Mnozí po Madridu a Londýně volají: "Vyžeňme je odtud! Jinak nebude pokoj!" Jenomže jak si poradit s touto rodinou? Dala přednost obecnému bezpečí před dítětem. A to – ať syn byl, jaký byl – je přetěžké.
Vůči dětem žijeme v jakémsi "režimu zvláštních vztahů".
Čapkova Matka vyvolávala v místním obecenstvu dojetí. Když slyšela, že bomby padají na děti, vzala ze stěny pušku a řekla poslednímu, chráněnému synovi: "Jdi, Tony!" Jedno oko nezůstalo suché.
Rodiče Muktara Sajída Ibrahíma, když viděli, že bomby zabíjejí lidi, řekli: "Jděte si pro našeho syna!" Sentimentální přirovnání, nicméně nabízí se. Rozhodnutí britských Afričanů je silnější než matčino gesto.
"Lidé se zabíjet nemají. Ani náš syn to nesmí dělat. A dělá-li, zaslouží trest,“ řekli.
A teď co s nimi.