Tak si to stručně shrňme:
– Zkraje roku jsme se ujali vlády nad Evropou. Naposledy předsedal jakési "středověké unii" jiný našinec, císař Karel IV. Po šesti stoletích jsme měli jedinečnou, excelentní příležitost znovu se evropsky předvést. Ale my jsme si uprostřed té jedinečnosti svrhli vlastní vládu.
– Svrženého premiéra načapal fotograf-šmíravec ve vile jiného premiéra. Bez gatí. Evropské pozornosti bylo najednou víc než dost.
– Lídr opozice, který vládu svrhával a o nové volby hodně stál, ty předčasné na poslední chvíli zrušil.
– Dočasný "úřednický" premiér se o prodloužení svého dočasného mandátu dozvěděl jen tak mimochodem, od novinářů.
– K jednání nejvyšších lídrů nejvlivnějších stran v zemi byla pozvána jistá paní Zubová. Její novou pidistraničku sice nikdo vážně nebere, jednání špiček se však účastnila, protože jeden lídr chtěl namíchnout druhého.
– Prezident odmítá podepsat mezinárodní smlouvu, kterou už schválilo 26 států EU i parlament jeho vlastního, sedmadvacátého státu. Pohrává si s půlmiliardou Evropanů jako středověký imperátor, jenže Otec vlasti to není.
– Týž prezident svůj stát do spolku zemí, které tu "ošklivou" smlouvu dohodly, sám kdysi přihlásil.
– ČSSD, která by za zmíněnou smlouvu duši vypustila, šprajc prezidenta náhle chápe. Protože prezident se smlouvou pokáral i ODS, která ji dohodla. Ale pozor, kdyby tenkrát ODS prezidentově dnešní námitce vůči smlouvě a chartě práv chtěla vyhovět, byla by to právě ČSSD, která by křičela. Je přece sociální demokracie a lidskoprávní charta je pro ni svatá.
– Lidé, všímá si čím dál zfanfrnělejší Marťan, přestávají věřit svému Ústavnímu soudu. Proč? Protože bránil jejich právní jistoty a zatrhl politikům, aby si z ústavy dělali rohožku.
– Nejoblíbenějším politikem v zemi rozčilené nad nemravností vrchnosti je filuta, který si našetřil na byt i z poslaneckých náhrad. Ačkoli mají sloužit k zaplacení pracovních výdajů.
– Na jedné z vysokých škol, kde se školí budoucí právní elita země, čachrovali s právnickým vzděláním jako podvodníci, které se učí stíhat.
Chudáci Marťani!
Už kdysi se s jejich návštěvou trápil i Karel Čapek: co si asi tak pomyslí o naší národní povaze, pokud je seznámíme s našimi národními hrdiny? Tedy s Husem, Komenským a Havlíčkem? Že jsme jako oni národem přemýšlivým, statečným, za pravdu ochotným i zemřít, světu otevřeným, velkorysým, vzdělaným...
Jak to tak vypadá, bude lepší, pokud Marťani zůstanou doma.
Mohli by si o nás udělat špatnou představu. Nepochopili by všechny ty "objektivní, z logiky věcí a událostí plynoucí" důvody, které to naše letošní babráctví zavinily.
I spoluvládnutí s Jiřím Paroubkem by nepochybně odmítli. Mohli by se totiž zastavit v jedné drogerii, aby si nenápadně oťukli zdejší lid. A tam by vyslechli autentický rozhovor mezi prodavačkou a kupujícím: "Nechcete už zaplatit? Máte tady u nás fakturu po lhůtě splatnosti, pane!" A pán na to: "No a co! To je přece úplně normální."
