu zdvihat nahoru.

Ve 12:38 SEČ již byl před otevřenými dvířky na spodní části Hubbleova dalekohledu a za asistence Massimina, připoutaného k boku observatoře jisticím lanem, začal kameru zasouvat do nitra observatoře. Massimino naváděl svého kolegu, který přes rozměrný náklad neviděl.

Celá operace trvala přibližně pět minut. Pak následovalo přišroubování kamery na místo a připojení kabelů, které bylo ukončeno ve 13:09 SEČ

Poté přenechali astronauti novou kameru na starosti pozemnímu středisku, které zapojilo proud a zahájilo prověrky nového vědeckého přístroje. Newman a Massimino se mezitím vrátili do nákladového prostoru raketoplánu.

Poté začala montáž elektroniky, která bude ovládat nový chladící systém teleskopu. Ta trvala zhruba půl hodiny.

V 16:00 SEČ skončila kontrola systémů dalekohledu. Technici ze Země mohli astronuty ubezpečit, že i tentokrát jejich montáž byla plně úspěšná.

Před výstupem: nadýchat se čistého kyslíku
Kolem deváté hodiny vrcholily přípravy na výstup. Newman a Massimino dýchali z masek čistý kyslík, aby svá těla připravili na nízký tlak ve skafandru.

V kosmickém obleku totiž není vzduch, ale pouze čistý kyslík při sníženém tlaku, aby jednak oblek nebyl příliš namáhán vnitřním přetlakem a také, aby astronauti při ohýbání končetin nemuseli vynakládat příliš velkou sílu. Zkuste například nafouknout podlouhlý balonek, zavázat jej a pak se pokusit jej ohnout! Čím víc bude nafouknutý, tím obtížnější to bude…

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Začal sjezd Komunistické strany Číny. Čeká se, že na něm upevní své postavení a...
Komunisté v Číně zahájili sjezd. Očekává se, že na něm Si upevní moc

V Pekingu ve středu začal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, od něhož se čeká upevnění moci prezidenta Si Ťin-pchinga a výměna většiny představitelů...  celý článek

Islandská geotermální elektrárna Hellisheiði
Elektrárna na Islandu odčerpává CO2 z atmosféry, ukládá ho do země

Geotermální elektrárna na Islandu testuje nový způsob snižování emisí oxidu uhličitého. Do provozu nasadila speciální zařízení, které tento skleníkový plyn...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.