Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Clintonová šokovala, nadřadila ekonomiku nad lidská práva v Číně

  7:28aktualizováno  13:04
Spojené státy a Čína mohou vytáhnout svět z ekonomické krize, budou-li spolupracovat. Během návštěvy v Číně to prohlásila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Dala najevo, že vývoj hospodářství teď USA tíží daleko víc než lidská práva, což šokovalo humanitní organizace.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová s čínským ministrem zahraničí Yangem na návštěvě v Pekingu. | foto: Reuters

Clintonová, která do Pekingu přiletěla na závěr své cesty po jihoasijských zemích, hned zkraje vyzvala Peking k posílení a rozšíření vztahů mezi USA a Čínou. Obě velmoci by podle ní měly spolupracovat v základních oblastech, jako jsou ekonomika a klimatické změny.

"Je to imperativ," zdůraznila šéfka americké diplomacie hned na úvod setkání se svým čínským protějškem Jang Ťie-čch´.

Clintonová s Yangem probrala citlivé otázky včetně lidských práv, Tibetu, náboženských svobod a svobody projevu. Na tiskové konferenci nicméně zdůraznila, že společné úsilí o podporu růstu v době světové ekonomické krize a bezpečnostní problémy, jako je severokorejský jaderný zbrojní program, jsou na prvním místě.

"Světové události nám poskytly plnou a nelehkou agendu," řekla a dodala, že ve snaze zvládnout tyto problémy hodlají USA podporovat pozitivní a kooperativní vztahy s Čínou, které jsou významné pro budoucí mír, pokrok a prosperitu jak obou zemí, tak celého světa.

Čína drží americké dluhopisy

Připomněla také, jak těsně jsou ekonomiky obou zemí propojené. USA jsou jedním z největších odběratelů čínského zboží, zatímco Čína je jedním z největších světových držitelů amerických vládních dluhopisů.

Clintonová čínskému ministru zahraničí také řekla, že americký prezident Barack Obama si přeje setkat se se svým protějškem, předsedou ČLR Chu Ťin-tchaem v dubnu na okraj summitu skupiny G20 v Londýně. Bude to jejich první vzájemné setkání.

Peking je čtvrtou a poslední zastávkou Hillary Clintonové na její cestě po asijských zemích po návštěvě Jižní Koreje, Indonésie a Japonska, kde byla poprvé ve funkci ministryně zahraničí nové administrativy prezidenta Baracka Obamy. Clintonová se má dnes ještě setkat s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem a premiérem Wen Ťia-paem. Návštěvu ukončí v neděli.

V ostrém kontrastu ke svému projevu v Pekingu z roku 1995 Clintonová už v pátek prohlásila, že Washington bude dál vyvíjet tlak na Čínu v otázce dodržování lidských práv, ale nenechá tuto otázku "vměšovat se" do práce na řešení finanční krize, klimatických změn či bezpečnostní problematiky. Tím vyvolala kritiku skupin na ochranu lidských práv.

Organizace Amnesty International prohlásila, že je výroky americké ministryně zahraničí šokována a mimořádně zklamána. Podle organizace jsou Spojené státy jednou z mála zemí na světě, které mohou v otázce lidských práv významným způsobem na Čínu tlačit. Tím víc je prý Amnety International zklamána.

Policie kvůli Clintonové hlídá disidenty

Amnesty International a další obdobná organizace Human Rights Watch už před odjezdem Clintonové na její asijskou cestu zaslaly na americké ministerstvo zahraničí dopis, v němž žádají, aby ministryně při jednání s čínskými představiteli v Pekingu neopomněla otázku dodržování lidských práv v Číně nastolit. Mluvčí ministerstva zahraničí Robert Wood na to tehdy reagoval slovy, že lidská práva jsou důležitým tématem a že se o nich bude v příhodný čas mluvit.

Terčem pronásledování se přitom někteří čínští disidenti stali i během návštěvy Clintonové v zemi. Podle informací čínské skupiny na ochranu lidských práv Human Rights Defenders bylo několik čínských disidentů, z nichž někteří jsou signatáři petice nazvané Charta 08, drženo v domácím vězení.

"Kvůli návštěvě Hillary (Clintonové) v Číně hlídá policie můj dům. Ven mohu vyjít jen s jejich svolením," napsal spisovatel a disident Jü Ťie v textové zprávě. Petice Charta 08 zveřejněná loni v prosinci požaduje demokratické reformy.

Stovky jejích signatářů z řad disidentů a politických aktivistů se po jejím podepsání dostaly do hledáčku čínské policie a jeden z jejích organizátorů Liou Siao-po skončil ve vazbě.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Při sebevražedném atentátu v afghánském Kábulu zemřelo pětatřicet lidí a...
V Kábulu při explozi zemřelo nejméně 35 lidí, k útoku se přihlásil Taliban

Nejméně 35 mrtvých a více než 40 zraněných si vyžádala exploze automobilu plného výbušnin v Kábulu. Automobil napěchovaný trhavinami podle afghánského...  celý článek

Izraelská ambasáda v jordánském Ammánu se stala terčem útoku, policie oblast...
Izraelská ambasáda v Jordánsku se stala terčem útoku, dva muži zemřeli

Dva Jordánci byli zabiti a jeden Izraelec utrpěl zranění při incidentu, který se udál v neděli večer na izraelské ambasádě v jordánské metropoli Ammánu. Uvádí...  celý článek

Konzulární a vízové oddělení Velvyslanectví České republiky v Damašku
Do Česka jezdí prominenti Asadova režimu, ambasáda jim uděluje výjimky

Česká ambasáda v Damašku běžně žádosti o víza nepřijímá, Syřané je musejí podávat v sousedním Libanonu. Některým se přesto daří získat od velvyslankyně Evy...  celý článek

BENTER Invest s.r.o.
Sales account manager - HPP

BENTER Invest s.r.o.
Praha
nabízený plat: 15 000 - 80 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.