Poslanci nyní budou rozhodovat o ústavní změně, která umožní volby v novém termínu. Podle všeho dotáhnou do konce variantu prosazovanou občanskými demokraty.

Poslanci nyní budou rozhodovat o ústavní změně, která umožní volby v novém termínu. Podle všeho dotáhnou do konce variantu prosazovanou občanskými demokraty. | foto: Zbyněk Stanislav, ČTK

Co bude s volbami dál? Soudci mizí z parketu, začne kvapík zákonodárců

  • 20
Parlament má po rozhodnutí Ústavního soudu ohledně říjnových předčasných voleb jen dny na schválení ústavních změn vedoucích k předčasným volbám. Měly by se konat na základě ústavní novely o rozpuštění Sněmovny, kterou by měla dolní komora schvalovat v pátek dopoledne. Také musí rozhodnout Senát.

Senát o příslušné legislativě může rozhodovat až poté, co obě novely obdrží ze Sněmovny s podpisem jejího předsedy. Stát by se to podle Miroslavy Němcové z ODS mohlo během pátečního odpoledne. Schůze Senátu byla ovšem svolána už na páteční ráno, senátoři ji proto budou muset přerušit.

Také není vyloučeno, že se Senát bude moci ke schvalování norem sejít nejdříve v sobotu.

SOUD DAL MELČÁKOVI ZA PRAVDU

Zrušil zákon 195/2009 sbírky o zkrácení volebního období Sněmovny. Volby se odsouvají

Novely v případě jejich schválení dostane k podpisu ještě prezident Václav Klaus a předseda vlády Jan Fischer, účinnosti nabudou až vyhlášením ve sbírce zákonů. Předseda Sněmovny už na úterý svolal další schůzi dolní komory, na níž by poslanci mohli v souladu s chystanou ústavní novelou hlasovat o svém rozpuštění. - čtěte o více o schůzi svolané oficiálně "kvůli průjezdu vojsk"

Pokud by se na tom shodla podle novely třípětinová, tedy ústavní většina zákonodárců, prezident by musel vyhovět, Sněmovnu rozpustit a vyhlásit nové předčasné volby. Učinit by tak musel nejpozději ve čtvrtek 17. září, aby se mohly konat 6. a 7. listopadu.

Faktické zrušení říjnových voleb Ústavním soudem rovněž znamená, že stát se patrně stane terčem žalob některých stran žádajících náhradu nákladů vynaložených kvůli volbám, které nebudou.

"CESTOVNÍ MAPA" K PŘEDČASNÝM VOLBÁM

Pátek 11. září: Sněmovna schválí novelu ústavy ohledně svého rozpuštění a volebního zákona ohledně nových předčasných voleb.

Pátek 11. září nebo sobota 12. září: Senát schválí novely ústavy ohledně rozpuštění sněmovny a volebního zákona ohledně nových předčasných voleb. Novely poté podepíše prezident, premiér a budou uveřejněny ve Sbírce zákonů.

Úterý 15. září: Sněmovna se usnáší na svém rozpuštění, prezident jí následně vyhoví a vyhlásí nové předčasné sněmovní volby.

Čtvrtek 17. září: Nejzazší termín pro vyhlášení voleb prezidentem republiky na 6. a 7. listopadu.

Úterý 29. září: Nejzazší termín pro předložení kandidátních listin.

Sobota 3. října: Konec lhůty pro doplňování kandidátů na kandidátní listiny.

Neděle 11. října: Konec lhůty pro odstranění závad na kandidátních listinách.

Pondělí 12. října: Lhůta pro registraci bezchybných kandidátních listin.

Středa 14. října: Termín pro losování volebních čísel Státní volební komisí.

Pondělí 26. října: Nejzazší termín pro registraci kandidátních listin na základě rozhodnutí soudu. Počátek lhůty pro vysílání volebních spotů v ČT a ČRo.

Čtvrtek 5. listopadu: Dodání hlasovacích lístků voličům.

Pátek 6. a sobota 7. listopadu: Volby.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video