Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Clintonovu milost vyšetřuje prokurátorka

  11:24aktualizováno  11:24
Americká federální prokurátorka Mary Jo Whiteová zahájila vyšetřování podivných okolností, za kterých udělil bývalý americký prezident Bill Clinton ke konci svého funkčního období milost kontroverznímu finančníkovi Marcu Richovi. Whiteová chce zjistit, zda si Rich milost nevyplatil, jak se v poslední době spekulovalo. Clinton veškerá nařčení odmítá jako nepravdivá a zaštiťuje se čistými úmysly.
Rich odešel v roce 1982 do Švýcarska, poté v roce 1983 ho newyorská justice obvinila nezaplacení daní v hodnotě přesahující 48 milionů dolarů, z podvodů a z účasti na nelegálním ropném obchodu s Íránem.

Kvůli spekulacím o Richově vykoupení si Clintonovy milosti se Whiteová chystá prozkoumat bankovní záznamy, telefonní hovory a další dokumenty.

Clinton udělil v poslední den úřadu 141 milostí Whiteová, kterou jmenoval do funkce prokurátorky prezident Clinton v červenci 1993, již dříve oznámila, že k udělení milosti došlo bez konzultace s jejím úřadem.

Odcházející prezident Clinton 20. ledna hodinu a půl před skončením mandátu odpustil kriminální minulost a navrátil občanská práva včetně možnosti volit 141 lidem. Tento krok byl kritizován ze strany republikánů i senátních výborů.

Spornou milostí pro Riche se zabývá také kongresová komise, dosud však k žádnému závěru nedospěla.

Richova bývalá žena Clintonovy štědře sponzorovala
Richova bývalá žena Denise byla významným podporovatelem Demokratické strany a kampaně Clintonovy manželky Hillary v senátních volbách. Richová též věnovala nejméně 450 000 dolarů do Clintonova fondu na výstavbu prezidentské knihovny v Arkansasu.

Udělení sporné milosti nebylo jediným přehmatem, které se Clinton ke konci úřadování dopustil. Z Bílého domu si odnesl dary za téměř 200 000 dolarů, což vzbudilo podiv veřejnosti. Později část darů v hodnotě asi 20 000 dolarů vrátil a u ostatních přislíbil přezkoumat, zda mu patří právem.

Luxusní Clintonova kancelář
Nemenší podiv vyvolal Clintonův záměr pronajmout si kancelář v centru Manhattanu ve správní části Carnegie Hall za 700 000 dolarů ročně, které zaplatí daňoví poplatníci. Privilegiu placené kanceláře se těší všichni bývalí američtí prezidenti. Clintonova rozmařilost však veřejnost popudila a někdejší prezident se rozhodl k politickému protitahu, když naznačil, že si najme úřadovací místnosti v newyorském Harlemu.

Harlem proslulý kdysi jazzem, ale také kriminalitou a drogami, prožívá v poslední době masovou oživovací kúru. Do převážně černošské a hispánské čtvrti se vracejí zámožnější střední třídy, za jejichž peníze se opravují celé zchátralé části ghetta. Harlem je navíc politickou základnou demokratů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ines Rau na archivním snímku
Dívkou měsíce v Playboyi je poprvé transsexuálka, čtenáři reptají

Dívkou měsíce časopisu Playboy se poprvé stala transsexuálka. Francouzská modelka Ines Rauová bude tváří listopadového čísla. Některé čtenáře to popudilo,...  celý článek

„Toto je korejská odpověď!“ Jeden z plakátů z dílny severokorejské propagandy.
KLDR už brzy zdokonalí své jaderné zbraně, varoval šéf CIA

Severní Koreu dělí jen měsíce o dalšího zdokonalení jejího jaderného arzenálu. Na bezpečnostní konferenci ve Washingtonu to ve čtvrtek prohlásil šéf americké...  celý článek

Venezuelský prezident Nicolás Maduro na mítinku svých příznivců v Caracasu (27....
Venezuelští soudci prchají před Madurem, část z nich utekla do Chile

Skupina venezuelských soudců jmenovaných parlamentem ovládaným opozicí se ve čtvrtek uchýlila do exilu v Chile, neboť jim v rodné vlasti prezident Nicolás...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.