Volební kalkulačka

Volební kalkulačka | foto: iDNES.cz

ANALÝZA: Polovině kandidátů do Senátu za ČSSD a lidovce se nezdá EET

  • 82
Elektronická evidence tržeb se líbí jen polovině kandidátů do Senátu za vládní ČSSD a KDU-ČSL. Většina uchazečů o Senát je naopak jasně proti povinným kvótám EU na přerozdělování uprchlíků. Plyne to z odpovědí kandidátů na otázky v rámci projektu volební kalkulačka, na kterém se podílí i server iDNES.cz.

Volební kalkulačka je internetová aplikace, v níž si lidé mohou porovnat svoje postoje s názory kandidátů ve volbách. Od minulého týdne si ji mohou vyzkoušet i čtenáři serveru iDNES.cz - najdete ji zde.

Kalkulačka je zároveň zdaleka největším průzkumem názorů mezi senátními kandidáty. Občanské sdružení KohoVolit.eu do ní letos zahrnulo celkem 64 otázek, na které kandidáti odpovídali (35 je potom zařazeno ve vlastní kalkulačce). Zatím odpovědělo přes 200 kandidátů z celkových 233. Položené otázky jsou takové, o kterých mohou nebo přímo budou zvolení politici rozhodovat.

Pojďme se na odpovědi na některé otázky podívat detailně.

Nejednotní kvůli EET

Největší názorová jednota v rámci strany je z větších stran mezi kandidáty za KSČM a poté za TOP 09. Naopak nejméně jednotní jsou kandidáti KDU-ČSL. Kandidáti za vládní lidovce se neshodnou mezi sebou například v otázce EET, daňové progrese nebo v pohledu na letos zavedenou povinnost podávat pravidelné hlášení k DPH obsahující seznam všech přijatých i vydaných faktur dané firmy či živnostníka.

Vyzkoušejte si volební kalkulačku pro Senát

Pokud se podíváme speciálně na EET, které má být spuštěno v prosinci, pro zrušení tohoto projektu jsou všichni kandidáti za TOP 09 a ODS. Ti z vládních stran ČSSD a KDU-ČSL se rozdělili zhruba napůl. Pro projekt elektronických tržeb jsou všichni kandidáti za ANO a - opět poněkud překvapivě - i většina kandidátů za KSČM. Připomeňme si, že poslanci za ČSSD i KDU-ČSL hlasovali jednotně pro zavedení EET, naopak poslanci KSČM byli proti.

Proti potratům

Zachování dotací na slevy pro žáky v hromadné dopravě se stalo tématem, na kterém byla největší shoda mezi všemi kandidáty do Senátu. V českém prostředí se tedy nejedná o otázku, na které by se dělila ekonomická pravice a levice. Podobně skoro všichni kandidáti chtějí i větší transparentnost - jak za sebe tím, že by měli podávat přiznání svého majetku již při nástupu do funkce senátora, tak pro celé strany - strany by dle většiny kandidátů měly vést transparentní účetnictví. Většina kandidátů se taktéž shodne na odmítavém postoji k povinným kvótám EU na přerozdělování uprchlíků.

Vyzkoušejte si volební kalkulačku pro krajské volby

Česká republika není Polsko, kde vláda chce zcela zakázat potraty. Naprostá většina kandidátů do Senátu je proti výraznému omezení možnosti potratů, podstatnou výjimkou jsou jen někteří kandidáti za KDU-ČSL.

Česko ale není ani Finsko nebo Nizozemí, kde se v nejbližší době začne testovat základní nepodmíněný příjem (tj. základní finanční dávka pro každého - více zde). Zde je zajímavé, že kandidáti KSČM většinově nemají k této otázce jasný postoj, přitom se jedná o koncept celosvětově prosazovaný spíše levicovými stranami.

Kandidáti ODS pro referendum

Utajovaná obchodní smlouva mezi EU a USA (TTIP) rozděluje kandidáty i uvnitř stran - všechny vládní strany jsou v této otázce výrazně nejednotné, jen kandidáti pravicové opozice (hlavně TOP 09) jsou většinově pro. Zde je třeba dodat, že z EU úrovně prosakuje informace, že TTIP nakonec nebude uzavřena, jak napsal například deník Independent.

Postoje k možnosti celostátního referenda jsou také zajímavé - velká většina kandidátů je pro, dokonce již je více kandidátů ODS pro než proti referendu. Přitom ODS byla dlouhodobě stranou s nejmenší podporou přímé demokracie v ČR (více zde). Zde je ovšem dobré si připomenout, že i vládní strany slibovaly před volbami a poté i ve vládním prohlášení zavedení možnosti referend. Zatím se tak ale nestalo.

Postojů kandidátů nezapadajících do jednoduchých škatulek je ve volební kalkulačce více - jak si například vysvětlit, že devět kandidátů na senátora za ANO je pro legalizaci takzvaného švarcsystému, když majitel strany Andrej Babiš se rád staví do role bojovníka za lepší danění?

S kým se shodne Apač 2017?

Zajímavé neshody najdeme i u malých stran - například mezi mediálně aktivními „Konvičkovci“ kandidujícími pod jménem Apači 2017. Za ty kandiduje v Českém Krumlově Radim Hreha, bývalý půlroční ředitel Slovenské televize. Ten se ve svých odpovědích shoduje více s kandidáty za KSČM (průměrná shoda 68 %) než s ostatními kandidáty za Apače (průměrná shoda 56 %). Karel May by dnes mohl psát o tom, jak se Apač shodne s Komanči.

Všechny - nejen zde zmíněné - otázky a odpovědi kandidátů naleznete ve Volební kalkulačce nebo ve strojově čitelné formátu ke stažení zde.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue