Clintonová jednala hned po příletu se svým protějškem princem Fajsalem ibn Abdal Azízem Saúdem a pak ji převezli do pouštního sídla krále Abdalláha za Rijád. Tam ji podle agentury AFP čekaly stoly prohýbající se jídlem a její soukromý rozhovor s panovníkem trval přes dvě a půl hodiny.
Palác, který je betonovou stavbou ukončenou plachtovou střechou, takže připomíná cirkusový stan, je Abdalláhovo zimní sídlo. Leží zhruba 60 kilometrů od Rijádu, král v něm návštěvníky přijímá jen zřídka a novináře téměř nikdy. V případě Clintonové udělal podle The Washington Post výjimku a nejen že Američany do svého útočiště vzal, ale každého také osobně přivítal.
Palác stojí obklopen přívěsy a několika desítkami skutečných, plně klimatizovaných stanů s koberci pokrývajícími pískové podlahy, napsal list.
Poblíž je také plocha pro přistávání vrtulníků a zoo s jeleny, sokoly a dalšími zvířaty. Kdo si odmyslí koberce a dekorace, mohl by si myslet, že se ocitl na americké základně v Iráku.
Clintonovou sem přivezli v králově autobusu, jehož 11 sedadel je uspořádáno do kruhu. Panovník ministryni očekával v přijímacím pokoji zdobeném lustry a taky jediným kusem koberce dlouhým 25 metrů. Na jedné ze stěn visí televizní obrazovka široká 1,5 metru a kromě ní je v místnosti ještě 32 televizorů.
Ozbrojení sluhové servírovali čaj, vedla se lehká diskuse o velbloudech a pak zavedl šestaosmdesátiletý monarcha návštěvu do jídelny, kde čekal stůl hodný svatební hostiny. Hosty čekalo dle washingtonského listu nejméně 40 druhů jídel, ubrousky byly provoněny parfémem Bulgari.
Do středu sálu zvedli na hydraulickém výtahu další obrovský televizor, král a Clintonová se usadili se svými talíři a Abdalláh pak televizi zapnul.
Vybral zpravodajský kanál a pustil zvuk hodně hlasitě, čímž zajistil soukromí pro rozhovor s ministryní.
A jít mělo o dost. Čína totiž coby stálý člen Rady bezpečnosti OSN s právem veta a odběratel íránské ropy může zhatit plán Washingtonu zavést další sankce proti Íránu. Clintonová dopoledne ještě v Kataru řekla, že by měly být zaměřeny na revoluční gardy coby oporu režimu a organizaci, která vleče Írán k vojenské diktatuře.
Jeden z členů delegace Clintonové řekl, že by Rijád mohl pomoci obtížným jednáním v RB OSN tím, že by Pekingu poskytl záruku na dodávku ropy v případě, že by se ocitl v nesnázích.
