Radní nemůžou za trest ani snížit nebo úplně odebrat odměny.

Radní nemůžou za trest ani snížit nebo úplně odebrat odměny. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Co mohla dělat televizní rada? Nic

  • 17
Českou televizi dál povede milicionář, rada podržela Františka Lamberta. Mediální zkratky bývají úchvatné a středeční rozhodnutí Rady ČT lze jistě interpretovat i takto. Líbivý titulek však už nevysvětluje, že radní neměli na výběr.

I kdyby sebevíc chtěli Lamberta odvolat, takovou pravomoc ze zákona zkrátka nemají. Personální otázky může řešit pouze generální ředitel.

Co hůř, rada nemůže odvolat ani Jiřího Janečka, byť k tomu už pravomoci má. Ze zákona by ho totiž musela nejdřív písemně upozornit na porušování zákona.

Není sporu o tom, že Janeček zákon porušoval dlouhodobě a soustavně už od chvíle, kdy Lamberta jmenoval do funkce vrchního ředitele ČT.

A vůbec nezáleží na tom, jestli o milicionářské minulosti svého přítele věděl, nebo ne. Zákon hovořil jasně: člověk, kterého generální ředitel jmenuje do funkce na prvním stupni řízení ČT, musí ještě před nástupem do této funkce podepsat čestné prohlášení, že nebyl členem Lidových milicí.

Co  s ním?
Janeček takové prohlášení od Lamberta nikdy nedostal. Pokud tvrdí, že situaci začal neodkladně řešit loni v listopadu, kdy ho na ni upozornil personální útvar ČT, sám se usvědčuje z porušování zákona: čestné prohlášení měl Lambert podepsat před srpnem 2003.

Neučinil-li tak, Janeček ho neměl ani jmenovat.
Stejně tak není sporu o tom, že nový zákoník práce, platný od 1. ledna 2007, už čestné prohlášení od manažerů ČT nepožaduje.

Pokud by tedy Jiří Janeček chtěl svého nejbližšího spolupracovníka odvolat, nemůže tak učinit na základě toho, že Lambert nepodepsal prohlášení.

A to ani se zpětnou platností. Jenže to neznamená, že by oba pánové předchozí tři roky neporušovali vědomě zákon. A co teď s tím?

Nový zákoník situaci zkomplikoval
Janeček původně navrhoval, že Lamberta odvolá a propustí, ten se obrátí na soud a po dobu soudního řízení, které by mělo odpovědět na otázku, zda do Lidových milicí vstoupil formálně a proti své vůli, či zda byl aktivním milicionářem, bude pro Janečka pracovat jako externí poradce.

Takové řešení by se hodilo nejvíce Janečkovi, zatímco Lambert ho považoval za porážku a odmítal se s ním smířit.

Nový zákoník práce situaci zkomplikoval. Janeček nemůže riskovat protiprávní odvolání Lamberta, když si navíc nemůže být jistý tím, že by Lambertovi příznivci v Radě ČT okamžitě vyvolali hlasování o něm.

Jediné, co se dalo udělat
Nabízelo se tedy jenom dvojí řešení: buď odejdou oba, což by destabilizovalo celou ČT, anebo v televizi zůstane jak Janeček, tak Lambert, byť ten se bude muset vzdát vedení programu a zůstane "pouze" finančním ředitelem (což neznamená, že televizi povede!).

Divák může takové řešení logicky vnímat jako podraz. Jenže ono opravdu Radě ČT nezbývalo nic jiného než vzít na vědomí, co jim navrhuje Janeček.

Jediné, co radní mohli udělat a udělali, bylo veřejné konstatování, že generální ředitel porušil zákon. To je ona pomyslná žlutá karta, po níž mohou radní kdykoli vyvolat hlasování o Janečkově odvolání.

Janeček bude skákat
To není žádný alibismus, ale jediná zákonná páka, kterou měla rada k dispozici.

Radní paradoxně nemůžou Janečkovi za trest ani snížit nebo úplně odebrat odměny, protože ty jsou vázány na plnění ekonomického plánu či předpokládané sledovanosti ČT.

Jediné, co rada může a zřejmě udělá, je dočasné snížení základního platu generálního ředitele. Už pro uklidnění veřejnosti by to bylo dobré řešení, i když pro Janečka je horší flastr, kvůli kterému teď bude muset skákat tak, jak budou radní a politici pískat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video