Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Clintonová děkovala za navýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu

  7:44aktualizováno  7:44
Spojené státy jsou Česku vděčné za navýšení počtu vojáků v Afghánistánu, řekl po jednání s americkou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou ve Washingtonu šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Navýšení počtu vojáků v Afghánistánu schválila ve středu jako záměr česká vláda.

Karel Schwarzenberg s Hillary Clintonovou při setkání ve Washingtonu (6. října 2010) | foto: ČTK

"Měla (Clintonová) z toho velkou radost. Poděkovala. Američané jsou za to velice vděční," uvedl Karel Schwarzenberg. Americká ministryně zahraničí ještě před schůzkou Česko označila za ceněného partnera a spojence v NATO a v mnoha důležitých otázkách.

Kromě Afghánistánu, kde by se měl český kontingent rozrůst ze současných zhruba 500 na 720 vojáků, spolu oba ministři jednali například o prohloubení ekonomické spolupráce, o budoucnosti NATO či o vztazích s Ruskem.

Vláda chce víc vojáků v Afghánistánu

Vojenské mise budou stát 2 miliardy

Na přetřes přišlo i jmenování nového amerického velvyslance v Praze Normana Eisena, jehož kandidatura se minulý týden zadrhla v Senátu USA, když ji kvůli sporným otázkám z Eisenovy minulosti zablokoval demokratický senátor Charles Grassley (více o obstrukcích při jmenování amerického velvyslance v Praze čtěte zde).

Clintonová řekla Schwarzenbergovi, že otázka se zřejmě vyřeší po listopadových volbách do amerického Kongresu. Americký velvyslanec už v Česku chybí více než 20 měsíců.

Mezi USA a Českem není žádné vážné téma

Schwarzenberg připustil, že na rozdíl od minulosti - kdy vzájemným vztahům dominovala otázka protiraketové obrany - nyní mezi USA a Českem není žádné velké téma. "Žádné spektakulární věci nechtějí ani oni, ani my," podotkl ministr.

Čtete rádi idnes.cz?

Dejte nám svůj hlas v anketě Křišťálová lupa. Hlasujte ZDE

Česká diplomacie nicméně chce stavět na spolupráci v politicko-vojenském směru, která začala právě během jednání o americké radarové základně v Česku, a doplnit ji o ekonomiku.

Tato možnost se nabízí spolu se zájmem americké společnosti Westinghouse o lukrativní zakázku na dostavbu jaderné elektrárny u jihočeského Temelína. Clintonová podle šéfa české diplomacie se záměrem prohloubit hospodářské vztahy souhlasila. "Bude to naprosto podporovat," řekl Schwarzenberg.

Konkrétní podoba spolupráce nyní bude záviset na jednání českého ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka s jeho americkým protějškem. Kocourek by měl USA navštívit do konce roku.

Na přetřes přišly i vztahy s Ruskem

Schwarzenberg s Clintonovou jednal také o vztahu k Rusku. Ta mu řekla, že Američané svou současnou snahu o nové vztahy s Moskvou, které ve střední a východní Evropě vyvolaly obavy, hodnotí celkově pozitivně.

Přesto prý vidí i některé otazníky. Rusové například zatím nesplnili některé sliby, které Američanům dali - Spojené státy znepokojuje například jejich trvající a sílící vojenská přítomnost v Abcházii a Jižní Osetii od bleskové války s Gruzií na konci srpna 2008.

Oba ministři spolu mluvili také o chystané transformaci Severoatlantické aliance, jejíž koncepce by se měla představit na blížící se konferenci NATO v portugalském hlavním městě Lisabonu. Podle Schwarzenberga je například důležité, aby aliance jako celek vzala za svůj projekt protiraketové obrany.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Mozkem katalánské buňky byl místní imám, nejspíš zemřel při explozi

Španělská policie v rámci vyšetřování útoků v Katalánsku objevila v troskách domu v Alcanaru pozůstatky tří lidí. Jedním z nich podle španělských médií patří...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

V Bostonu se sjeli příznivci krajní pravice, proti nim demonstrovalo 40 000...
V Bostonu demonstrovala krajní pravice, postavily se jí desetitisíce lidí

Při sobotních demonstracích v americkém Bostonu zadržela policie 27 lidí. Na sobotu ohlásili pochod konzervativní aktivisté, kteří akci označili za shromáždění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.