Co vám vadí a co vás štve na dnešním světě? Představte si, že jste v roce 2050 a máte neomezené možnost. Jak byste ty nejpalčivější problémy řešili, kdybyste měli moc a peníze? Vraťte se zpátky do reality, čeho můžete skutečně docílit?
Tak by se dalo stručně popsat, co čeká školy, které se do projektu přihlásí. "Z Česka se nám zatím přihlásilo dvanáct škol. Zájemci se mohou hlásit až do 5. června," řekla koordinátorka projektu Kateřina Bradáčová s tím, že do projektu se může zapojit až tři a půl tisíce žáků středních odborných škol a středních odborných učilišť v Česku a v německé spolkové zemi Durynsko.
Tvůj svět zítřkaČesko-německý projekt pro mládež "TVŮJSVĚTZÍTŘKA - JAK JE? CO BUDE?" startuje na českých školách 6. června a potrvá do 24. června. Určen je pro střední odborné školy a střední odborná učiliště v kraji Libereckém, Ústeckém, Středočeském, Karlovarském, Plzeňském a Praze. Čeští i němečtí studenti budou řešit, co s problémy, které nejčastěji pálí globální svět. Na projektu se podílí občanské sdružení Antikomplex, Evropské centrum pro vzdělávání a setkávání mládeže Výmar, program EU "Mládež v akci" a Zemská centrála pro občanské vzdělávání Durynsko. |
Během června, vždy v domluvený termín, dorazí do českých škol proškolení studenti, konkrétně Češi, Němci, ale i jedna Rakušanka a Slovák. "Jde o metodu, kdy stejně staří lidé vzdělávají stejně staré lidi," upřesnila Bradáčová.
Projektový den spočívá v tom, že studenti nejdříve kriticky zhodnotí současný svět, svůj region či vlastní situaci a pak budou diskutovat a hledat řešení konkrétních problémů, nejdříve v případě, že by měli neomezené možnosti, pak v rámci reálných možností. Této metodě se říká "Zukunftswerkstatt" (dílna budoucnosti).
"Dílna budoucnosti pochází z Německa ze 60. let. Zajímavé na ní je, že nepředpokládá žádné předchozí znalosti k daným tématům. Naopak, je založena na tom, že člověk má určitou fantazii a kreativitu a snaží se najít odpověď na otázky, jaké problémy řešíme nyní, jak může svět vypadat v roce 2050 a jak ho můžeme ovlivnit," přibližuje metodu Bradáčová.
Studenti se sami rozhodnou, čemu by se chtěli věnovat, co je nejvíc pálí, zda je to životní prostředí, mobilita, digitální svět či migrace.
Téma, které se mladých týká, i když si to dost možná neuvědomují, je například i debata ohledně jaderné energie, která se stala aktuální kvůli nedávné nehodě v japonské elektrárně Fukušima. "Chceme jim ukázat, že se jich třeba i toto týká a že mohou ovlivnit politické rozhodování, pokud budou chtít," dodává Bradáčová.
Jedno z navrhovaných témat, mobilita, zaujalo vedení Střední odborné školy ve Stříbře. "Jsme blízko hranic a mobilita žáku je aktuální," vysvětlil ředitel Václav Halada jednu z motivací, proč se škola rozhodla do projektu zapojit.
"Pořádám vlastní projektové dny a ráda bych viděla, jak to dělá někdo zvenku a zda to my děláme dobře," řekla iDNES.cz zástupkyně Jarmila Pecková ze Středního odborného učiliště potravinářského v Praze, další zapojené školy.
Co vy na to, politici?
Projektové dny už si vyzkoušeli v Německu, kde se zapojilo 40 škol a na 600 studentů. Řešili mimo jiné i pracovní trh.
"Pochopila jsem, že dnešní mladí mají úplně jiné starosti, než jsem mívala já v jejich věku. Nejde jim například o výsledky ve škole, ale o to, aby měli dobrou kvalifikaci, dostatek zkušeností z praxe a mají opravdu velkou chuť pracovat. Očekávají za to ale, že budou také dobře finančně ohodnoceni," uvedla jedna ze studentek-lektorek Tereza Horálková.
Němečtí studenti se tak například zabývali otázkou nedostatku finanční podpory pro dělníky, o čemž debatovali s místními politiky. Poslední fází projektu, a to i v Česku, je, že se studenti sejdou s poslanci, senátory, odborníky a zástupci neziskových organizací a proberou s nimi, co řešili, s jakými nápady přišli a co by se s tím dalo podle nich dělat.
