Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Laos shodili dva miliony tun bomb. Teď se USA chtějí kamarádit

  17:00aktualizováno  17:00
To to trvalo. Předlouhých sedmapadesát let nenavštívil Laos žádný vysoce postavený americký politik. Naposledy ministr zahraničí John Foster Dulles v roce 1955 – tehdy marně přemlouval tamní královskou rodinu, aby se ve studené válce připojila k americkému táboru.

Americká ministryně Hillary Clintonová při návštěvě Laosu navštívila rehabilitační centrum ve Vientiane, kde si prohlédla i památník věnovaný obětem amerického bombardování Laosu (11. července 2012) | foto: AP

Když předevčírem dorazila do Vientiane Hillary Clintonová – západní média vesměs líčí její cestu jako historickou – kladla si už mnohem skromnější cíle: spravit, co se spravit dá, a získat pro USA jakés takés postavení na laoském trhu, kde zatím všestranně kralují Číňané.

Že by se Američané báli do ani ne sedmimilionového státu v jihovýchodní Asii dorazit? Báli asi nebude to správné slovo. Spíše nebyli vítáni. Spojené státy totiž během vietnamské války učinily z Laosu nejbombardovanější zemi světa.

V rámci "tajné války" mezi roky 1964 a 1973 svrhli jejich piloti na laoské území přes dva miliony tun bomb – podle tehdejšího počtu obyvatel asi tunu výbušnin na každého Laosana včetně dětí. Důvod? Laoské území využívali k přesunům a zásobování severovietnamští vojáci a příslušníci Vietkongu.

Fotogalerie

Skoro třetina munice nevybuchla a Laosany dodnes mrzačí a zabíjí. "Minulost je tady s námi na každém kroku," byla nucena Clintonová konstatovat podle agentury Reuters. Zvláště patrné to bylo ve specializovaném centru ve Vientiane, jež navštívila. To poskytuje lidem zmrzačeným bombami protézy a rehabilitaci.

Lze dohonit Čínu?

Na druhé straně Američané doufají, že vzájemné vztahy se už přece jen budou více orientovat na budoucnost. Laos, byť stále chudičký a komunistický, může být v jednom z nejrychleji se rozvíjejících regionů planety už brzy hodně zajímavým partnerem.

Tamní režim v posledních letech naznačil, že se hodlá ubírat cestou komunistických sousedů Číny a Vietnamu. Jinými slovy, že sice neupustí od pronásledování opozice, ale že otevře prostor pro zahraniční investice a bude rozvíjet tržní hospodářství.

Americká zahraniční politika by nejspíš ráda proměnila Laos v nový opěrný bod svého vlivu v Asii. A je logické, že se o něco takového snaží. Je však otázkou, nepřicházíli taková iniciativa až příliš pozdě. V regionu totiž již delší dobu razantně rozšiřuje svou ekonomickou, diplomatickou i vojenskou dominanci Čína.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.