Z toho důvodu vznikají registry dárců kostní dřeně. Jejich členem se může stát kdokoli, kdo chce pomoci, aniž by se musel jednou, bude-li vybrán, dozvědět, kdo příjemce nakonec byl. V České republice existují dva registry - v Praze a Plzni. V prvním je hlášeno něco přes osm tisíc tuzemských dárců, v druhém zhruba jedenáct tisíc. Kostní dřeň je jakási živá továrna, která produkuje všechny druhy krvinek. U zdravých lidí je schopna nekonečné sebeobnovy, avšak u některých nemocí, jako například u určitých druhů leukemie, zastaví svou činnost. Někdy je dřeň natolik postižena, že jedinou šancí na záchranu života je transplantace. Při ní je třeba zničit nemocnou kostní dřeň pacienta a nahradit ji dření zdravé osoby. Technicky jde o poměrně jednoduchý výkon: nemocná dřeň se odstraní léky, případně celotělovým ozářením, a zdravá kostní dřeň dárce je pak podána pacientovi do žíly jako transfuze. Pro dárce znamená výkon jediné nepohodlí - osmačtyřicetihodinový pobyt v nemocnici a mírné pobolívání v dolní části zad několik dní po odběru. Odběr z dutiny kosti kyčelní dělají lékaři v narkóze a pomocí několika vpichů odsávací jehlou v pánevní krajině. Dobrovolným dárcem dřeně se může stát každý zdravý člověk, kterému je 18 až 50 let a netrpěl nikdy žádnou vážnější chorobou. Dárci nejprve odevzdají malé množství krve k vyšetření. Jejich skutečná role nastane až tehdy, objeví-li se nemocný člověk s tkáňovými antigeny, jež odpovídají do značné míry právě těm jeho.
Pramen: Internetová stránka 1. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni
- sobota 26. září 1998
