Ground Zero těsně po útocích a tak, jak by si jeho obnovu představovali architekti.

Ground Zero těsně po útocích a tak, jak by si jeho obnovu představovali architekti. | foto: iDNES.cz

Co bude s Ground Zero? Dvojčata nahradí Věž svobody

  • 74
Uprostřed newyorského Manhattanu se už pět let rozprostírá kráter - Ground Zero. Ještě v roce 2001 zde stály mrakodrapy WTC. Právě zde 11. září zaútočili teroristé z Al-Kajdy. Už krátce po 11. září se objevily první plány na obnovu. Zatím se toho ale víc namluvilo než postavilo.
Pět let války proti teroru

Projektů na obnovu Dolního Manhattanu se během poslední půl dekády objevily desítky.

Postavíme je znovu, zaznělo jen pár dnů po krvavých útocích z úst řady čelných představitelů New Yorku. Miliardář Donald Trump dokonce představil své plány, podle nichž měla být Dvojčata "ještě větší a ještě lepší".

Postupně tuto představu ale vystřídaly střídmější nápady (vybudování několika menších staveb). Vše ale nakonec stejně skončilo u megalomanského projektu.

Freedom Tower
Hlavním iniciátorem se stal Larry Silverstein, který si komplex Dvojčat pronajal na 99 let pouhých šest týdnů před osudným 11. zářím.

Freedom Tower

V únoru 2003 se objevil první plán - světoznámý architekt David Libeskind představil projekt Věže svobody (Freedom Tower). Budova měla dosahovat výšky 1776 stop (541 metrů) a měla se tak stát nejvyšší stavbou světa.

Ambiciózní plány ale přibrzdil samotný Silverstein a Libeskind se (za pomoci architekta Davida Childse) dal do úprav, aby koncem roku 2003 mohl představit druhou verzi.

Ta se pro změnu nelíbila newyorské policii, jejíž představitelé tvrdili, že Freedom Tower není dostatečně zabezpečena proti útokům. Libeskind narazil i na odpor pozůstalých obětí z 11. září. Mnozí mrakodrap navíc dodnes označují jako "zbytečnou stavbu".

Freedom Tower

Architekt se dal znovu do práce a definitivní verzi představil loni v červnu. Letos v dubnu začaly přípravy stavby. Mrakodrap za dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard korun) by měl být dokončen v roce 2011, deset let po tragédii.

Freedom Tower

Reflecting Absence
Ještě více kontroverze než monumentální Freedom Tower ale vyvolal plánovaný památník obětem. Ten se má stát jedním ze stěžejních bodů "nového" Ground Zero. 

Celý proces výběru probíhal tradičně. Byla vypsána soutěž, do níž přišlo přes 5200 návrhů z celého světa (bylo mezi nimi i osm z Česka). Následoval výběr osmi finalistů, z nichž výběrová komise v lednu 2004 vybrala projekt dvojice architektů Michaela Arada a Petera Walkera nazvaný Reflecting Absence (Odraz nepřítomnosti).

Reflecting Absence

Projekt za bezmála miliardu dolarů tvoří dva bazény, které budou stát na místě původních mrakodrapů. Architekti se ale stali cílem ostré kritiky.

Rick Bell, šéf newyorské pobočky American Institute of Architects Rick, památník označil za "neuctivý vůči rodinám obětí". S protesty přispěchala i organizace Coalition of 9/11 Families (Koalice rodin z 11. září), které se nelíbilo umístění jmen obětí - měla být napsána po stěnách bazénů. Proti projektu dokonce koalice podala žalobu.

Přední americký odborník na boj s terorismem James Kallstrom letos v dubnu vyjádřil pochybnosti o bezpečnosti památníku. "Mohl by se snadno stát cílem útoku," řekl tehdy.

Navzdory všem oponentům začaly minulý měsíc konstrukční práce. Otevření by se měl památník dočkat v roce 2009.

A co dál? Silverstein nelení
Zmiňované dva projekty nejsou jediné, které má developerská společnost Larryho Silversteina v plánu. Usiluje o výstavbu dalších čtyř mrakodrapů na Greenwich Street a Liberty Street.

Autory návrhů jsou slavní architekti Norman Foster, Richard Rogers a Fumihiko Maki. Všechny budovy budou mít mezi 61 a 78 podlažími a nabídnou celkem 560 tisíc metrů čtverečních komerční plochy.

Stavět by se mělo začít už příští rok a slavnostního otevření by se měly mrakodrapy dočkat v roce 2012. Celý projekt přijde na 4,5 miliardy dolarů.

Jedinou novostavbou po 11. září tak na Dolním Manhattanu zatím zůstává mrakodrap 7 World Trade Centre, který byl slavnostně otevřen letos 24. května. Je otázkou, zda v nejbližších letech přibudou další.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video