Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co by se stalo, kdyby v Česku „zhaslo“

  10:20aktualizováno  12. října 10:25
V naší zemi se s výpadkem elektrického proudu setkáváme jen občas – po bouřce, sněhové kalamitě, haváriích na přenosové síti nebo při jejím místním přetížení. Co by se však stalo, kdyby elektřina přestala fungovat několik dní?
Při tzv. blackoutu hrozí zhoršení bezpečnostní situace kvůli možnému násilí, rabování a krádežím

Při tzv. blackoutu hrozí zhoršení bezpečnostní situace kvůli možnému násilí, rabování a krádežím | foto: Profimedia.cz

Elektrické energie máme zatím dost, můžeme ji vyvážet. Ale přesto například výpadek elektřiny na začátku srpna vyřadil na půldruhé hodiny bankomaty, platby kartami a internetové bankovnictví jedné velké české banky.

Letos přestal být na začátku léta zásobován elektřinou i New York. V tomto velkoměstě to nebylo poprvé. V roce 2003 byla situace daleko horší a do „tmy“ se ponořilo mnoho velkých měst na východním pobřeží Spojených států. Své o výpadcích elektřiny vědí i obyvatelé Kalifornie.

Velký výpadek proudu zažila Itálie a také Albánie, Makedonie a Kosovo, kde se koncem července letošního roku zhroutil celý systém zásobování elektřinou, a to zrovna v době velkých veder a požárů.

Na Západě tomu říkají blackout – rozsáhlý a déletrvající výpadek elektrické energie. Nebezpečí „blackoutu“ se přitom stává hmatatelnou realitou ve světě, který začíná pociťovat trvalý deficit energetických zdrojů. Česko v tomto směru nemusí být výjimkou.

První den
Scénář by mohl vypadat nějak takto: Česko bylo postiženo od počátku roku již téměř dva týdny silnými mrazy. Prudce stoupal odběr elektrické energie a již se začal projevovat její lokální nedostatek. Velká sněhová bouře v polovině ledna silně poškodila na několika klíčových bodech přenosovou soustavu elektrické energie. K přerušení dodávky elektrického proudu došlo náhle v nejnevhodnější okamžik – jednoho lednového pondělí v 7.23 hod., kdy většina lidí odcházela do práce a děti do školy.

Kromě autobusů přestala fungovat i další městská hromadná doprava, železniční doprava a bylo přerušeno řízení letového provozu. Zhasly semafory, což vedlo k postupnému dopravnímu chaosu a na klíčových křižovatkách a dopravních uzlech ke kolapsu. Přestala svítit světla v dopravních tunelech.

Většina řidičů autobusové dopravy to řešila návratem do garáží a řidiči soukromých vozidel se vraceli domů. Předpokládali, že by mohlo přestat fungovat i zásobování pohonnými hmotami. Kolem desáté hodiny přestalo fungovat spojení mobilními telefony.

Provoz nemocnic byl zpočátku zajišťován díky náhradním agregátům, ale po několika hodinách mohla být lékařská péče věnována jen naléhavým případům. Zhaslo vnitřní osvětlení. Přestaly fungovat banky, bankomaty a v obchodech pokladny, takže všechna tato a další zařízení včetně nejrůznější služeb bylo nutné přerušit.

V domácnostech začalo docházet k nepříjemným komplikacím: nefungoval rozhlas, televize a domácí spotřebiče, byty přestaly být vytápěny. Bylo přerušeno telefonní spojení na pevných linkách.

Občané v prvních hodinách výpadku elektrického proudu vzniklou situaci brali jako nepříjemnost, poté ji začali vnímat jako nepohodlnou zátěž, ale neuvažovali o tom, že by vedla k velkým hospodářským i osobním ztrátám.

K ohrožení lidských životů docházelo zatím jen ve výjimečných situacích, např. při selhání náhradních agregátů v nemocnicích či při vzniku paniky. Státní a samosprávné orgány měst a obcí se situací začaly vážněji zabývat až v pozdních odpoledních hodinách; odpovědní funkcionáři řadu hodin předpokládali, že jde pouze o dočasný výpadek.

Nebylo proč se znepokojovat: bylo to nepříjemné, ale jednodenní výpadek elektrické energie neměl katastrofický průběh ani nezpůsobil nějaký rozklad. Kromě výjimečných situací šlo o to, že přestaly fungovat běžné služby. Vzhledem k zimnímu období bylo netěžším problémem vytápění. Nefungovalo venkovní osvětlení. Prokázalo se, že čím větší osídlení, tím vážnější jsou problémy, což pociťovala jako hlavní město nejtíživěji Praha.

Ale pokračujme: co kdyby výpadek probíhal dál?

Třídenní výpadek
Následný den se dopravní chaos zmírnil jen proto, že pro zmenšující se zásoby pohonných hmot se provoz automobilů omezil na minimum. Řada dobře situovaných lidí raději preventivně odjela s rodinami do zahraničí. Protože tři dny nefungovaly banky a bankomaty, začala část obyvatel pociťovat nedostatek hotovosti. Množily se komplikace v zásobování, přestaly fungovat supermarkety a hypermarkety a menší klasické prodejny skromné zásoby zboží brzo vyčerpaly.

Lékařská zařízení mohla nemocným poskytovat jen velmi omezenou péči. Mohly být prováděny jen nejnutnější akutní operace. Hygienické problémy související s kažením potravin naštěstí minimalizovalo jinak hrozivě nepříjemné mrazivé počasí. Pro trvající mráz se komplikovalo zásobováním pitnou vodou.

Rostla nespokojenost občanů, objevily se první případy násilí a zneužití situace, zvláště rabování v opuštěných bytech a domech. Státní a samosprávné orgány sice mobilizovaly svůj potenciál, ale efekt byl jen sporadický. Primárním strategickým cílem bylo obnovit dodávky elektrické energie ze zahraničí.

Tři dny souvisle trvající výpadek elektrické energie vedl ke kritickému stavu základních páteřních odvětví (doprava, počítačové sítě, zásobování, zdravotnictví, hygiena). Na postiženém území nefungovala výroba, převážná většina lidí nechodila do zaměstnání, byla doma, stravovala se ze zásob a trpěla zimou. Vytvořily se předpoklady pro závažnou trestnou činnost včetně organizované.

Zároveň však začala fungovat zatím skromná, a tudíž ještě nepostačující pomoc z nepostižených krajů a ze sousedních zemí, tedy především z Německa a Rakouska.

Už to trvá týden
V dalších dnech nadále trval kolaps dopravy, telefonního spojení a bankovního systému, selhávalo zásobování, problematické se stalo předávání jakýchkoliv informací.

Obyvatelstvu docházely potraviny a peníze, což vedlo ke stresovému i násilnému chování jednotlivců. Došlo k ochromení zdravotní péče a vznikly již závažné hygienické problémy vyvolané nedostatkem pitné vody.

Občané se odvažovali vycházet z domova pouze ve dne – v noci vzrostla závažná trestná činnost, a proto se většina lidí zdržovala doma a soustřeďovala se na ochranu majetku. Někteří lidé začali postižené území opouštět.

Zahraniční pomoc sice zesílila, zvláště díky mobilizaci vojenských jednotek Severoatlantické aliance, ale situaci se dařilo zvládat jen zčásti, tíživá byla zejména zima, která panovala v bytech. Významně pomohlo zvláště v příhraničních oblastech Slovensko, Německo a Rakousko. Dodávky elektřiny se podařilo obnovit po sto šedesáti hodinách, zvláště za pomoci ze zahraničí.

Souvislý, rozsáhlý a týden trvající výpadek elektrické energie znamenal vážný kolaps řady základních páteřních odvětví a služeb. Proběhlá situace byla riziková po všech stránkách, zasáhla všechny oblasti společenského a osobního života.

Krizový stav prověřil nejen chování a schopnost přežití obyvatel na postiženém území a stupeň deviantního chování, ale zároveň zpětně prověřil schopnost vládnoucí elity strategicky vládnout.

Znovu se jako memento potvrdilo, že národy a jejich vládnoucí politické elity se přečasto učí až katastrofami.


KDYBY NEŠEL PROUD

Moderní společnost je na elektřině naprosto závislá, a přitom si vůbec nepřipouští svou zranitelnost. Co by se stalo, kdyby jednou došlo k dlouhodobému výpadku, který je skutečnou noční můrou odborníků?

CO NEBUDE FUNGOVAT

Letecká přeprava: Bude zcela vyřazena, řízení letového provozu vyžaduje funkčnost přístrojů a počítačů napájených z elektrické sítě. Železniční doprava: V ČR elektrifikována; při výpadku bude vyřazena. Nebudou fungovat znamení na trati.

Doprava: Kolaps světel na křižovatkách, dopravní zácpy a vyšší počet nehod. Komplikace při tankování. Ochromení hromadné městské dopravy.

Průmysl: Je elektrifikován, řízen převážně počítačovými systémy, byl by proto nefunkční.

Infrastruktura: Nefungovaly by počítačové systémy, tzn. pevné telefonní linky, mobilní telefonní sítě, bankovní systém – bankomaty, platby kartami, pokladny, kamery, radary, fotobuňky apod.

Přestalo by fungovat zásobování potravinami a zbožím (rodiny mají zásoby na tři až pět dnů, část by však znehodnotily nefunkční ledničky) a provoz vodáren.



O autorech

Miloš Balabán: Vedoucí Střediska bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd UK.

Antonín Rašek: Bývalý náměstek ministra obrany a ředitel Institutu pro strategická studia. Působí v CESES a jako bezpartijní v zahraniční komisi ČSSD.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.