Přednedávnem skončilo v Bonnu jednání diplomatů většiny zemí světa o tom, jak zabránit oteplování zeměkoule, které hrozí, že rozvrátí klimatický systém planety. Jak se při něm ukázalo, svět sice ví, že by měl omezit vypouštění plynů, které vyvolávají ohřívání atmosféry, avšak snížení emisí se zatím nedaří. Pokud se tedy teplota na zeměkouli skutečně zvýší, co to bude znamenat pro Českou republiku? Může se na to nějak připravit?
Klimatický systém zeměkoule není pro vědce nijak průhledný, takže jsou při svých odhadech změn podnebí stále velmi opatrní. Nicméně současné počítačové modely naznačují, že v průběhu příštího století by se celková teplota na zeměkouli měla zvýšit o jeden až tři a půl stupně Celsia. Toto rozpětí zčásti odráží nepřesnost počítačových modelů vývoje podnebí. Hlavně se však v něm projevuje neurčitost odhadů toho, kolik se v příštích desetiletích do atmosféry opravdu dostane skleníkových plynů, a kolik sloučenin síry, které odrážejí sluneční záření a zeměkouli naopak mírně ochlazují. "I když se tyto změny odehrávají na pozadí přirozeného, člověkem nezpůsobeného kolísání klimatu, jejich velikost a zejména rychlost je činí velmi nebezpečnými," konstatuje Jaroslava Kalvová, docentka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. "Předpokládaný náhlý růst průměrné teploty vzduchu na zeměkouli by přesahoval změny, které se na naší planetě odehrávaly za posledních deset tisíc let."
V tuzemsku ještě tepleji
Teplota vzduchu podle předpokladů více poroste nad pevninou, zejména ve vnitrozemí kontinentů, než nad oceány. V naší zemi ležící ve vnitrozemí evropského světadílu by se tedy mohlo oteplit nad předpokládaný celosvětový průměr. "Podle studie Českého národního klimatologického programu se v průběhu příštího století u nás zvýší průměrná teplota asi o dva a půl stupně Celsia," říká profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Ústav Maxe Plancka v Hamburku na základě svých klimatických modelů předpokládá pro Českou republiku ještě vyšší teploty - v létě o čtyři až pět stupňů Celsia a v zimě o dva a půl stupně. Radost by tedy měli milovníci koupání, zato vyznavačům zimních sportů by ubylo příležitostí k lyžování. Nové podmínky však zkomplikují život zemědělcům. "Na jednu stranu by vyšší teploty mohly znamenat, že bude dříve setba i dříve sklizeň, a snad by mohly vzrůst výnosy," líčí příznivou stránku předpokládaných změn Jaroslav Rožnovský z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Hned však připomíná, že se mohou objevit nové problémy, které veškeré dobré zprávy zmaří. "Mnohým zemědělským plodinám vadí vyšší teploty vzduchu, už nad 35 stupňů. Při takové teplotě se často přestávají vyvíjet." Vyšší průměrná teplota však neznamená, že tepleji bude pořád. Při dřívějším začátku setby nelze vyloučit příležitostné mrazíky na začátku vegetačního období, které mohou budoucí úrodu poškodit.
Sucho a občas lijáky
Zemědělství však neovlivní jenom jiné průměrné teploty, ale také změna vodního režimu v krajině. "Zvýšené teploty vyvolají pravděpodobně vyšší vypařování vody, zejména z moří," soudí docent Josef Buchtele z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. "Jenomže schopnost atmosféry udržet v sobě vodní páru se nijak významně nezvětší. A tak se vypařená voda bude muset během několika dnů zase vrátit na zemský povrch v podobě mohutnějších dešťů," dodává. Příkladem, jak by to mohlo v našich zeměpisných šířkách při oteplení planety vypadat, je podle docenta Buchteleho dnešní jižní Evropa. "Léto je v bývalé Jugoslávii, Itálii nebo ve Španělsku většinou slunečné a suché. Když se ale objeví deště, bývají zřetelně vydatnější a prudší, než je obvyklé u nás." Docent Buchtele celkově předpokládá, že zvýšení teplot se v České republice projeví častějším suchem a nedostatkem vláhy, avšak příležitostné prudší deště budou naopak hrozit záplavami. "To vše také přispěje k tomu, že zemědělství bude podstatně zranitelnější, než je dnes," dodává Jaroslav Rožnovský z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.
Větší starost o vodu
Zemědělci budou muset hledat nové odrůdy plodin, jimž větší teplo a sucho škodí méně. "Může se stát, že jim nezbude než přejít na nějaké jiné plodiny, než na které jsme zvyklí dnes," říká Jaroslav Rožnovský. Prudké deště vyvolávající povodně si také vynutí pozornost. "V povodích řek je žádoucí lépe pečovat o lesy, které dokáží srážkovou vodu zadržovat, a možná jako pojistku stavět v krajině sezonní nádrže na zachycení přívalových vod," uvádí Josef Buchtele. Doufá, že krajině případné s citem vybudované nádrže neuškodí. "Vždyť v 16. století bylo v Čechách mnohonásobně víc rybníků než dnes a postupně byly rušeny až s intenzifikací zemědělství v 17. až 19. století," připomíná. Dnešní lidé však spotřebovávají mnohem víc vody než naši předkové. V dobách častějšího sucha bude nejspíš nutné lépe hospodařit s vodou pro domácnosti a uskrovnit se bude muset i dosud nenasytný průmysl.
Proč hrozí skleníkový efekt
Některé plyny fungují v atmosféře podobně jako sklo ve skleníku: Sluneční paprsky jimi procházejí, dopadají na Zemi a mění se v teplo.Tepelné záření zemského povrchu však vrstva skleníkových plynů z velké části pohltí a nedovolí mu uniknout do vesmíru. Přibude-li tedy skleníkových plynů, stoupne i teplota zemského povrchu a spodních vrstev atmosféry. Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý, ozon, metan, oxid dusný a chlorované uhlovodíky.Některých z těchto plynů výrazně přibývá právě v důsledku činnosti člověka: Oxid uhličitý vzniká při spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Oxid dusný a metan se uvolňují v ze mědělství a při chovu dobytka, metan stoupá i ze skládek odpadů. Chlorované uhlovodíky jsou umělé, průmyslově vyráběné plyny. Rozehřívání zeměkoule podle některých vědců napomáhá i sluneční aktivita, která se v současnosti zvyšuje, takže Slunce vyzařuje do vesmíru, tedy i na Zemi, více energie.
(jet)
Oteplování, nebo ochlazování?
Aby situace nebyla vůbec jednoduchá, mluví někteří klimatologové také o budoucím ochlazovaní Země.Zpravidla to jsou zastánci teorie, že Země se právě nachází v období mezi dobami ledovými, takže podle nich musí časem zcela přirozeně nastat nová doba ledová. Její postupný příchod však stanovují na budoucnost, která se bude počítat ve staletích a tisíciletích, takže by náhlé oteplování Země, které hrozí v příštím století, nijak neovlivnila. Příležitostně se však objevují i teorie, podle nichž zvýšený skleníkový efekt sice v průměru zvýší teplotu zeměkoule jako celku, ale paradoxně ochladí severozápadní část Evropy.Například Stefan Rahmstorf z výzkumného ústavu v německé Postupimi soudí, že přísun vody z tání ledovců a z větších srážek v Severním ledovém oceánu změní směr Golfského proudu, který k břehům severozápadní Evropy přináší teplou vodu z Mexického zálivu. Pokud by se tak opravdu stalo, skutečně by se i v době globálního oteplování teplota na části evropského kontinentu snížila. Touto teorií si však vědci zdaleka nejsou jisti.
(jet)
Klimatický systém zeměkoule není pro vědce nijak průhledný, takže jsou při svých odhadech změn podnebí stále velmi opatrní. Nicméně současné počítačové modely naznačují, že v průběhu příštího století by se celková teplota na zeměkouli měla zvýšit o jeden až tři a půl stupně Celsia. Toto rozpětí zčásti odráží nepřesnost počítačových modelů vývoje podnebí. Hlavně se však v něm projevuje neurčitost odhadů toho, kolik se v příštích desetiletích do atmosféry opravdu dostane skleníkových plynů, a kolik sloučenin síry, které odrážejí sluneční záření a zeměkouli naopak mírně ochlazují. "I když se tyto změny odehrávají na pozadí přirozeného, člověkem nezpůsobeného kolísání klimatu, jejich velikost a zejména rychlost je činí velmi nebezpečnými," konstatuje Jaroslava Kalvová, docentka Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. "Předpokládaný náhlý růst průměrné teploty vzduchu na zeměkouli by přesahoval změny, které se na naší planetě odehrávaly za posledních deset tisíc let."
V tuzemsku ještě tepleji
Teplota vzduchu podle předpokladů více poroste nad pevninou, zejména ve vnitrozemí kontinentů, než nad oceány. V naší zemi ležící ve vnitrozemí evropského světadílu by se tedy mohlo oteplit nad předpokládaný celosvětový průměr. "Podle studie Českého národního klimatologického programu se v průběhu příštího století u nás zvýší průměrná teplota asi o dva a půl stupně Celsia," říká profesor Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Ústav Maxe Plancka v Hamburku na základě svých klimatických modelů předpokládá pro Českou republiku ještě vyšší teploty - v létě o čtyři až pět stupňů Celsia a v zimě o dva a půl stupně. Radost by tedy měli milovníci koupání, zato vyznavačům zimních sportů by ubylo příležitostí k lyžování. Nové podmínky však zkomplikují život zemědělcům. "Na jednu stranu by vyšší teploty mohly znamenat, že bude dříve setba i dříve sklizeň, a snad by mohly vzrůst výnosy," líčí příznivou stránku předpokládaných změn Jaroslav Rožnovský z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Hned však připomíná, že se mohou objevit nové problémy, které veškeré dobré zprávy zmaří. "Mnohým zemědělským plodinám vadí vyšší teploty vzduchu, už nad 35 stupňů. Při takové teplotě se často přestávají vyvíjet." Vyšší průměrná teplota však neznamená, že tepleji bude pořád. Při dřívějším začátku setby nelze vyloučit příležitostné mrazíky na začátku vegetačního období, které mohou budoucí úrodu poškodit.
Sucho a občas lijáky
Zemědělství však neovlivní jenom jiné průměrné teploty, ale také změna vodního režimu v krajině. "Zvýšené teploty vyvolají pravděpodobně vyšší vypařování vody, zejména z moří," soudí docent Josef Buchtele z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd. "Jenomže schopnost atmosféry udržet v sobě vodní páru se nijak významně nezvětší. A tak se vypařená voda bude muset během několika dnů zase vrátit na zemský povrch v podobě mohutnějších dešťů," dodává. Příkladem, jak by to mohlo v našich zeměpisných šířkách při oteplení planety vypadat, je podle docenta Buchteleho dnešní jižní Evropa. "Léto je v bývalé Jugoslávii, Itálii nebo ve Španělsku většinou slunečné a suché. Když se ale objeví deště, bývají zřetelně vydatnější a prudší, než je obvyklé u nás." Docent Buchtele celkově předpokládá, že zvýšení teplot se v České republice projeví častějším suchem a nedostatkem vláhy, avšak příležitostné prudší deště budou naopak hrozit záplavami. "To vše také přispěje k tomu, že zemědělství bude podstatně zranitelnější, než je dnes," dodává Jaroslav Rožnovský z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.
Větší starost o vodu
Zemědělci budou muset hledat nové odrůdy plodin, jimž větší teplo a sucho škodí méně. "Může se stát, že jim nezbude než přejít na nějaké jiné plodiny, než na které jsme zvyklí dnes," říká Jaroslav Rožnovský. Prudké deště vyvolávající povodně si také vynutí pozornost. "V povodích řek je žádoucí lépe pečovat o lesy, které dokáží srážkovou vodu zadržovat, a možná jako pojistku stavět v krajině sezonní nádrže na zachycení přívalových vod," uvádí Josef Buchtele. Doufá, že krajině případné s citem vybudované nádrže neuškodí. "Vždyť v 16. století bylo v Čechách mnohonásobně víc rybníků než dnes a postupně byly rušeny až s intenzifikací zemědělství v 17. až 19. století," připomíná. Dnešní lidé však spotřebovávají mnohem víc vody než naši předkové. V dobách častějšího sucha bude nejspíš nutné lépe hospodařit s vodou pro domácnosti a uskrovnit se bude muset i dosud nenasytný průmysl.
Proč hrozí skleníkový efekt
Některé plyny fungují v atmosféře podobně jako sklo ve skleníku: Sluneční paprsky jimi procházejí, dopadají na Zemi a mění se v teplo.Tepelné záření zemského povrchu však vrstva skleníkových plynů z velké části pohltí a nedovolí mu uniknout do vesmíru. Přibude-li tedy skleníkových plynů, stoupne i teplota zemského povrchu a spodních vrstev atmosféry. Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý, ozon, metan, oxid dusný a chlorované uhlovodíky.Některých z těchto plynů výrazně přibývá právě v důsledku činnosti člověka: Oxid uhličitý vzniká při spalování ropy, uhlí a zemního plynu. Oxid dusný a metan se uvolňují v ze mědělství a při chovu dobytka, metan stoupá i ze skládek odpadů. Chlorované uhlovodíky jsou umělé, průmyslově vyráběné plyny. Rozehřívání zeměkoule podle některých vědců napomáhá i sluneční aktivita, která se v současnosti zvyšuje, takže Slunce vyzařuje do vesmíru, tedy i na Zemi, více energie.
(jet)
Oteplování, nebo ochlazování?
Aby situace nebyla vůbec jednoduchá, mluví někteří klimatologové také o budoucím ochlazovaní Země.Zpravidla to jsou zastánci teorie, že Země se právě nachází v období mezi dobami ledovými, takže podle nich musí časem zcela přirozeně nastat nová doba ledová. Její postupný příchod však stanovují na budoucnost, která se bude počítat ve staletích a tisíciletích, takže by náhlé oteplování Země, které hrozí v příštím století, nijak neovlivnila. Příležitostně se však objevují i teorie, podle nichž zvýšený skleníkový efekt sice v průměru zvýší teplotu zeměkoule jako celku, ale paradoxně ochladí severozápadní část Evropy.Například Stefan Rahmstorf z výzkumného ústavu v německé Postupimi soudí, že přísun vody z tání ledovců a z větších srážek v Severním ledovém oceánu změní směr Golfského proudu, který k břehům severozápadní Evropy přináší teplou vodu z Mexického zálivu. Pokud by se tak opravdu stalo, skutečně by se i v době globálního oteplování teplota na části evropského kontinentu snížila. Touto teorií si však vědci zdaleka nejsou jisti.
(jet)
