Bojuje se v smrtící ruské zimě, kde s Wehrmachtem zažijeme Drang nach Osten či s Rudou armádou nejprve defenzivní operace za stálého nedostatku jednotek a materiálu a od Stalingradu i zatlačování Němců zpět do Reichu. Bohužel, celé tažení je předdefinované tak, že Němci prohrají válku a Sověti ji vyhrají - i když ukážete větší vojenskou prozíravost, než Führer a jeho banda, stejně nakonec skončíte u obrany rozstříleného berlínského Reichstagu v poslední misi a nikoli na Urale, jak byste si možná přáli.
Obě dvě nepřátelské strany se samozřejmě liší ve vybavení i ve stylu boje - S Němci plně využijete velmi kvalitní techniku a excelentně vycvičené vojáky (alespoň ze začátku války máte v technologickém náskoku rozhodně výhodu), Sověti sázejí na osvědčené "nas mnógo" a bez problémů je možné dělat lavinovité útoky na nepřátelské jednotky s tím, že se Němci někdy musejí unavit či jim prostě dojde munice. Není neobvyklé, když počítač v uniformě Sovětů s klidem obětuje tři plné jednotky vojáků, aby dobyl jednu Wehrmachtem obsazenou kótu.
Styl boje se dá odvodit již z názvu hry - "close combat" znamená "boj na blízko", a tak tomu skutečně je - mapy, v nichž se řež odehrává, mají rozměr přibližně 500x500 metrů, což nedovoluje na jednu stranu nějaké velké manévry, nicméně je toto prostředí skvěle využitelné na to, co je hlavní náplní hry - menší bitky o strategicky posazené kopce, o malé vesnice či nakonec pouliční boje v Moskvě či Stalingradu. Sledování bitvy z "generálského" pohledu jako v tahových strategiích typu Operational Art of War se tedy nekoná, nutno je doslova snést se na blátivou zem rozrytou krátery od minometných granátů.
Na začátku každé bitvy si můžete vybrat z několika typů jednotek. Ty se v zásadě dělí na tři skupiny - pěchotu (kam patří lehká a těžká pěchota, kulometčíci apod.), tanky a ostatní obrněnce (např. samohybná děla, stíhače tanků) a podpůrné jednotky - minomety, protitanková děla, obrněné transportéry atd. Výběr limitují tzv. resource points, které získáváte v předešlých bitvách; jejich počet je závislý na ztrátách nepřítele, vašich ztrátách, dobytém území a dalších faktorech. Samozřejmě jednotky, které přežijí, nabírají v průběhu dalších bitev zkušenosti a nakonec jistě při obraně Vaterlandu oceníte veterány od Stalingradu (tedy ty, kteří peklo přežili).
Jak válka pokračuje, přicházejí další a kvalitnější typy tanků, děl a pěchoty - postupem času se objeví v armádě Německa i vojáci SS, těžké Tigery a Panthery a další užitečné jednotky. Sověti kontrují s obrněnci KV II, T-34/85, JS2 a ke konci války dokonce i JS3, což byl zřejmě nejsmrtonosnější tank na celé východní frontě. Zajímavé je, že pokud hrajete za Němce, s KV II setkáte ještě dříve, než dostanete sami těžké tanky - což znamená, že se svými Panzery III a IV se budete muset vypořádat s obludou, kterou je možné zničit pouze přímým zásahem zezadu - jinak se ozve pouze zlověstné "cink" a sovětský tank se nezraněn valí vpřed a cestou pohodově likviduje vaši připravenou obranu. Ke konci je vůbec radost hrát za Sověty - tlupa JS2 a SU-152 (stíhač tanků) je schopna vypořádat se jak s dotěrnou pěchotou, tak i s největšími německými tanky. Výběr jednotek je každopádně excelentní, do vaší jednotky si můžete dát takřka každý stroj, který se kdy na východní frontě objevil.
To, že není CC3 tahová, ale realtimová strategie, samozřejmě znamená, že není příliš mnoho času na velká strategická rozhodování - ta je nutné přesně, jako v reálné bitvě, nutno dělat okamžitě. Pohodově si s německou infantérií maršírujete po rozkvetlé ukrajinské louce, když tu okolo vás začnou padat minometné granáty a v dáli je matně vidět silueta nepřátelského tanku. V takových chvílích vyžaduje hra skutečně rychlé vojsko zachraňující klikání, nebo v příštích pár vteřinách je z německé jednotky krvavá kaše.
Realismus je občas až nechutný; během jarního tažení je možné, že vaše hrdinné Panzery či téčka zabřednou pásy do blátivé břečky a po celou bitvu se prostě dále nehnou. CC3 si všímá i psychologie vojáků - pokud je jednotka zredukována z osmi lidí na dva vojáky, i otrlí veteráni Wehrmachtu při pohledu na krev svých spolubojovníků přijdou na to, že zamířit pronto směrem domů by nebyl nijak špatný nápad. Bohužel, umělá inteligence by si zasloužila ještě dotáhnout - oponent je ve většině případů neuvěřitelně agresivní, a to i v jasně defenzivních misích. Například pokud hrajete na začátku Blitzkriegu za Němce, Sověti se místo pečlivého bránění hrdinně a zbytečně vrhají pod pásy tanků a obrněných transportérů, přitom by si mohli počkat v připraveném zákopu a postupující německé jednotky bez problémů ničit.
Velmi jednoduše a intuitivně je vyřešeno ovládání - pěchotě můžete zadat, aby šla na určité místo pohodovým krokem, aby se tam přesunula rychle (zvláště výhodné mezi domy) či aby se plížila (čímž se snižuje možnost, že bude jednotka objevena nepřítelem). Rovněž výhodné je dýmování - můžete zadýmovat například ulici a za ní poté provádět přesuny, nepřítel nic nevidí a nestřílí. Chybou ovšem je, že chybí zcela možnost zastavit palbu.
Skutečně geniálně je hra ozvučena - můžete si vybrat, zdali vojáci budou mluvit anglicky, či je nechat křičet jejich mateřštinou. Němečtí vojáci křičí při zranění "Das Blut!", Sověti zase při bezvýchodné situaci "My izďajomsja!", další méně či více srozumitelné hlášky vás budou provázet celou hrou. Hudba se ve hře nevyskytuje - možná, že Microsoft mohl zakomponovat nějaký ten "Lied der Panzertruppen" nebo podobný vojenský marš, či na ruské straně "Vstavaj strana agromnaja", aby hráče náležitě nabudil, leč bohužel, nestalo se tak.
Close Combat 3 trpí tím samým, čím oba dva jeho předchůdci - ačkoliv terén, v němž se hra odehrává, je bezpochyby kopcovitý (v ruských pláních si věčně nepobudete), mapa vypadá až příliš placatě a třetí rozměr očím poněkud uniká. Zde by se rozhodně mohli autoři poučit od Total Annihilation. K grafickému zpracování jednotek a vojenské techniky není možné mít výhrady - na maličké vojáčky, kteří odjišťují své molotovovy koktejly a házejí je z okna na projíždějící tank je mimořádně roztomilý pohled...
Close Combat 3 je ale přes všechny své chyby vynikající realtimovou strategií. Připočítáme-li ještě editor misí, který hru takřka nekonečně prodlužuje a velmi zábavný multiplayer, je na světě další výborná hra. Microsoft rozhodně svými posledními tituly ukazuje, že se s ním pro příště musí na poli počítačových her počítat.
|
Dýmování v praxi - jen pomocí kouřové clony je možné se nepozorovaně přesouvat |
Tak tenhle Panzer už nikam nepojede... |
Vybavování vaší armády je provedeno velice přehledně |
Obrana se příliš nepovedla a Němci již likvidují odkryté jednotky z boku |
Kruté boje o Moskvu z ptačí perspektivy |