Clinton vyzval k míru v Severním Irsku

Mírový proces v Severním Irsku bude hlavním tématem jednání amerického prezidenta Billa Clintona s předními ulsterskými politiky v Belfastu. Rozhovorů se v hlavním městě Severního Irska (Ulsteru) zúčastní také britský premiér Tony Blair, který se večer s Clintonem setká ještě ve svém sídle u Londýna.
Clinton přijel do Belfastu z irského pohraničí, kde vyzval katolíky a protestanty, aby se k násilí minulosti otočili zády a společně posilovali mír.

"Nemůžete vyhrát, když donutíte své sousedy prohrát," řekl Clinton v projevu, který si přišlo poslechnout několik desítek tisíc lidí.

Zatímco v Irské republice měla Clintonova návštěva více méně sentimentální charakter, v Belfastu ho očekávají politická jednání o další budoucnosti provincie s koaliční vládou protestantů a katolíků.

Úspěchu mírového procesu brání přetrvávající neochota Irské republikánské armády (IRA) odevzdat zbraně. K citlivým otázkám však patří také reforma policie.

Tato témata sice budou rovněž na programu série rozhovorů v rámci poslední zahraniční návštěvy Billa Clintona ve funkci amerického prezidenta na zámku Stormont, neočekává se však, že se podaří dosáhnout nějakého průlomu. Clintonovi poradci už před návštěvou upozornili, že na detailní rozhovory není během krátké návštěvy čas.

Prezident chce svou přítomností na irském ostrově především dát mírovému procesu další impuls, který by tamní politici mohli zužitkovat při odstraňování dalších bariér na cestě k trvalému míru.

Ve čtvrtek se Clinton setká v Londýně s britskou královnou Alžbětou a potom odletí zpět do Washingtonu.

Mírový proces v Severním Irsku

1968 Katolické hnutí za občanská práva v Severním Irsku zahájilo kampaň za dosažení lepší dohody s protestanty. Následovaly ostré srážky s protestantskými extremisty.
1969 Do Severního Irska vyslána britská armáda na žádost místní vlády. Nejhorší ozbrojené srážky za posledních 50 let, navzdory reformám občanských práv.
1972 Britští vojáci zabili 14 katolických demonstrantů během "Krvavé neděle" v Londonderry.
1974 V lednu ustaveno Severoirské shromáždění; zvoleno 78 poslanců. V květnu exekutiva selhala po stávce protestantských dělníků; obnovena přímá vláda Británie v provincii prostřednictvím ministra pro Severní Irsko.
1979 IRA vystupňovala násilí proti prominentním Britům, v jejích útocích zahynuli: velvyslanec v Nizozemí Sir Richard Sykes, mluvčí Konzervativní strany pro Severní Irsko Airey Neave a bratranec královny Elisabeth Lord Mountbatten.
1984 Bomba IRA na konferenci britské Konzervativní strany zabila pět lidí. Premiérka Margaret Thatcherová vyvázla bez zranění.
1985 Anglo-irská smlouva poskytla Dublinu určitý poradní hlas v záležitostech Severního Irska.
1991 Vražedný útok IRA na Downing Street číslo 10. Žádní zranění.
1993 V prosincové anglo-irské deklaraci z Downing Street Británie prohlásila, že nebude bránit ukončení britské nadvlády v Ulsteru, bude-li si to přát většina jeho obyvatel, a nabídla Sinn Fein, politické složce IRA, účast na mírových rozhovorech, pokud IRA ukončí násilí.
1994 V září IRA vyhlásila příměří. O týden později se přidaly i obě hlavní probritské teroristické skupiny Ulsterský dobrovolnický sbor (UVF) a Bojovníci za svobodu - Ulsteru (UFF).
1996 Příměří IRA ukončilo v únoru odpálení bomby ve východní londýnské čtvrti Docklands; exploze zabila dva lidi a zranila 100. V červnu začaly v Belfastu mnohostranné rozhovory o budoucnosti Severního Irska s vyloučením Sinn Fein.
1997 IRA ohlásila "obnovení příměří" v červenci, o dva měsíce později smetli Labouristé Tonyho Blaira Majorovu Konzervativní stranu z vlády. Po dalších šesti týdnech se poprvé k mírovým rozhovorům připojila i Sinn Fein.
1998 10. dubna - Velkopáteční dohoda uzavřená mezi britskou a irskou vládou a osmi politickými stranami.

22. května - Mírová dohoda schválena v referendu, získala podporu 71 procent voličů provincie.

25. června - Volby do nového Severoirského shromáždění; podle konečných výsledků získali stoupenci mírové dohody 80 křesel a její odpůrci 28.

15. srpna - Exploze automobilu v severoirském Omaghu zabila 29 lidí a zranila 220 při nejhorším atentátu v historii provincie. K odpovědnosti se přihlásila frakce Pravá IRA, o den později vyhlásila okamžité příměří.

14. září - První zasedání Severoirského shromáždění.

18. prosince - První z hlavních teroristických organizací, probritský Sbor loajalistických bojovníků (LVF), začala skládat zbraně.
1999 2. července - Británie a Irsko oznámily plán - nikoliv formální dohodu - ustavit koaliční severoirskou vládu a odzbrojit extremisty.

15. července - Dohoda z 2.července ztroskotala, když ji ulsterští unionisté odmítli a nedostavili se na zasedání parlamentu, kde měla být zvolená nová vláda; vicepremiér regionální vlády Seamus Mallon rezignoval.

6. září -
Mírový vyjednavač USA George Mitchell ohlásil nové kolo mírových rozhovorů.

17. listopadu -
IRA ohlásila připravenost odzbrojit, pokud se ustaví nová severoirská vláda.

27. listopadu -
Probritští unionisté podpořili zformování severoirské vlády z protestantů a katolíků.

1. prosince -
Severní Irsko má novou vládu, konec sedmadvacetileté nadvlády Londýna.

13. prosince -
Historické setkání irské a severoirské vlády v Belfastu.
2000 6. února - Exploze bomby v hotelu v severoirském hrabství Fermanagh. IRA nadále odmítá složit zbraně, dokud Británie neskončí s nadvládou nad provincií.

8. února - Britský parlament začal projednávat návrh zákona o obnovení přímé vlády Británie v Ulsteru.

11. února -
Britský ministr pro Severní Irsko Peter Mandelson rozpouští Severoirské shromáždění.

15. února -
IRA odstupuje od rozhovorů o odzbrojení.

Prezident USA Bill Clinton promluvil v rámci své třídení návštěvy Velké Británie a Irska k několika tisícovkám lidí, kteří mu připravili nadšené ovace na náměstí v irském městě Dundalk. Dundalk leží jen několik kilometrů od hranic se Severním Irskem, kde má silné zázemí Irská republikánská armáda (IRA), 12. prosince 2000


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video