Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co vím o Češích? Nic, a nechci vědět

  13:49aktualizováno  13:49
Co vše vědí občané ve "starých" členských státech Evropské unie o Češích, zjišťoval v několika z nich reportér MF DNES. Výsledek? Většinou toho moc není, což může být podle odborníků i dobře.
Zasloužilí Evropané často o nováčkovi v EU nemají ani ponětí. Ilustrační foto

Zasloužilí Evropané často o nováčkovi v EU nemají ani ponětí. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Nevím. Nikdy jsem neslyšel. Nechci vědět. Padala i horší slova, například "uprdění pitomci".

Otázky zněly pokaždé stejně. "Co víte o České republice? Jak na vás Češi působí? Co si o nich myslíte? Patří na Východ, či na Západ?"

Abychom věc uvedli na pravou míru - tak odpovídali nejčastěji pouliční prodavači. Například berlínský expert na mezinárodní politiku Olaf Lang zvolil jinou formulaci.

Ovšem ani ta sebevědomí tazatele příliš nepozvedne. "Individuální vnímání Čechů prakticky neexistuje," říká. Lang pak ještě dodá, snad pro povzbuzení: "Nevnímáme vás pozitivně. Ale ani negativně."

Strávili jsme deset dní na cestě po Německu, Nizozemsku, Belgii, Británii a Francii. Zjišťovali jsme, jakou image má ČR v Evropské unii.

Výsledek? Jsme takový "nespektakulární soused", jak to vyjádřil Lang. Představte si pana Nováka naproti přes chodbu. Vždy slušně pozdraví, ale nikdy jste s ním nezapředli rozhovor.

"Lepší" než Poláci
Hlavní je, že nedělá problémy jako třeba Homolkovi. Zhruba takovou pověst mají totiž v Evropě Poláci. "Nacionalisté, katolíci a potížisté," popisuje běžné mínění Němců o svých krajanech polský novinář Piotr Jendroszczyk.

A co je napadne, když se řekne Česko? "Škodovka, trpaslíci," říká novinář. "Gott, Švejk, pivo a fotbalisti," míní ředitelka Českého centra v Berlíně Blanka Mouralová.

Pokračujte v dotazování dále a nakonec narazíte na někoho, kdo v ČR už byl. V tom případě záleží na tom, jestli přiletěl letadlem, nebo přejel hranice autem kdesi u Drážďan. V tom prvním případě mu jako první vytane na mysli moderní metropole. V tom druhém prostitutky.

To se tu bude mluvit rusky?
Tak Česko poprvé poznal Pieter Smit, jenž dnes řídí turistickou centrálu v Amelandu, ostrově na severním výběžku Nizozemska. Přivítal tu už několik set českých turistů, a dokonce dva školní zájezdy.

Neskrývá, že zpočátku měli místní hoteliéři obavy. "To se u nás bude mluvit rusky?" připomíná se smíchem reakci jednoho z nich.

"Proč sem vůbec jezdí? Takovou dálku!" ptali se jiní. Smit obvykle reagoval protiotázkou: "Z Mnichova je to 980 kilometrů. Leží Praha o tolik dál?"

Bohužel leží. Alespoň v myslích lidí. Češi se mimochodem stali vůbec prvním národem, který zpod bývalé železné opony na izolovaný ostrov dorazil. "Nebyly žádné stížnosti," zdůrazňuje Smit.

A pak šibalsky zamrká: "Místní úplně nechápou, proč jim Češi už po pěti minutách konverzace kladou osobní otázky. Například kolik mají dětí a podobně."

Na ose naší cesty Berlín, Londýn, Paříž jsou Nizozemci poslední, kteří nás řadí do střední Evropy a rozlišují od Poláků či Maďarů.

Londýn kosmopolitní
V Londýně se našinec okamžitě rozplyne v 600tisícové mase legálních imigrantů, převážně polského a baltského původu.

"Nerozeznají češtinu od polštiny. Musím stále vysvětlovat, odkud jsem," říká český číšník v Richmondu Petr Bezouška.

On sám je v Británii spokojen, ale ne všichni se setkávají s vřelým přijetím. Asi třicetiletý kuchař Jaromír tvrdí, že mu britští kolegové říkají "rubbish" (smetí), a při vyplňování vstupního dotazníku byl označen za Rusa.

"Čech nebo Rus, vždyť to vyjde nastejno," řekl mu prý bývalý zaměstnavatel. Většina Britů na dotaz na zkušenost s Čechy odpovídá slovem "pozitivní". Pokud jsou požádáni o vysvětlení, dodávají "pracovití a pilní". Občas vyjde najevo, že měli na mysli nějakého Slováka či Poláka.

Ve většině případů bude Čech označen za "Východoevropana", což se na druhé straně kanálu stává téměř stoprocentním pravidlem.

"Nemůžu vystát, jak mi pořád říkají "fille de l’est", tvrdí jistá Češka, která vystudovala ve Francii. V překladu výraz znamená "děvče z Východu", ale může být i použit jako hrubé označení pro prostitutku.

"Francouzi často ani nevědí, že ČR je členem EU. Neřeší to. Jsou pupkem světa," vysvětluje česká malířka Filomena Borecká.

V zemi, která naše území pojmenovala "Bohemia", jsme takřka neznámou veličinou. Popřípadě "zemí nomádů", jak je zde tento výraz nejčastěji chápán.

V jistém smyslu mají pravdu: Češi jsou přece "nomády východní Evropy".

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Španělské děti žily v bytě pět dní s mrtvými rodiči. Myslely, že spí

Čtveřice španělských dětí považovala spánek svých rodičů za natolik nedotknutelný, že je nevzbudila rovných pět dnů a nocí. Až poté se zjistilo, že oba dospělí...  celý článek

Americký torpédoborec USS Ross u pobřeží Skotska odpaluje antiraketu ke zničení...
NATO naostro testuje protiraketový deštník, má zničit balistické střely

Bude to první takřka ostrý test. Severoatlantická aliance během cvičení "Formidable Shield" u Skotska vyzkouší svůj protiraketový deštník. Tentokrát ale...  celý článek

Samohybná houfnice DANA M1M
Azerbájdžánci se ve videu chlubí českými zbraněmi, embargu navzdory

České zbraně se objevily na propagačním videu ázerbájdžánské armády. Šlo o samohybné houfnice Dana-M1, které vyrábí holding Czechoslovak Group, a raketomety...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.