"Ženy odkládají narození prvního dítěte na stále pozdější dobu," říká profesor Zdeněk Štembera z Ústavu péče o matku a dítě v Praze-Podolí, který sbírá statistická data pro Světovou zdravotnickou organizaci.
Sociologové tento trend vítají, lékaři už tolik nadšeni nejsou. Jsou sice rádi, že ubývá dívek, které porodily, ještě než jim bylo devatenáct, ale ženy po třicítce jsou zase mnohem více zatíženy různými chorobami, třeba cukrovku či vysokým krevním tlakem.
Zatímco v roce 1996 porodilo dvanáct tisíc žen po třicítce, o čtyři roky později jich bylo už téměř patnáct tisíc. Rodiček po pětatřicítce bylo v roce 1996 tři a půl tisíce, v roce 2000 už téměř pět tisíc. Celkový počet porodů se přitom po oba roky nezměnil, pokaždé přivedlo na svět dítě zhruba devadesát tisíc žen.
"Rovněž současný životní trend a návyky ovlivňují průběh těhotenství. Přibývá také vícečetných gravidit, kde je vyšší riziko předčasného porodu," uvedl docent Vít Unzeitig z Fakultní porodnice v Brně.
Jak potvrdil profesor Štembera, loni poprvé po deseti letech se počet předčasných porodů (respektive dětí s menší porodní váhou, než je 2500 gramů) přehoupl přes šest procent. To může být způsobeno i rostoucím počtem těhotných imigrantek, které nechodí na preventivní prohlídky.
Světová zdravotnická organizace stále obnovuje seznam rizik, která by měli lékaři hlídat. Řadí sem například vysoký krevní tlak, cukrovku, umělé oplodnění i vyšší věk. Poslední dva rizikové faktory jdou přitom mnohdy ruku v ruce, protože žena jde na umělé oplodnění obvykle tehdy, když snaha počít dítě přirozeným způsobem byla po léta neúspěšná. Dítě ze zkumavky mají tři procenta žen starších 35 let.
"Je jenom logické, že s rostoucím počtem stížností a soudních pojednání přibývá i opatrných porodníků," vysvětluje Unzeitig. "Je to taková statistická hra. Určitě nejsou ženy jako takové víc nemocné," tvrdí pražský gynekolog Pavel Čepický.
Jak říká, ženu, která by dnes neměla žádné riziko, aby člověk málem pohledal: "Je to taková, která má průměrnou výšku, průměrnou váhu, je jí mezi 25 a 30 lety, je zcela zdravá, nemá v příbuzenstvu žádného diabetika ani nikoho s vysokým krevním tlakem či vrozenou vadou, dále je to žena, která je už podruhé či potřetí těhotná a předchozí těhotenství absolvovala bez komplikací," říká s trochou nadsázky Čepický.
Dojem, že přibývá rizikových těhotenství, může být podle něj umocněn i tím, že někteří lékaři předepisují ženám pracovní neschopnost z jediného důvodu - když nechtějí v těhotenství chodit do práce. "Osobně takový postup podporuji," souhlasí gynekolog. "Nespecifický stres - což může být například nepohoda v práci či dojíždění do ní - může skutečně zvyšovat nějaká rizika, například předčasného porodu," uvedl.
"Rizikové těhotenství neznamená jen to, že se objevil nějaký problém, ale že by problém mohl hrozit," dodává Štembera. "Při cukrovce například stoupá hladina cukru v krvi, která prostupuje placentou, dítě roste víc, než by mělo, a placenta nestačí.
Plod potom může i odumřít." Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky novorozenecká úmrtnost loni opět klesla, a to z 2,5 na 2,3 promile. Lékařům však dělají starosti trendy, které by mohly situaci zhoršit v budoucnu.
Předloni poprvé sledovali užívání návykových látek v těhotenství. A vyšlo najevo, že 27 procent těhotných dívek mladších 17 let nepřestalo kouřit, ani když byly těhotné, a 1,2 procenta takto starých dívek i nadále konzumovalo drogy.
Sečteno a podtrženo - každá třetí těhotná v tomto věku užívala nějakou návykovou látku. "Pokud tato populace nezmění do budoucna své návyky, čeká nás tragédie," varuje profesor Štembera.
