Co president může, a co musí

President republiky na svých internetových stránkách zveřejnil článek "Formální nebo skutečné ukončení vládní krize?" ve kterém české veřejnosti vysvětlil své stanovisko k vládní krizi, své výhrady k nové české vládě premiéra Grosse, a zároveň oznámil a vysvětlil pohnutky, které jej vedly k rozhodnutí krtizi uměle neprodlužovat, a Stanislavem Grossem navrženou vládu a její ministry do vládních funkcí jmenovat.

Český tisk zřejmě neví, jak s presidentovým článkem, a v něm vyjádřenými názory naložit, obecně se omezuje na konstatování, že "Prezident není z vlády nadšený, nechce však její jmenování zdržovat" (iHNED  3. 8. 2004), nebo, jako v případě článku Johanny Grohové  "Klaus: Pokud je vinen jen Špidla, proč byl povýšen?" v mfDNES, 3.8.2004, čtenářům sděluje, že "Zákon mu ovšem jiný postup stejně neumožňuje".

Kategorické prohlášení Johanny Grohové poněkud kulhá, a to nejen proto, že
postup presidenta republiky v tomto případě není předepsán žádným zákonem,
ale články 62, 68 a 74 Ústavy České republiky.

Kulhá i proto, že Johanna Grohová se mýlí, možná proto, že díky ambivalentnímu textu Ústavy není na první pohled jasné, že president, který jedná na návrh předsedy vlády, nemusí jeho návrh přijmout. Na rozdíl od odvolávání ministrů, kde ústava v Článku 74 jednoznačně stanoví, že "Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády", žádnou takovou povinnost v případě jmenování člena vlády presidentovi neukládá.

Z textu ústavy vyplývá, že president nemůže jmenovat ministrem libovolnou osobu, je omezen na osoby navržené předsedou vlády, jmenování ministrů je ale jeho ústavní pravomocí, a proto je jeho výsostným rozhodnutím, zda návrh předsedy vlády přijme, nebo ne.

Pokud by tomu tak nebylo, a ústava ukládala presidentovi povinnost mnistry
navržené předsedou vlády ministry bez jakékoliv vlastní úvahy jmenovat i odvolávat, byl by Článek 74 naprosto zbytečný.

Ústava České republiky, tam kde presidentovi ukládá povinnost, tuto povinnost přesně definuje, nejen v zmíněném Článku 74, ale například v Článku 73.3 (Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme), nebo v Článku 75 (Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat).

President Klaus vysvětlil, proč nechce aktivisticky vstupovat do procesu výběru ministrů a složení vlády, nechce uměle prodlužovat vládní krizi, a respektuje rozložení sil v parlamentě, zvoleném ve svobodných volbách voliči České republiky, kteří budou nakonec těmi, kdo vystaví nové vládě "Účet za tento bianco šek".

Hledat v jeho rozhodnutí a v jeho vlastním vysvětlení jeho postoje nějaký projev slabosti a pozastavovat se nad jeho motivací, čí mu dokonce připisovat nějakou zlovolnou snahu vládě a novým ministrům "znepříjemňovat jejich nástup do funkce", není ničím jiným, než zlomyslnou spekulací.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video