Genetici se však nechtějí spokojit pouze se závěry svého výzkumu. Plánují laboratorní test, při němž by "stvořili" umělou bakterii pouze s pomocí neživých látek. Nejprve by bylo nutno vytvořit umělý chromozom, který je nositelem genetické informace - až pak by mohla vzniknout první "Frankensteinova buňka".
"Bylo by to stvoření nového druhu - života, který neexistoval," prohlásil zakladatel institutu Craig Venter a zdůraznil, že jeho výzkum má pouze pomoci "vysvětlit život z pohledu genetiky".
Důsledky stvoření umělých mikroorganismů by mohly být podle Ventera dalekosáhlé: bakterie naprogramované na ničení toxických odpadů nebo vytvoření obnovitelného zdroje energie, který by byl založen na štěpení vody na vodík a kyslík.
Záměr ovšem s ohledem na jiné možné důsledky okamžitě zvedl i varovný pokřik: Vědci si hrají na Boha.
Celý projekt se tak dostal pod palbu kritiky. Titíž vědci, kteří nyní sestavují genetickou mapu člověka, tvrdí, že jsou možná již schopni stvořit jednoduchou bakterii jako nějaký stroj. Člověk se pak z takového pohledu zdá jako jen o něco složitější robot.
Jako v případě klonování ovce Dolly proto padají otázky: Máme se vůbec o něco takového pokoušet? Jaké to může mít důsledky? I doktor Venter souhlasí, že bez veřejné debaty nemůže být experiment proveden.
"Nebudeme pokračovat ve výzkumu, dokud se o tomto problému nebude široce diskutovat," slíbil Venter. Přesto však doufá, že jednoho dne bude moci pokus provést.
"Pro porozumění biologii a evoluci je nutné to alespoň v nějaké formě uskutečnit," argumentuje Venter.
Za pravdu mu dává i nezávislé odborné kolegium, které se riziky spojenými s takovým experimentem zatím zabývalo neveřejně, a své vyjádření zveřejnilo nyní současně s hypotézou Venterova týmu v časopise Science. Přes výhrady vědci prohlásili, že neshledali žádný závažný důvod, proč by nemohl být stvořen živý organismus.
"Podle mého názoru není důvod, proč to nezkusit," prohlásil jeden z účastníků etické diskuse, Arthur Caplan z univerzity v Pensylvánii.
Také Ruth Fadenenová, ředitelka Bioetického institutu Johns Hopkins University, prohlásila, že experiment není v konfliktu s morálními principy, a upozornila, že dnes se genetické - umělé - zásahy prosadily v produkci potravin - ať už jde o chov zvířat, nebo pěstování obilí.
Nicméně známý kritik biotechnologie Jeremy Rifkin v reakci na Venterův článek zdůraznil, že podobné experimenty jsou velmi nebezpečné: "Mohlo by to ožít, mohlo by to zmutovat, mohlo by se to množit. Nemůžete je vrátit do laboratoře, když už jsou jednou na světě. I ve stádiu hypotézy je to nebezpečná hra v ekologické ruletě. Ukazuje to aroganci těchto vědců. Chtějí být rovni Bohu."
