To je obsah dvou kampaní. Ale jde o dva spory zcela jiného obsahu.
Podle názoru prezidenta Klause jedním z nebezpečí pro demokracii jsou různé občanské aktivity, které ve jménu svých cílů žádají podíl na výkonu státní moci, aniž jej získaly volbami. Není to názor neobvyklý, ani to nebezpečí není neobvyklé.
Vzpomeňme jen komunistického "odumírání státu a nástupu všelidové účasti na moci". Otázka k veřejné debatě zní: Mají se na státní moci podílet občanské aktivity, nebo jen ti, kdo získali mandát volbami? Co z toho víc prospěje svobodě, demokracii a státu? To je debata, která z Klausova názoru vyplývá. Nikdo ji však nevede. Vede se kampaň, že Klaus chce lidem brát svobodu a zakázat dokonce i různá hnutí, která nám svobodu pomáhala přinést.
Klaus dlouho a systematicky odmítá evropskou ústavu. Sklidil za to palbu morálních i politických posudků: vrhá nás zpět, je to směšný osamělec, nacionalista, křepčí na hřbitově svých vizí. Cílem, bohužel, dosavadní domácí kampaně za evropskou ústavu není dokázat publiku, že ústava bude užitečná, ale dokázat, že Klaus je osamělé podivné monstrum ze starých časů.
Po francouzském referendu se tento cíl zhroutil: málokdo uvěří, že miliony Francouzů jsou stará monstra.
Ale už první ohlasy referenda naznačují novou kampaň: Evropa je v rozkladu, Francie mravně prohnilá, spojenectví fašistů s komunisty triumfuje (dočasně).
Jednou z největších hodnot Evropy je vynález skepse, objev relativnosti věcí a porozumění hodnotám sporu. Nejlepší evropanství chápe svět jako věčný spor názorů, koncepcí, nikoliv jako boj mého dobra s cizím zlem. Evropa porozuměla kouzlu pochybností a vzácné přitažlivosti racionálního myšlení. Chce-li tyto hodnoty uchovat a rozmnožit, musí na nich stavět i evropské sbližování.
Nahrazovat diskusi a polemiku kampaněmi je protievropské a sbližování Evropanů škodí. V kampani mizí skutečnost a vynořují se mýty. Budovat na kampani sjednocenou Evropu znamená budovat jakýsi všestát s omezeným provozem svobody. Kdykoliv toto Evropa udělala, plakala.
Právě různost činí z Evropy sličný kontinent. Francouzské referendum není krach Evropy, nýbrž projev evropštější než zlý rachot dnešních českých kampaní.
