Italský ostrov Lampedusa zaplavují uprchlíci z Afriky (29. března 2011)

Italský ostrov Lampedusa zaplavují uprchlíci z Afriky (29. března 2011) | foto: AP

Co může Evropa udělat, aby ji neskolily davy utečenců ze severu Afriky

  • 44
Reakce Evropy na historické revoluce v severní Africe kolísá mezi radostí a strachem. Přirozený instinkt oslavovat a podporovat demokratizaci napříč Středomořím kalí obavy, že se krize přelije na evropské břehy. Hrstka lídrů zmínila poválečný Marshallův plán jako vzor pro rozsáhlou evropskou rozvojovou pomoc regionu, jejímž cílem by bylo zajistit udržitelnost demokratické transformace a dlouhodobé politické a ekonomické přínosy pro Evropu. Reakce hlavního proudu je ale mnohem vystrašenější: média i politici napříč Evropskou unií jsou posedlí hrozbou vln migrantů na hranicích.

Zmíněná hrozba by se neměla brát na lehkou váhu. Spory nad tuniskými migranty v Itálii už začaly naleptávat politické základy umožňující volný pohyb v schengenském prostoru. Válka v Libyi přitom může zapříčinit, že na útěk před násilím se dají mnohem početnější tisíce civilistů a budou potřebovat mezinárodní ochranu.

Mimořádná příležitost na obzoru

Uprchlické tábory v Tunisku a Egyptě už zaplnilo téměř 400 tisíc lidí a k italským břehům se podle odhadů dostalo 20 tisíc osob. Zvládání nárůstu počtu uchazečů o azyl bude vyžadovat, aby EU posílila své kapacity nabízející dočasnou ochranu, případně aby revidovala fungování své azylové soustavy jako celku. Ku prospěchu tu bude skutečnost, že Unie směřuje ke společnému přístupu k ochraně hranic, nejzřetelněji rozšiřováním pohraniční agentury Frontex.

Uprchlíci z Tuniska věší prádlo na ostrově Lampedusa, na italském ostrově jich je téměř šest tisíc

Pokud ale Evropa dopustí, aby ji zachvátila krátkodobá krize, riskuje, že promarní mimořádnou dlouhodobou příležitost. Kdyby EU aktuální okamžik využila strategicky a moudře, měla by příležitost přetvořit svůj vztah s jižním Středomořím (jak se oblasti nově přezdívá) tak, aby podporoval generační rozvoj a růst způsoby, které mohou prospět i evropským zájmům.

Možný a důležitý zdroj pracovních sil

Nejlepším způsobem jak rozptýlit obavy Evropanů a předejít neřízené migraci je vytvořit pozitivní pobídky a praktické prostředky k tomu, aby potenciální migranti zůstali doma – největší význam má tvorba pracovních míst v jižním Středomoří. Koneckonců, naprostá většina migrantů opouští domov nerada.

Zároveň však Evropa bude potřebovat pracovní síly všech úrovní, až budou v nadcházející dekádě hromadně odcházet do penze její silné poválečné ročníky. Zdrojem těchto pracovních sil může být jižní Středomoří, vzhledem k tamní silné populaci mladých lidí. Fígl bude v tom, aby se zajistilo, že migranti dostanou příležitost osvojit si dovednosti požadované evropskými zaměstnavateli a přesídlit bezpečným, zákonným a spořádaným způsobem.

Egypťané, kteří pracovali v Libyi, utíkají přes Tunisko na německé válečné lodi

Politiky, které pomohou vyškolit příští generaci Severoafričanů a umožní jim volněji pendlovat mezi Evropou a jejich domovskými státy, jsou mnohem chytřejším řešením než současný přístup, který zachovává nelegální migraci, aniž by uspokojoval potřeby Evropy ohledně pracovních sil. Nejedná se o argument pro rozsáhlejší migraci, nýbrž migraci kvalitnější – promyšlenou a plánovanou.

Aby se chirurg neživil jako řidič taxíku

Samozřejmě že vůbec nejlepší dlouhodobou brzdou nelegální migrace bude, pokud Evropa pomůže severní Africe vybudovat udržitelné, prosperující demokracie. Stojí za připomenutí, že před padesáti lety nejpočetnější zástupy přistěhovalců do severní Evropy pocházely z Itálie, Řecka, Portugalska a Španělska. Jak tyto země vzkvétaly, emigranti se vraceli domů: jejich domoviny se nakonec staly motorem evropského růstu a významnými exportními trhy pro Německo, Francii a další členské státy EU. Tentýž oblouk rozvoje je možné a vhodné načrtnout i pro jižní Středomoří.

Výzkum věnovaný migraci a rozvoji naštěstí v posledních letech přispěl k rozvoji škály politických nástrojů, o nichž by teď Evropa měla uvažovat. Experti a tvůrci politik sestavují novátorské programy, mimo jiné laciné peněžní převody migrantů do zemí jejich původu, snahy o zpevnění vazeb mezi diasporami a jejich domovskými zeměmi a iniciativy pomáhající kvalifikovaným migrantům najít odpovídající zaměstnání, aby se aprobovaný chirurg neživil jako řidič taxíku.

Unie pro Středomoří - řecká ministryně zahraničí Dora Bakoyannisová a český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg

Při úvahách jak nově upravit vztah EU k jižnímu Středomoří bychom z těchto myšlenek měli v co největší šíři čerpat. Abychom své společnosti spojili pozitivními způsoby, měli bychom vážně uvažovat o liberalizaci obchodních režimů, otevírat nové cesty pro legální migraci a masivně rozšiřovat počty studentů z regionu, kteří si do Evropy přijíždějí pro vzdělání a profesní průpravu. Ostatně právě mladí lidé ze severní Afriky přispěli svým ponětím o svobodě ke svržení diktátorů v Egyptě a Tunisku. Jejich nadání a elán je teď vhodné kultivovat a rozvíjet, aby pomohli s obnovou svých společností.

Pozor, aby nás historie neminula

Reakce na výzvy a příležitosti přítomného okamžiku vyžaduje, aby mezi státy, mezinárodními institucemi a nevládními aktéry vznikla pevná partnerství. Tolik potřebnou platformu pro dialog mezi státy a dalšími zainteresovanými stranami o tématech souvisejících s migrací a rozvojem zajišťuje už od svého vzniku v roce 2006 Globální fórum pro migraci a rozvoj (GFMD). Jeho plenární schůze přispívají k výměně zkušeností a osvědčených postupů způsobem, který překračuje tradiční „severo-jižní“ konflikty. Kromě jiných změn, jež vyvolalo, GFMD přimělo vlády dívat se na migraci celistvěji a vyvíjet „celovládní“ přístupy k chápání příležitostí a výzev, které přináší. Zdůraznilo také význam ochrany práv migrantů a boje proti nelegální migraci pro rozvoj.

Globální fórum se svého úkolu zhostilo tvorbou a tříbením idejí, jež mohou zajistit, aby migrace prospívala rozvoji jak zemí původu, tak zároveň zemí cílových. Je načase tyto myšlenky uvést v život. Stěží se k tomu mohla naskytnout úžasnější příležitost než nynější strategicky zásadní šance v dějinách Evropy a jižního Středomoří. Pokud se této příležitosti k činům nechopíme, může se snadno stát, že nás historie mine.

Peter Sutherland, bývalý generální ředitel WTO a bývalý evropský komisař, působí jako zvláštní zástupce generálního tajemníka Organizace spojených národů pro migraci.

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční. 


Video