Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co bude žít na Zemi za 200 milionů let?

  0:01aktualizováno  0:01
V jednom se vědci, kteří předpovídají podobu života na Zemi za miliony let, shodují všichni - pro lidstvo tu už nebude místo. Budeme nahrazeni osmitunovými olihněmi, obřími želvami, létajícími rybami a hady hopsajícími jako klokan. Jistá šance na přežití se z našich nejbližších příbuzných dává pouze paviánům, i když ani ti zde dlouho nepobudou.

Čtrnáct vědců z několika britských univerzit spolupracovalo na projektu zvaném Budoucnost je divoká, aby byla podle jejich predikcí sepsána kniha a natočen celovečerní film. Ten bude zanedlouho promítnut na festivalu v Bristolu.

Autoři projektu přiznávají, že předpovídat budoucnost na tak dlouho dopředu je poněkud ošemetné. Rozhodli se proto položit důraz na geologický vývoj a pravděpodobné změny klimatu s ním spojené.

Až po geolozích a klimatolozích přišli na řadu biomechanici, specialisté na evoluci a zoologové, kteří na základě získaných údajů svěřili další evoluční proces počítačovému softwaru svých modelovacích programů. Budoucnost pak pro přehlednost rozdělili na tři části: za pět, za sto a za dvě stě milionů let.

Pozor, masožravý strom
Část první - doba ledová. Hladina oceánů poklesla asi o 150 metrů, Středozemní moře vyschlo, Austrálie si to sune směrem na sever. Skandinávie i Severní Amerika jsou pod ledem, povrch Evropy pokrývá tundra neustále bičovaná sněhovými bouřemi. Lidstvo by se tu asi necítilo dobře, v noci padají teploty pod 60 stupňů.

Také se tu s ním nepočítá - největšími živočichy jsou zde "chundeláči". Pasou se, vypadají jako ovce, ale nemají rohy a namísto kopyt mají tlapy a drápy. Ve skutečnosti jsou to potomci hlodavců, kteří vždy projevovali obzvláštní adaptabilitu na nové prostředí. Jejich největším nepřítelem jsou "stopaři" šavlozubí potomci rosomáků a lasic. Na rozdíl od chundeláčů žijí převážně sami a živí se lovem.

Část druhá - teplá a mělká moře. Hladina opět stoupla, takže kontinenty připomínají pouhé šmouhy na moři. Austrálie se již spojila s Asií, také Antarktida míří k severu. Život bují v korálových mořích kolem skalnatých ostrůvků, které kdysi tvořily vrcholky velehor. Korály však již neexistují, jejich úlohu převzaly všudypřítomné červené řasy, mezi nimiž plachtí elegantní "koráloví kluzáci". Kdysi se jim pohrdavě přezdívalo "mořská okurka", dnes však tito pestrobarevní požírači řas dorůstají velikosti někdejších tuleňů.

Část třetí - pouště a bengálská džungle. Pevnina se opět jednou slila v jeden kontinent - říkejme jí Pangea č. 2. Uprostřed je totálně mrtvá poušť, proti níž je dnešní Sahara tropickým pralesem. Mezi 30. a 60. stupněm severní šířky je však "severní prales" - domov těch nejúžasnějších tvorů na světě. Bloudí tu megaolihně, ve větvích šplhají "trubkouni" a masožravé stromy kladou pasti na létající lesní ryby, potomky mořských ryb, které se kdysi vydaly na souš. Je to ráj všech činorodých tvorů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

Policie v noci na středu uzavřela část amsterodamského mezinárodního letiště...
Policie zatkla v Rotterdamu muže v dodávce ze Španělska, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.