Jen pár metrů od silnice na okraji ruského města Smolensk leží zkroucený kus plechu označený visačkou s číslem 13. Dostává se mu zvláštní úcty: je zasypán květinami, kdosi ho obdaroval i čokoládou a sušenkami, které se v kraji obvykle nosí na hroby předků.
Jde o zbytek letadla, které tu v sobotu havarovalo. A v němž zahynul polský prezident Lech Kaczynski spolu s manželkou Marií a další téměř stovkou polských prominentů. Obyvatelé Smolenska přinášejí na místo tragédie květiny a svíčky. Napočítám jich během dne stovky: teenagery i starce, mladičké dívky i zralé ženy s kočárky.
"Prostě jsem je přišel uctít, ta hrůza se stala v našem městě. V Polsku jsem také pracoval jako řidič a chovali se tam ke mně vždy slušně," říká Oleg. Zastavil se na chvíli: musí do práce, což je šťastná povinnost, kterou nemá ve Smolensku zdaleka každý.
Žena klade květiny na místě havárie letadla polského prezidenta (13. dubna 2010)
Poutníky s květinami i zvědavce s fotoaparáty zarazí až policejní páska, za níž hlídkují unavení vojáci, policisté i příslušníci speciálních jednotek OMON. Za nimi, mezi pokácenými a ohořelými stromy, vidím zkroucené zbytky letadla, které si návštěvníci fotografují. Čas od času se za páskou objeví muži ve vestách, kteří spolu s vojáky bedlivě prohledávají terén.
Blíže než k pásce nikdo nepovolaný nesmí, na což dohlížejí příslovečně neurvalí ruští policisté hlídkující u bažin i podmáčených cest. Až navečer pootevřeli chráněnou zónu, aby se lidé dostali k prvnímu stromu, do kterého stroj prezidenta Kaczynského narazil. Polští novináři, kteří tu vytvořili malou kolonii, toho využili a na pietní místo přinesli kříž.
Důvod policejní uzávěry? Všichni mrtví Poláci cestující letadlem zatím nebyli identifikováni. "Většina ostatků už byla převezena do Moskvy, ale některé mrtvé ještě stále hledají. I když se proslýchá, že tu dnes specialisté objevili mezi troskami havarovaného stroje další mrtvé. A že tak možná s prací končí," dozvídám se od dobře informovaných polských kolegů.
Letadlo při čtvrtém pokusu o přistání zavadilo o koruny stromů a zřítilo se (13. dubna 2010)
Snažíme se s kolegou fotoreportérem obejít všechny lokality, kam dopadly trosky stroje mířícího na nedaleké letiště Severnyj. Kolem silnice a divoké skládky jich je několik. "Kusy stroje se rozlétly odhadem v okruhu stovky metrů. Letadlo už letělo nízko a nemělo vysokou rychlost," vysvětluje místní záchranář, který si nepřeje být jmenován, neboť "se nechce handrkovat s úředníky".
On sám dorazil na místo katastrofy po několika desítkách minut. "První přijeli hasiči z letiště, později nás na místo dorazilo mnohem více," dodává. Do Smolenska létají civilní stroje jen výjimečně, podobnou havárii tu proto ještě nezažili. Tragédie to byla o to hrůznější, že na místě nenašli jediného živého člověka.
Křivda jménem Katyň
Účast, kterou lidé ze Smolenska projevují, Polsko mile překvapuje. Ba dojímá. Prezident přece mířil do nedaleké Katyně, která se stala symbolem rusko-polské nevraživosti. Právě zde nechal před sedmdesáti roky sovětský diktátor Stalin povraždit tisíce polských prominentů: důstojníků, vědců, politiků.
Během kampaně zahynulo na různých místech 22 tisíc Poláků. Sovětský svaz odmítal za toto běsnění odpovědnost až do roku 1990, kdy se již demokratickému Polsku omluvil prezident hroutícího se rudého molochu Michail Gorbačov. Samostatné Rusko sice katyňský masakr nikdy neodmítlo, oficiální omluvu však nenabídlo, tedy alespoň ne takovou, jakou Varšava dlouhá léta očekávala.
Mnozí Rusové se teprve nyní ptají, co se to vlastně v té Katyni před sedmdesáti lety stalo (13. dubna 2010)
"Je to tragédie, která vyvolala mezinárodní ohlas. Ale i tady se teď lidé začínají ptát, proč sem dorazilo tolik vlivných Poláků s prezidentem v čele. A co že se vlastně stalo v tom Katyňském lese," říká Aleksander, který se přišel na okraj Smolenska pomodlit i s manželkou a dítětem.
Polská tragédie |
"Sovětský svaz byl totalitní režim, který vraždil nejen Poláky, i když ty samozřejmě také," přidává se do diskuse starší muž v saku, který přinesl k troskám hořící svíci. "Sovětská moc v čele s vrahem Stalinem pozabíjela i miliony Rusů, Bělorusů, Ukrajinců," dodává Valerij. To se samozřejmě ví v Praze, méně však v Rusku.
Západoruský Smolensk se sice nyní dostal na první strany světových novin a především jeho hotely a restaurace si užívají zájmu novinářů, život v tomto kraji však rozhodně jednoduchý není.
"Práci tu má málokdo, mladí odjíždějí pracovat do zahraničí, když to jde," vysvětluje řidič Oleg. A co říká na to, že do Smolenska přijel po katastrofě ruský premiér Vladimir Putin, který podle řady analytiků nevládne jen kabinetu, ale celé zemi? "Jo, byl tady, ale jen na chvíli. Kdyby raději zase otevřeli fabriku, ve který teď vyrábějí bůhvíco," dodává Oleg.
