Člověk a kočka jsou největšími škůdci

Ženeva, Praha - Člověk vévodí seznamu stovky ekologii nejnebezpečnějších druhů z říše zvířat a rostlin, který vydal v polovině května Světový svaz na ochranu přírody (IUCN). Vedle člověka jsou v popředí žebříčku také kočka domácí, myš a krysa.

Kočka se dostala do tohoto seznamu jako živočich, který, pokud se ocitne v cizím prostředí, dokáže vzhledem k tomu, že je nemilosrdným dravcem, vyhladit celé druhy - například ptáky nebo drobné hlodavce.

Jak málo stačí, aby došlo k ekologické katastrofě ukazuje podle IUCN případ sladkovodní říční africké ryby Lates niloticus, která byla v polovině století vysazena do Viktoriina jezera. Následkem toho zmizelo 200 zdejších druhů ryb. Ekologické a ekonomické následky řetězové reakce, způsobené přítomností cizího druhu se nepodařilo dodnes odstranit.

Takzvaný "bláznivý mravenec" - Anoplolepis gracilipes získal přezdívku podle hekticky působících pohybů. Má na svědomí početné ekosystémy na ostrovech v Tichém a Indickém oceáně. Jejich rekord - na Vánočním ostrově v průběhu roku a půl zlikvidovali tři miliony zdejších suchozemských krabů.

Své místo v čele seznamu získala i okrasná rostlina Miconia calvescens. V roce 1937 byla přivezena do botanické zahrady na Tahiti, kde její semena ptáci roznesli do okolních porostů. Dnes pokrývá polovinu ostrova, vytlačuje ostatní rostliny a přispívá vzhledem k tomu, že její kořeny rostou blízko povrchu, k nebezpečí sesuvů půdy.

Dobrou pověst nezískal ani vodní hyacint, alias tokozelka. Plovoucí vodní bylina má původ v tropických oblastech Guayany a Brazílie. Původně byla považována za ideální porost pro vodní plochy, včetně zahradních jezírek. Dnes je považována za plevelný druh, který roste na povrchu stojatých vodních ploch po celém světě, bere světlo a kyslík ostatním vodním rostlinám a je velkým problémem pro lodní dopravu i rybolov. A navíc o ní platí doslova, že roste jako z vody. Populace tokozelky dokáže znásobit rozlohu, kterou zabírá v průběhu pouhých 12 dnů.

Za škůdce v řadě ekosystémů je považováno prase divoké (Sus scrofa), které je velmi rozšířeno v řadě oblastí planety. Bohužel v případě přemnožení dokáže těžce poškodit rostlinné systémy, požírá některé ohrožené druhy - od suchozemských želv až po mořské ptáky a také může přenášet některé nakažlivé nemoci.

Tropická řasa Caulerpa taxifolia z rodu zelenivek, se stala už před časem postrachem obyvatel některých oblastí středomoří. Řasa, která se dostala do středomořského ekosystému z akvária v Monte Carlu, se velmi rychle rozmnožuje, vytváří na hladině souvislý povrch, pod nímž ostatní vodní rostliny zahynou a poté zmizí i živočiši. V poslední době se objevila i u břehů Floridy.

V seznamu se ocitla i promyka zlatá (Herpestes javanicus auropunctatus), známá také jako mungo, neohrožený bojovník s jedovatými hady z povídky Rudyarda Kiplinga. Aby byla zvládnuto přemnožení krys na Západoindických ostrovech a Havaji v 19. století, byly do této oblasti dovezeny promyky. Ty se ale více staraly o lov hadů než krys, takže se vlastně ničením dalšího z krysích protivníků postaraly o jejich další množení. Promyka zlatá byla také v rámci biologického boje proti hadům dovezena na Antilské ostrovy.

Hnědý stromový had, Boiga irregularis z čeledi užovkovitých se také ocitl v první patnáctce. Tento had, který má jedové zuby v zadní části čelistí, dorůstá délky dvou metrů. Zdržuje se na stromech, jak napovídá jeho jméno, ale také rád plave. V polovině uplynulého století se jako černý pasažér ve vojenských letadlech dostal z australské vlasti na ostrov Guam v Pacifiku. Ten se pro tohoto hada stal rájem. Nemá tu žádné přirozené nepřátele, ale zato dostatek bezbranných obětí ve zdejší ptačí populaci, kterou téměř zdecimoval. Zdá se, že si tito hadi cestování zvláště oblíbili. Dostávají se loděmi a letadly do různých částí světa. Nedávno byli ve volné přírodě spatřeni i ve Španělsku.

Samozřejmě, že všechny předcházející případy souvisejí s živočichem, který ohrožuje světovou ekologickou rovnováhu nejvíce - člověkem. IUCN považuje ze primární problém současnosti růst světového obchodu. Mnohé druhy se dostávají do cizích, uzavřených ekosystémů na lodích nebo v kontejnerech převážených letadly. Škody, které v nich pak způsobí, jsou nevyčíslitelné.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video