Občas mám pocit, že kdyby se shromáždilo všechno, co bylo za posledních šedesát let napsáno o potratech, zaplnilo by to půlku Britského muzea. (A kdyby se shromáždilo všechno o eutanázii, zaplnilo by to druhou půlku).
Přitom kdyby se stručně shrnuly argumenty obou stran, vydaly by zhruba na 2x půl archu papíru formátu A4, ovšem tyto argumenty se "protáčejí" a rozvíjejí stále znovu dokolečka, jak když se pes honí za svým ocasem.
Vděčné téma
Je to vděčné téma pro politiky, kteří se chtějí zviditelnit, i pro média, kterým nahrazuje české učitelky sežrané na Jadranu žralokem. Podle mého jde přitom čistě o věc kultury.
Kultura starověké Sparty zahrnovala to, že novorozenci s tělesnou vadou byli shazováni ze skály, což by pro euroamerickou kulturu bylo zcela nepřijatelné.
Nechci téma zlehčovat, ale podobně je pro euroamerickou kulturu nepřijatelné jíst psy, kdežto pro kulturu asijskou je to normální. Pro čukotskou kulturu bylo normální, že starý člověk, který viděl, že už by byl jenom na obtíž, se sebral a šel zmrznout do divočiny. To si v naší kultuře také neumíme představit. (Je mi samozřejmě jasné, že tu hrají úlohu ekonomické faktory.) Naše kultura zahrnuje to, že se lidskému životu přiřazuje nejvyšší priorita, je ovšem otázka, zda má být toto uctívání hodnoty života naprosto absolutní.
Zde se pohled lidí liší, každý má svůj názor a svoje argumenty a vzájemně se argumentací "přetlačovat" je naprosto zbytečné, je to jenom další a další naplňování Britského muzea, vždyť všichni ty argumenty dobře známe.
Početí, či porod?
V jaderné technice se v souvislosti se snižováním radiace ze zdrojů ionizujícího záření používá pojem ALARA, což je zkratka anglického "as low as reasonably achievable" (tak nízko, jak je to rozumně možné). To znamená, že se nesnažíme radiaci snížit na absolutní nulu, protože by z toho vycházelo stínění třebas kilometr široké, nýbrž pouze na úroveň přirozeného pozadí, k čemuž stačí stínění od několika centimetrů (například na rentgenu) po několik metrů.
Podobně můžeme uvažovat, zda se má zárodek chránit "absolutně", tj. od okamžiku početí, nebo zda je "reasonable" chránit život až od okamžiku, kdy opustí tělo matky. Opakuji: zde je každý názor individuální a závisí na kulturním pojetí každého jednotlivce.
