Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci hlásí senzační objev. Člověk existuje déle, než se dosud myslelo

  21:16aktualizováno  21:16
Vědci hlásí senzační objev, v Maroku našli fosilie člověka (Homo sapiens) staré 300 000 let. Jsou tak o 100 000 let starší než dosud známé nejstarší kosti člověka rozumného. Ve svém nejnovějším vydání o tom informuje časopis Nature.

Srovnání lebky člověka druhu Homo sapiens a neandrtálce (vpravo). Vyniknou základní anatomické rozdíly, které ovšem podle genetických poznatků rozhodně neznamenaly, že by se oba druhy nemohly křížit. | foto: Matt Celeskey via Wikipedia

Úlomky kostí starých 300 000 let zkoumali vědci pod vedením Jeana-Jacquesa Hublina z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. I experti, kteří se na studii nepodíleli, hovoří podle agentury DPA o senzaci.

Jako nejstarší důkaz o existenci Homo sapiens byly až dosud považovány 195 000 let staré nálezy z lokality Omo Kibish v Etiopii.

Díky nejnovějším poznatkům lze nyní i na dřívější sporné fosilie hledět v novém světle. Například 260 000 let starý úlomek lebky z Florisbadu v Jihoafrické republice teď také vědci přiřazují druhu Homo sapiens.

„Dlouhou dobu jsme si mysleli, že kolébka lidstva ležela před zhruba 200 000 lety někde ve východní Africe,“ řekl Hublin. „Naše údaje ale ukazují, že se Homo sapiens už před zhruba 300 000 lety rozšířil po celém kontinentě,“ dodal vědec.

Dávno předtím, než moderní člověk před zhruba 100 000 lety opustil Afriku, tedy podle nových poznatků osídlil celou Afriku.

V lokalitě Džabál Irhúd, přibližně 100 kilometrů severozápadně od Marrákeše, vědci našli dohromady 22 zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které pocházely z nejméně pěti lidí.

Zejména fragmenty lebek podrobili Hublin a kolegové přesné počítačové tomografii a statistickým analýzám.

Nynější vědecké poznatky se však zdaleka netýkají jen časového zařazení. Obličej raného Homo sapiens byl podle nich už tehdy plně vyvinutý. Naopak týl byl ještě výrazně protáhlejší, a podobal se tak spíš starším zástupcům rodu Homo.

„To znamená, že se tvar obličejových kostí vyvinul už na začátku evoluce našeho druhu,“ vyvozuje spoluautor studie Philipp Gunz. Naproti tomu tvar mozku a pravděpodobně také jeho funkce se proměnily až v průběhu pozdějšího vývoje.

Při vykopávkách vědci našli také mnoho kostí zvířat, například gazel, a také nástroje, které usnadnily dataci nálezů. „V Džabál Irhúdu jsme měli štěstí, že tolik kamenných nástrojů bylo vystaveno žáru,“ vysvětlil další vědec Daniel Richter. „Díky tomu jsme mohli použít termoluminiscenční metodu k přesné dataci vrstev nálezu,“ vysvětlil expert.

V komentáři pro Nature souhlasí Chris Stringer a Julia Galwayová-Withamová z Přírodohistorického muzea v Londýně, že marocké fosilie představují nejlepší datované důkazy rané „předmoderní“ fáze evoluce Homo sapiens. Podle nich je však zkamenělin příliš málo na důkaz, že se moderní člověk skutečně rozšířil po celé Africe už před více než 250.000 lety.

Ralf Schmitz z Bonnské univerzity považuje objev za senzaci. O určení stáří nálezů nepochybuje a oceňuje, že Hublin a jeho kolegové pracovali velmi důkladně.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Hrůza, unesený Čech z libyjského ropného vrtu Ghaní
Rakousko prověřuje zprávy o zabití rukojmí v Libyi, byl mezi nimi i Čech

Rakousko prověřuje zprávy o tom, že všichni nebo část rukojmí unesených v roce 2015 v Libyi, včetně jednoho Čecha, bylo ještě v témže roce zabito. Ministerstvo...  celý článek

Prezident Miloš Zeman s prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho manželkou...
Zeman má fotku s Trumpem, jeho řeč v OSN srovnal se známkováním žáků

Český prezident Miloš Zeman se v úterý večer potkal s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Snímek obou státníků sdílel ve středu odpoledne na sociálních...  celý článek

V Mexiku pokračují po zemětřesení záchranné operace (20. září 2017).
Zemětřesení v Mexiku má 230 obětí, hledání přeživších komplikuje déšť

Počet obětí úterního zemětřesení v Mexiku vzrostl na 230. Oznámil to šéf národního úřadu pro civilní obranu Luis Felipe Puente, podle něhož se zvýšil počet...  celý článek

Okurková limonáda v 7 minutách!
Okurková limonáda v 7 minutách!

Vyměňte kupované limonády za domácí.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.