Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co znamená zajetí Saddáma?

  4:58aktualizováno  4:58
Ve večerních hodinách iráckého času, byl 13. prosince nedaleko Tikrítu zajat americkými jednotkami bývalý irácký diktátor Saddám Husajn. Zatčení bývalého diktátora se však setkalo s rozdílnými reakcemi.

S největším nadšením se úspěch setkal u amerických spojenců, kteří vojenskou intervenci podporovali již od počátku.

Byli to především čelní představitelé Velké Británie, Austrálie a Španělska, kdo jako první vyjádřili uspokojení nad dopadením Saddáma.

S kladnou odezvou se diktátorovo zajetí setkalo i ve Francii a Německu, kde kancléř Gerhard Schröder poblahopřál k tomuto úspěchu americkému prezidentovi.

Jinak se však na dopadení Saddáma dívá většina arabského světa. Obecně se dá říci, že Arabové hodnotí zajetí Saddáma kladně, ale nejsou spokojeni s faktem, že byl zajat americkými a ne iráckými jednotkami.

Zároveň se jedná nesporně důležitý moment, kdy padl důležitý symbol protiamerického odporu. Mnozí Arabové se také domnívají, že tento úspěch posílí naděje George Bushe v nadcházejícím klání o úřad amerického prezidenta.

Saddámovo zajetí tak vyvolává reakci podobnou principielně reakci na americkou invazi. Na jedné straně vítají Arabové pád mnohými nenáviděného diktátora, na straně druhé roste jejich odpor k USA a jejich angažovanosti v regionu. Podobné reakce byly na straně Arabů pozorovatelné již před zahájením intervence a stejný vzorec je aplikován i teď.

Reakce samotných Iráčanů je pak rozpolcenější a je přirozené, že se neshoduje s relativně homogenní reakcí v jiných zemích. Ekonomická situace se zvolna zlepšuje a prioritou Iráčanů nadále zůstává osobní bezpečí a zajištění životních potřeb.

Manifestace nadšení nad Saddámovým zajetím je pak ve světle současné situace přirozeným projevem.

Mnozí Iráčané totiž vyšli do ulic a oslavují pád diktátora do rukou spojeneckých sil. Jedním dechem však dodávají, že si přejí, aby byl Saddám souzen v Iráku a Iráčany a aby to byli právě oni, kdo rozhodne o jeho dalším osudu. Pro tyto potřeby byl minulý týden vytvořen Irácký tribunál pro válečné zločiny.

Sunnité a Saddámovi přívrženci jsou však zdrceni a na zarputilé reakci obyvatel Tikrítu lze dokumentovat, jak se na událost dívají i jiné skupiny značně heterogenního iráckého obyvatelstva.

Bez ohledu na rétorické reakce a politické kroky je nutné se kriticky zaměřit na analýzu současné situace a zvážit, jaké dopady bude mít diktátorovo zajetí.

Uvažujeme-li, že se jedná o skutečného Saddáma Husajna a ne o žádného z jeho dvojníků, musíme tuto událost považovat za nesporný úspěch koalice. Prezident Bush doposud nezískal hmatatelné důkazy o zbraních hromadného ničení a Saddám je viditelným, jasným, politicky a mediálně atraktivním úspěchem.

Jedním za argumentů spojenců pro zahájení invaze byla právě nedemokratická a krutá diktátorova vláda. V tomto ohledu zapadá Saddámovo zajetí zcela do představ a potřeb koaličních spojenců.

Odpor vůči přítomnosti USA a jejich spojenců však nevyjadřují jen Saddámovi přívrženci. Lze očekávat, že odbojné aktivity diktátorových stoupenců poklesnou, ale nelze to samé tvrdit o ostatních oponentech. Například radikální šíité se staví proti americké přítomnosti velmi ostře a Saddámova prohra je rozhodně netrápí.

Saddámovo zajetí je jen symbolem a situaci samo o sobě nijak nemění. Velmi bude záležet na tom, jak se bude diktátorův osud vyvíjet dál. Důležité především je, že Saddám nekladl při svém zajímání odpor a nepadl při něm, protože tak by se z něj stal velký hrdina a pro některé jistě i mučedník.

Na druhou stranu panuje mezi iráckým obyvatelstvem dojem, že Saddám byl zrazen, že jeho zrada je projevem pokleslé morálky Iráčanů a někteří hovoří i o úpadu islámu v zemi.

Z  hlediska organizování odporu hrál možná Saddám důležitou roli. Charakter způsobu boje a činnosti těchto sil hovoří o tom, že jsou do značné míry autonomní a nezávislé na tak centralizovaném způsobu řízení, jakým by byla centrální role Saddáma v organizování odboje.

Saddámovo zatčení nejspíš způsobí celkový růst odporu proti koaličním silám, což dokazují konkrétní bombové útoky. Den po diktátorově zatčení bylo zabito v západní části Bagdádu na následky bombového útoku 17 iráckých policistů.

Je nanejvýš pravděpodobné, že bezpečnostní situace se tak přinejmenším krátkodobě zhorší a bude nutná zvýšená aktivita bezpečnostních složek na území Iráku.

Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Vizualizace sítě a projení ruskojazyčných twitterových účtů na základě blízké...
Ruské vlivové zprávy o NATO na Twitteru šíří "robotrollové", tvrdí studie

Dva ze tří uživatelských účtů sociální sítě Twitter, které v ruštině masivně šíří zprávy včetně dezinformací o posílené vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.