Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Co bude dál s příliš slabou vládou?

  0:10aktualizováno  0:10
Ani to netrvalo tak dlouho. Říkalo se: Vyčkejte do prosince na hlasování o příštím rozpočtu, to se ukáže křehkost nové Špidlovy vládní koalice, která se opírá o 101 hlas v dvousetčlenné sněmovně. Před měsícem přišly povodně. Vláda se rozhodla řešit mnohamiliardové škody zvýšením daní. A narazila.

Mít ve sněmovně "svéhlavou" a vzdorující Hanu Marvanovou a nemít tam zároveň loajálního Jana Kavana (ještě ve čtvrtek premiér říkal, že je v tuto chvíli důležitější na svém postu v OSN v New Yorku) se pro vládu ukázalo jako smrtící. S menšinovou podporou se prostě vládní zákony prosazují těžko.

Špidla to zjistil poměrně brzy. Dva měsíce od sestavení kabinetu slabá vláda umírá a její šéf už hledá, co bude dál.

Co se vlastně stalo? Bývalá šéfka Unie svobody včera jenom potvrdila to, že nemíní socialistické vládě kývat na všechny její návrhy. "Slíbila jsem, že budu pro snižování daní, tak nemůžu hlasovat pro zvyšování," prohlásila Marvanová a vykoledovala si od premiéra cejch infantilní političky.

Co teď? Ztrestat vzdorující poslankyni? Připravit ji o funkci místopředsedkyně sněmovny, kam se nechala v rámci koaličních dohod dosadit? Anebo za trest vyhnat tři zástupce unie z vlády a myslet si, že po takovém ponaučení už budou hlasovat pro vládní návrhy s chutí? Nebo naopak - zajít za Marvanovou, říci: Smažme to, stala se chyba, příště budeme chytřejší? Jako reálnější řešení se teď jeví spíš rekonstrukce vlády.

Nemá-li se vládní krize prohlubovat, mělo by v tom, jak se změní vláda, být jasno během několika dnů. Z jakých řešení se dá vybírat?

Spoléhat na to, že hlasování proti vládě bylo posledním "excesem" poslankyně Hany Marvanové a že se příště polepší, by se mohlo Špidlovi při dalším klíčovém hlasování leda znovu vymstít. Naléhání na Marvanovou, aby přenechala své místo ve sněmovně někomu "rozumnějšímu", zase nemusí být efektivní.

Tudy asi cesta nepovede. Takže změna vlády? Premiér Vladimír Špidla už nabídl lidovcům, že s nimi vytvoří menšinovou vládu. Ta je sice programově možná (dokonce mnohem čistší než vláda ředěná liberálním programem Unie svobody, neboť lidovci mají mnohem raději sociální návrhy typu různých dotací a příspěvků), ale byla by zcela závislá na podpoře komunistických poslanců.

KSČM by nejspíš přivítala, kdyby se měla stát skoro nejdůležitější silou v parlamentu, ale... Neříkali lidovci ještě nedávno, že by ve vládě stojící na podpoře KSČM neseděli? A že vlastně bez Unie svobody ve vládě sedět nebudou? Soudě podle včerejší ochoty lidovců diskutovat se sociálními demokraty o této variantě, už takové zásady KDU-ČSL padly.

Pak také existuje varianta menšinové vlády ČSSD bez lidovců, opět s podporou komunistů. O tuto možnost si už včera de facto řekl šéf KSČM Miroslav Grebeníček.
ČSSD by si měla připomenout, v čem jsme si podobní, vzkázal přes média.

V sociální demokracii tato varianta své zastánce jistě najde. Už po volbách část strany volala po větší vstřícnosti ke KSČM, ale Špidla vsadil na vyjednávání s lidovci a unií. To, že se jeho rozhodnutí během tak krátké doby ukázalo málo prozíravé, ho teď může při stranických debatách znevýhodňovat.

Příteli, tvou cestu už jsme zkusili a nikam nevedla. Takovou větu si může Špidla klidně vyslechnout od "pohrobků" bývalého šéfa ČSSD Miloše Zemana včetně místopředsedy Petra Lachnita (ten se ostatně od Špidly dočkal jasného ústrku, když ho jako bývalého ministra odmítl zařadit do své vlády).

Ti se v poslední době snažili napřít síly k prosazení Zemana jako kandidáta ČSSD na příštího prezidenta. Nyní mohou přidat i tlak na sestavení jednobarevné vlády podporované komunisty. Anebo - Klausovou ODS.

Nabízí se ještě jedna varianta nové vlády. Co do počtu poslanců, neměla by si taková koalice na co stěžovat - velká koalice demokratických stran by se v dvousetčlenné sněmovně opírala o více než tři čtvrtiny hlasů. S výjimkou těch komunistických.

Ale v souvislosti se včerejší vládní prohrou, neprosazení vyšších daní, takové řešení vypadá jako nesmysl: o daních by se ve vládě napříště hádali všichni ti, kteří se o nich neuměli shodnout ve sněmovně, tedy ČSSD, lidovci a velká část Unie svobody na jedné straně a ODS (+ Hana Marvanová) na straně druhé. 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Reklamní leták na podporu Miloše Zemana v prezidentských volbách v lednu 2018
Zeman sliboval nedělat kampaň, přesto jsou ve schránkách jeho letáky

Schránky v celé republice zaplavily letáky za znovuzvolení prezidenta Miloše Zemana, který ale jak sám uvedl, žádnou kampaň nepovede. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček...  celý článek

Volební superdebata iDNES.cz a MF DNES v pražském hotelu InterContinental. (10....
Korupčníci, zakleknutí, Česko jako Ukrajina. Lídři mobilizují před volbami

Den před volbami lídři posílají poslední vzkazy. Podle Petra Fialy je ODS jedinou pravicovou stranou, která může zabránit, aby na nás „zaklekli“ Babiš s...  celý článek

Zteč mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě
PŘEHLED: Co ve volbách slibují strany pro armádu a obranu

Jak se politické strany a hnutí, ucházející se o přízeň voličů ve sněmovních volbách, staví k otázkám zajištění bezpečnosti a obrany? Přinášíme ucelený...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.