Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co může znamenat, že bezpilotní trubec doletěl do izraelské pouště

  8:58aktualizováno  8:58
Do izraelského vzdušného prostoru nedávno od Středozemního moře proniklo bezpilotní letadlo, takzvaný „trubec“. Asi půl hodiny mu bylo umožněno letět nad jižním Izraelem, než jej izraelské vzdušné síly nad řídce osídleným územím sestřelily. Stále se neví, kdo trubce vyslal a odkud, ale předpokládá se, že jej z Libanonu vypustil buď Hizballáh pracující v íránských službách, anebo přímo síly íránského režimu.

Izraelské atomové centrum Dimona (popřípadě Negevské nukleární výzkumné středisko) je - dle Wikipedie - "izraelské výzkumné centrum pro atomovou energii. Nachází se v Negevské poušti, asi 13 km jihovýchodně od města Dimona. Jedná se o vysoce utajovaný a dobře oplocený a chráněný komplex, nad nímž je bezletová zóna. Oficiálně byl uváděn jako textilní továrna, ale všeobecně se má za to, že zde dochází k výrobě jaderných zbraní, což potvrzuje i mnoho expertů." | foto: www.globalsecurity.org

Je-li tomu skutečně tak, epizodu není namístě považovat za jeden z řady incidentů v regionu sužovaném konflikty a násilím. Právě naopak, jde o významné nahlédnutí do arény, ve které probíhá střet o budoucnost íránského jaderného programu.

Írán jde do boje

Tuto arénu teď formuje několik událostí a sil. Jednou je rozhodnutí izraelského ministerského předsedy Benjamina Netanjahua, ohlášené minulý měsíc v jeho projevu k Valnému shromáždění Organizace spojených národů, že pozastaví svou pohrůžku, že zahájí jednostranný vojenský zásah proti íránským jaderným zařízením. Prohlásil, že Izrael dá USA a zbytku mezinárodního společenství příležitost íránský jaderný pokrok zastavit jinými prostředky do jara či začátku léta 2013.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu upoutal pozornost Valného shromáždění OSN

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu upoutal pozornost Valného shromáždění OSN nákresem „červené čáry“, za kterou se podle něj íránský jaderný program nesmí dostat.

Další událostí jsou americké prezidentské volby. Úspěch republikánského vyzyvatele Mitta Romneyho v první debatě zvyšuje jeho šance a vyhlídky na to, že se nová administrativa bude nějaký čas rozkoukávat, než bude přijato jakékoli významnější rozhodnutí ohledně íránské jaderné otázky.

Režim v Íránu dál prosazuje svou, ale zřetelně jej oslabuje hospodářská krize (z velké části vlivem mezinárodních sankcí), lidové protesty a vnitřní hašteřivost – a v důsledku toho začíná kolem sebe kopat. Po několika měsících naslouchání izraelské (a do jisté míry i americké) válečné rétorice začal režim šířit vlastní výhrůžnou nabubřelost, z vlastní podstaty a na obranu hrdosti režimu, který se považuje za dědice vznešené imperiální tradice Persie.

Různí íránští mluvčí začali vyhrožovat Izraeli nejen mohutnou reakcí na jakýkoli případný útok, ale i preemptivním úderem. Izrael by nebyl za útok pouze ztrestán, říkají, byl by totálně zničen.

Tento postoj doprovodil tvrdší přístup Íránu k angažmá v syrské občanské válce, reflektovaný i jeho libanonským zástupcem Hizballáhem. Po určitou dobu se Hasan Nasralláh, vůdce Hizballáhu, pod vlivem syrské občanské války – a stále zkroušený z války s Izraelem v roce 2006 – příliš nezviditelňoval a mírnil své výrazové prostředky. To už teď neplatí.

Spojenci. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (vlevo), jeho syrský protějšek...

Spojenci. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (vlevo), jeho syrský protějšek Bašár Asad (uprotřed) a vůdce Hizballáhu šajch Hassan Nasralláh na společné večeři v únoru 2010

Zároveň íránský režim vysílá celou škálu signálů, že chce obnovit jaderná vyjednávání. Jedním příkladem je jeho oznámení, že část svého obohaceného uranu přesouvá do lékařského výzkumu; jinými slovy, podle tohoto sdělení lze obohacování uranu zpomalit. V tuto chvíli však nic nenaznačuje, že by Írán měl zájem o něco víc než zmírnění vnějšího tlaku a dopadů sankcí.

Zásilky bez zpáteční adresy

Bezpilotní letadlo, sestřelené nedaleko od izraelského jaderného zařízení v Dimoně, do těchto snah zapadá. Vyslání trubce zhruba směrem k Dimoně dělá službu íránské válečné rétorice a pohrůžce, že Izraeli uštědří smrtelnou ránu. Je-li záměrem vyjednávat, let bezpilotního trubce byl výtečnou předehrou k požadavku, aby se jaderné úsilí Íránu řešilo jako součást širší snahy zakázat nukleární zbraně na celém Středním východě.

Aféra s trubcem má ještě další dva znepokojivé aspekty. Zaprvé, jde o jasnou známku toho, že Hizballáh je skutečně prodlouženou rukou íránského režimu – jeho základnou na břehu Středozemního moře a na izraelské hranici. Občasný argument, že se jedná o ryze libanonské politické hnutí, navázané sice na Írán, ale v posledku libanonské, je prostě mylný.

Zadruhé, přílet trubce od Středozemního moře podtrhl nebezpečí, že teroristické organizace vybavené vražednou moderní technikou mohou způsobit újmu „bez zpáteční adresy“. Ještě před několika týdny panovaly obavy, že rozkládající se syrský režim by mohl část svého arzenálu zbraní hromadného ničení převést na Hizballáh anebo že by část tohoto arzenálu mohla padnout do rukou džihádistů. Jedním z argumentů proti íránskému jadernému programu je zase to, že tamní režim by mohl poskytovat štěpný materiál Hizballáhu a jemu podobným k použití v radioaktivních „špinavých bombách“.

Tohle zvládnou jen Američané

Účinná strategie pro vypořádání se s íránským jaderným programem má čtyři složky: skutečná jednání, ne uvolněná setkání jednou za několik týdnů, přísné sankce vůči Íránu, ale bez dnešních zejících děr, věrohodnou pohrůžku vojenským zásahem a příležitost pro íránský režim vycouvat bez ztráty tváře.

Tak vypadá životaschopná strategie a dnes je jasné, že realizovat ji dokážou jedině USA. Doufejme, že Američané zareagují včas.

Itamar Rabinovič

Itamar Rabinovič

Itamar Rabinovič, bývalý velvyslanec Izraele ve Spojených státech (1993-1996), v současnosti působí na Telavivské univerzitě, Newyorské univerzitě a v Brookingsově institutu.

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční.



Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.
ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.