Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co bude po konci Sněmovny: ladí se termín voleb, strany chystají kampaň

  17:30aktualizováno  17:30
Sněmovna se v úterý podle očekávání rozpustila. Poslanci hlasovali o takovém konci vůbec poprvé, pro byli především poslanci ČSSD, KSČM i TOP 09. Ruku pro rozpuštění Sněmovny zvedlo 140 poslanců. Co se bude dít dál až do sestavení nové dolní komory?

Prázdné lavice Poslanecké sněmovny (20. srpna 2013) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Na řadě je ZemanJednání po rozpuštění Sněmovny

Poslanci sice odhlasovali rozpuštění Sněmovny, fakticky však její činnost ukončí až prezident Miloš Zeman. Ústava mu neukládá žádnou lhůtu, do které by Sněmovna měla být reálně rozpuštěna. Zeman ale už řekl, že s tím nebude otálet.

Prezident je zároveň tím, kdo vyhlásí termín předčasných voleb. Musí to učinit nejpozději do 60 dní po rozpuštění Poslanecké sněmovny. "V případě rozpuštění Sněmovny se v krátké době sejde státní volební komise," sdělil ČTK mluvčí Sněmovny Roman Žamboch.

Zeman by se měl také v pátek sejít s předsedy stran, minulý týden to alespoň řekl předseda KSČM. Společně s nimi chce probrat znovu předčasné volby.

Termín volebK urnám půjdeme o prodlouženém víkendu

Zeman už dříve avizoval, že chce s politiky jednat o termínu předčasných voleb. V rozhovoru pro komunistické Haló noviny uvedl, že by chtěl, aby se volby konaly v termínu 25. a 26. října (více zde).

Sněmovna padla

Avizovaný termín voleb přitom podle některých analytiků může snížit účast pravicových voličů. Na pondělí po případných volbách totiž připadá státní svátek Dne vyhlášení samostatného Československa a na další dva dny pak podzimní prázdniny. Prodloužený víkend tedy může mnohé voliče odlákat z míst trvalého bydliště (podrobnosti zde).

Ministerstvo vnitra už začalo zajišťovat převod peněz do kapitoly, ze které se volby platí. Jejich zajištění přijde stát zhruba na miliardu korun, v případě posledních voleb vyplatil stát za organizaci voleb 463 milionů a dalších 502 milionů dostaly strany, pro které hlasovalo víc než 1,5 procenta voličů.

Místo zákonůVládnout se bude přes zákonná opatření

Možnost přijímat zákony bude po rozpuštění Sněmovny značně omezená. K projednávání zbude horní komora a vláda v demisi. Senát namísto zákonů bude vyhlašovat zákonná opatření, ty bude projednával výhradně na návrh odstupující vlády. Může však návrh kabinetu vrátit zpět k přepracování. Na závěr opatření podepisuje prezident a posléze i premiér.

Zákonná opatření se mají podle ústavy týkat výhradně věcí, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona. V úvahu tak nepřipadají zákony týkající se ústavy, státního rozpočtu, mezinárodních smluv nebo volebního zákona. Nově sestavená Poslanecká sněmovna o nich bude po volbách jednat a v případě, že zákonná opatření nepotvrdí, tyto výnosy už nebudou účinné (více zde).

Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát už například ohlásil, že by zákonným opatřením chtěl snížit zdravotnické poplatky v nemocnici ze 100 na 60 korun denně.

Zákony, které Sněmovna schválila před svým rozpuštěním, projedná ještě Senát. Normy, které horní komora schválí bez výhrad, poputují k prezidentovi. Upravené nebo zamítnuté předlohy však skončí "v koši". Stejně tak dopadnou zákony, které obě komory schválí, ale prezident je vetuje.

Příprava na volbyStrany sestavují kandidátky

Ještě předtím, než se Sněmovna rozpustila, začaly strany připravovat své kandidátky. Definitivně jasno však zatím většina partají nemá. Strana práv občanů - Zemanovci si například namlouvají ministry vlády Jiřího Rusnoka, za ODS bude kandidovat na jihu Moravy exministr školství Petr Fiala.

Strany také zvažují, jakou zvolí před volbami strategii své propagace. A zároveň hledají, kde na kampaň vezmou peníze. Například ČSSD chce za ní zaplatit až 90 milionů korun, TOP 09 si na kampaň vyčlenila 50 milionů korun.

Na vítězství si myslí především sociální demokraté. Podle posledního průzkumu společnosti ppm factum by ČSSD volilo 21 procent lidí, na druhém místě by skončila TOP 09. Voliči se zároveň domnívají, že by ve volbách měly dostat šanci neparlamentní politické subjekty (více zde).

Záznam z rozpuštění Poslanecké sněmovny:

Pád Sněmovny v minulosti

Poslanecká sněmovna skončila v historii samostatné ČR před uplynutím řádného čtyřletého volebního období pouze jednou, a to v roce 1998.

Impulzem tehdy byla politická krize, která vypukla po skandálu kolem financování ODS a jež vedla v listopadu 1997 k pádu koaličního kabinetu Václava Klause (ODS). Součástí řešení byla kromě dočasné vlády nestraníka Josefa Tošovského i dohoda o předčasných volbách. Politici tehdy šli cestou zvláštního ústavního zákona, kterým Sněmovna zkrátila své funkční období.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.