Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přišla s dosud nejvážnějším naznačením, že radar v Česku vůbec nemusí stát.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová přišla s dosud nejvážnějším naznačením, že radar v Česku vůbec nemusí stát. | foto: Reuters

Clintonová: Změní-li se Írán, přehodnotíme plány na radar

  • 209
Spojené státy daly dosud nejhlasitěji najevo, že z výstavby evropského pilíře protiraketové obrany může sejít. Washington přehodnotí přístup ke štítu, změní-li se politika Íránu vůči Západu, řekla ministryně zahraničí Hillary Clintonová po setkání se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem.

Radar měl podle prohlášení bývalé administrativy - republikánské - chránit Spojené státy a jejich evropské spojence před ojedinělými raketami z nevyzpytatelných zemí. Nejčastěji se skloňovala jména Íránu a Severní Koreje.

Právě o konzervativním šíitském Íránu se dnes ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová zmínila. "Když uvidíme změnu íránského chování ve věci získávání jaderných zbraní, tak bychom to (radar) znovu zvážili," řekla Clintonová. Dodala nicméně, že to považuje za nepravděpodobné.

Clintonová se na otázku evropské části protiraketového štítu podívala z poněkud jiného úhlu než viceprezident Joe Biden na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově. Označil na ní radar za prostředek, kterým se USA chtějí bránit hrozbám 21. století - ovšem bude-li účinný a bude-li odpovídat vynaloženým nákladům. - více o Bidenových plánech s radarem čtěte zde

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nicméně podotkl, že o náznak konce projektu radaru v Brdech nejde. "My máme zájem, aby se to celé uskutečnilo, a Američané také. Jedeme dál," řekl v ČT.

Zmínka o Íránu v době výročí revoluce

O teheránském režimu nemluví Clintonová náhodou: právě před třiceti lety zde lidé věrní vyhnanému ajatolláhu Chomejnímu svrhli proamerický (a zkorumpovaný) režim šáha Pahlavího. Zajali a dlouho věznili pracovníky americké ambasády. V těchto dnech Íránci výročí slaví.

Kontroverzní prezident Mahmúd Ahmadínežád se při té příležitosti nechal slyšet, že je připraven jednat s USA "jako rovný s rovným". - více o Ahmadínežádově výroku čtěte zde

Vstřícnější přístup k Ahmadínežádovi, který "proslul" například zpochybňováním holokaustu, výrokem o zahnání Izraelců do moře či slovy o tom, že islámská revoluce nekončí uvnitř hranic Íránu, by nicméně byl vodou na mlýn amerických republikánů. Tedy zastánců tvrdé linie a sankcí vůči Teheránu.

Američanům by bezesporu více vyhovovalo, kdyby Íránu vládl umírněný Muhammad Chatámí, který úřad prezidenta zastával před Ahmadínežádem. Oznámil už ostatně úmysl jít do blížících se voleb (o Chatámího úmyslu kandidovat čtěte zde). Ovšem jakkoliv Íránce souží inflace a popularita Ahmadínežáda není zrovna hvězdná, Chatámího kandidaturu může zakázat konzervativní Rada dohlížitelů.

V Česku se radar "zasekl" ve Sněmovně

Plán na výstavbu části protiraketového štítu v Brdech naráží v Česku zejména na odpor levicové opozice a části zelených ve Sněmovně. Body o radaru měla Sněmovna v návrhu programu současné schůze, opozici se je ale podařilo vyřadit.

Proti radaru jsou podle různých průzkumů veřejného mínění dlouhodobě tři pětiny až dvě třetiny obyvatel Česka.

Z klíčových mezinárodních hráčů kritizuje rozšiřování protiraketové obrany Rusko, které s nelibostí sleduje, jak se Američané - ať už v rámci NATO či jinak - zabydlují v bývalé sovětské sféře vlivu a blíží se ruským hranicím.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video