Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co znamená zajetí Saddáma?

  4:58aktualizováno  4:58
Ve večerních hodinách iráckého času, byl 13. prosince nedaleko Tikrítu zajat americkými jednotkami bývalý irácký diktátor Saddám Husajn. Zatčení bývalého diktátora se však setkalo s rozdílnými reakcemi.

S největším nadšením se úspěch setkal u amerických spojenců, kteří vojenskou intervenci podporovali již od počátku.

Byli to především čelní představitelé Velké Británie, Austrálie a Španělska, kdo jako první vyjádřili uspokojení nad dopadením Saddáma.

S kladnou odezvou se diktátorovo zajetí setkalo i ve Francii a Německu, kde kancléř Gerhard Schröder poblahopřál k tomuto úspěchu americkému prezidentovi.

Jinak se však na dopadení Saddáma dívá většina arabského světa. Obecně se dá říci, že Arabové hodnotí zajetí Saddáma kladně, ale nejsou spokojeni s faktem, že byl zajat americkými a ne iráckými jednotkami.

Zároveň se jedná nesporně důležitý moment, kdy padl důležitý symbol protiamerického odporu. Mnozí Arabové se také domnívají, že tento úspěch posílí naděje George Bushe v nadcházejícím klání o úřad amerického prezidenta.

Saddámovo zajetí tak vyvolává reakci podobnou principielně reakci na americkou invazi. Na jedné straně vítají Arabové pád mnohými nenáviděného diktátora, na straně druhé roste jejich odpor k USA a jejich angažovanosti v regionu. Podobné reakce byly na straně Arabů pozorovatelné již před zahájením intervence a stejný vzorec je aplikován i teď.

Reakce samotných Iráčanů je pak rozpolcenější a je přirozené, že se neshoduje s relativně homogenní reakcí v jiných zemích. Ekonomická situace se zvolna zlepšuje a prioritou Iráčanů nadále zůstává osobní bezpečí a zajištění životních potřeb.

Manifestace nadšení nad Saddámovým zajetím je pak ve světle současné situace přirozeným projevem.

Mnozí Iráčané totiž vyšli do ulic a oslavují pád diktátora do rukou spojeneckých sil. Jedním dechem však dodávají, že si přejí, aby byl Saddám souzen v Iráku a Iráčany a aby to byli právě oni, kdo rozhodne o jeho dalším osudu. Pro tyto potřeby byl minulý týden vytvořen Irácký tribunál pro válečné zločiny.

Sunnité a Saddámovi přívrženci jsou však zdrceni a na zarputilé reakci obyvatel Tikrítu lze dokumentovat, jak se na událost dívají i jiné skupiny značně heterogenního iráckého obyvatelstva.

Bez ohledu na rétorické reakce a politické kroky je nutné se kriticky zaměřit na analýzu současné situace a zvážit, jaké dopady bude mít diktátorovo zajetí.

Uvažujeme-li, že se jedná o skutečného Saddáma Husajna a ne o žádného z jeho dvojníků, musíme tuto událost považovat za nesporný úspěch koalice. Prezident Bush doposud nezískal hmatatelné důkazy o zbraních hromadného ničení a Saddám je viditelným, jasným, politicky a mediálně atraktivním úspěchem.

Jedním za argumentů spojenců pro zahájení invaze byla právě nedemokratická a krutá diktátorova vláda. V tomto ohledu zapadá Saddámovo zajetí zcela do představ a potřeb koaličních spojenců.

Odpor vůči přítomnosti USA a jejich spojenců však nevyjadřují jen Saddámovi přívrženci. Lze očekávat, že odbojné aktivity diktátorových stoupenců poklesnou, ale nelze to samé tvrdit o ostatních oponentech. Například radikální šíité se staví proti americké přítomnosti velmi ostře a Saddámova prohra je rozhodně netrápí.

Saddámovo zajetí je jen symbolem a situaci samo o sobě nijak nemění. Velmi bude záležet na tom, jak se bude diktátorův osud vyvíjet dál. Důležité především je, že Saddám nekladl při svém zajímání odpor a nepadl při něm, protože tak by se z něj stal velký hrdina a pro některé jistě i mučedník.

Na druhou stranu panuje mezi iráckým obyvatelstvem dojem, že Saddám byl zrazen, že jeho zrada je projevem pokleslé morálky Iráčanů a někteří hovoří i o úpadu islámu v zemi.

Z  hlediska organizování odporu hrál možná Saddám důležitou roli. Charakter způsobu boje a činnosti těchto sil hovoří o tom, že jsou do značné míry autonomní a nezávislé na tak centralizovaném způsobu řízení, jakým by byla centrální role Saddáma v organizování odboje.

Saddámovo zatčení nejspíš způsobí celkový růst odporu proti koaličním silám, což dokazují konkrétní bombové útoky. Den po diktátorově zatčení bylo zabito v západní části Bagdádu na následky bombového útoku 17 iráckých policistů.

Je nanejvýš pravděpodobné, že bezpečnostní situace se tak přinejmenším krátkodobě zhorší a bude nutná zvýšená aktivita bezpečnostních složek na území Iráku.

Další analýzy a komentáře čtěte na portále natoaktual.cz ZDE

<span style='color:red;background-color:yellow;'>natoaktual</span>.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Analytici amerického letectva ze 41. zpravodajské jednotky začínají ve Fort...
Tajemný projekt Maven. Pentagon brzy nasadí proti islamistům algoritmy

Americké ministerstvo obrany chce ještě do konce roku nasadit na některé vládní platformy pokročilé počítačové algoritmy umělé inteligence, které mají...  celý článek

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.